Země bezpečnostních agentur

Rozlohou i počtem obyvatel srovnatelná Belgie má dvě stě bezpečnostních agentur, v Česku je jich šest a půl tisíce

Drtivá většina bezpečnostních agentur v Česku funguje víceméně na koleně, těch seriózních, jimž byste dali zakázku ve výběrovém řízení, může být maximálně stovka, říká generální ředitel největší české bezpečnostní agentury Securitas ČR Michal Kuník. Podle něj je to dáno zejména tím, že obor nemá v tuzemsku téměř žádnou regulaci. A kvůli tlaku na cenu klesá jeho kvalita.

* V Česku působí přes šest a půl tisíce soukromých bezpečnostních agentur, což je jedno z největších čísel v Evropě. Proč to tak je?

Důvod je jednoduchý. Neexistuje zákon o bezpečnostních službách, a tudíž vstup do tohoto segmentu podnikání je bez zásadních překážek možný pro kohokoli, kdo má potřebné vzdělání nebo praxi. Díky tomu si bývalí příslušníci ozbrojených složek, kteří těžko hledají uplatnění, zakládají vlastní agentury. Dalším důvodem je švarcsystém, kdy si řada firem místo vlastních zaměstnanců na vedoucí pozice najímá císaře. Kromě toho existují ještě jiné důvody. Například, že hodně bývalých zaměstnanců bezpečnostních agentur si zakládá vlastní živnost nebo takzvaně „krade“ zakázky svým bývalým zaměstnavatelům. Pokud se budete chtít nakonec dobrat nějakého seriózního čísla, zjistíte, že nebudete schopni dát na papír sto firem, které byste byli ochotni oslovit ve výběrovém řízení. Jinými slovy, více než šest tisíc, to jsou firmy typu OSVČ nebo firma „táta a syn“.

* Jste dlouhodobě jedničkou na českém i globálním trhu, máte významné klienty, jako například Českou spořitelnu. Jak je těžké se v existující situaci prosadit?

Je obtížné se prosadit na trhu, kde je zpravidla jediným kritériem cena. Nejnižší cena se bohužel často odráží v kvalitě poskytovaných služeb, protože většině subjektů chybí nejen potřebné zahraniční know-how, ale i prostředky k tomu, aby vytvořily a poskytly služby s vysokou přidanou hodnotou, včetně specializovaného školení a výcviku a technologického řešení. Bohužel ani sami zákazníci nepoptávají služby s vysokou přidanou hodnotou. Důvodem je i to, že nejsou v rámci výběrových řízení konfrontováni s kreativními nabídkami bezpečnostních řešení. Většina poptávek a nabídek se tedy točí okolo jednoduchých produktů za nízkou cenu. Na druhé straně je jednodušší se odlišit, což se nám daří.

* Bezpečnostní agentury zaměstnávají kolem padesáti tisíc lidí. Jak se v oboru, a konkrétně ve vaší firmě, odrazí zvýšení minimální mzdy, která je od počátku roku na úrovni 9200 korun?

Vláda se netají tím, že by chtěla zvednout minimální mzdu na úroveň deseti tisíc korun za měsíc, což má velký dopad na naše přímé náklady. Z pohledu zaměstnanců je zvyšování minimální mzdy správná strategie. I naším cílem je seriózní odměna za náročnou práci ve firmě. Na druhé straně musí i zákazník pochopit, že pokud chce dostat kvalitní službu, musí být ochoten zaplatit odpovídající cenu za hodinu práce bezpečnostního pracovníka. Bohužel se v rámci jednání setkávám s názorem typu „mně je jedno, jak to uděláte, ale víc vám za to nedám“. Zákazník jinými slovy říká, „víc vám nedám, existuje spousta levnějších firem“, což je fenomén, který lze velmi složitě odbourat, protože je to kombinace morálky, vnímání hodnoty lidské práce i vnímání bezpečnostních služeb jako takových. V současné době bychom rádi zvýšili ceny, ale je to velmi složité, protože se vždy najde někdo z konkurence, kdo je ochoten nabídnout zákazníkovi dumpingovou cenu, a tím balancuje na hraně zákonů.

* V roce 2011 firmy v oboru zaměstnávaly přibližně o sedm tisíc lidí víc. Čím je pokles dán? Je to krizí?

Faktorů pro snížení počtu zaměstnanců v bezpečnostních službách je několik, počínaje snížením počtu bezpečnostních služeb. Hlavním faktorem je, že někteří zákazníci upustili od hlídání svých objektů fyzickou ostrahou a přecházejí na technologická řešení anebo to řeší kombinací bezpečnostních prvků. V neposlední řadě zapůsobila i úprava živnostenského zákona, kdy každý zaměstnanec bezpečnostní agentury musí složit zkoušku odborné způsobilosti, což řadu z nich odradilo. Je to tedy kombinace poklesu poptávky a uvedených faktorů.

* Kolik procent zaměstnanců u vás minimální mzdu pobírá?

Opakované zvýšení minimální mzdy postihlo většinu našich pracovníků ve fyzické ostraze. V ostatních službách, jako jsou technologie, poradenství či monitoring, se to lidí de facto nedotklo. Co se týká konkurence, domnívám se, že minimální mzda postihla 95 procent našich konkurentů, ale jak jsem už naznačil v předchozích odpovědích, někteří si s tím nelámou hlavu, protože si mohou dovolit takzvané „walking on the edge“. l

O autorovi| Petr Weikert • weikert@mf.cz