Zemanova kulatina

3. 6. 2015

Přímo zvolený prezident Miloš Zeman se zlobí, že mu jeho směšně neúspěšný bývalý protikandidát a bezvýznamný ministr Dienstbier chce novelou ústavy sebrat kompetenci vybírat členy bankovní rady bez konzultací s ostatními ústavními orgány. Co je to za logiku, když by přímo volený prezident měl menší kompetence, než ten volený nepřímo? A je také skutečností, že i při výběru bankovní rady platí, že více hlav více ví, ale také zejména v podmínkách české politiky vymyslí více pitomostí.

Jenže ani přímo zvolený prezident není vždy nadán moudrostí, která by odpovídala jeho věku, a tak při návštěvě jižních Čech poněkud dětinsky opakuje lidové moudro, že by Lesy ČR neměly vyvážet kulatinu do Rakouska, či Německa, ale dřevo bychom měli zpracovat u nás, třeba při tradiční výrobě papíru, či nábytku.

A přitom by už po tom hluku, co se kolem Lesů ČR šíří už pár let, mohl vědět, že Lesy žádné dřevo nevyvážejí, ale ve férově vysoutěžených tendrech na těžební práce ho za nejvyšší možnou cenu prodávají svým veskrze českým obchodním partnerům. A vydělávají na tom zhruba desetkrát tolik, co za časů, kdy byl Zeman premiérem a měl ten podnik prostřednictvím svého ministra Fencla pod palcem. A dřevo končilo za hranicemi zrovna tak, jako dnes.

Takže export dřeva není problém státních Lesů, ale domácích zpracovatelů dřeva, kteří nejsou schopni nabídnout konkurenceschopnou cenu, přestože by jejich dopravní náklady byly zásadně nižší než náklady, které platí evidentně daleko efektivnější pily a dřevozpracující závody za Šumavou. A to přesto, že tamní dělníci mají nepochybně drobet vyšší plat. Takže ta chybička je na trochu jiné straně, než ji vidí pan Prezident.

Ty zkrachovalé papírny v Loučovicích, kde se Miloš Zeman chce zasadit o obnovení provozu, nezkrachovaly proto, že by jim někdo nechtěl prodat dřevo, ale proto, že byly nerentabilní. Prezident Zeman jistě může honoráře ze své dřívější úspěšné literární činnosti investovat do obnovy provozu a dokázat, že dřívější vlastníci byli neschopní packalové, ale lze se obávat, že takhle si své „zasazování“ o obnovu výroby papíru nepředstavuje.

A při téhle úrovni ekonomické kompetence hlavy státu a znalostech významné části jeho poradců musí ten nadcházející výběr členů bankovní rady přímo voleným prezidentem budit jisté obavy. A je to možná jediný relevantní argument pro přijetí eura a dobrovolné odevzdání měnové politiky do Frankfurtu, kde na ni žádný budoucí přímo volený prezident nedosáhne.