V největší evropské ekonomice dominují maloobchodníci a výrobci aut
Sto dvacet dva eurových miliardářů v Německu napočítal ve svém říjnovém přehledu tří stovek nejbohatších Němců týdeník Manager Magazin. Tedy stejně jako loni. Tehdy se ale meziročně počet eurových miliardářů zvýšil o patnáct osob. Bohatnutí německých multimilionářů se tudíž letos významně zpomalilo. Navíc lze v přehledu Manager Magazinu najít i řadu osob s nemalými ztrátami. V čele chudnoucích magnátů stojí Madeleine Schickedanzová vlastnící 55,5 procenta společnosti Arcandor (někdejší KarstadtQuelle). Hodnota jejího majetku se meziročně snížila z 2,8 na 1,3 miliardy eur. Zatím se ale občané nejlidnatější západoevropské ekonomiky alespoň o osud svých nejbohatších bát rozhodně nemusejí – majetek desítky nejmovitějších Němců totiž naopak meziročně vzrostl o třináct procent na celkových téměř 106 miliard eur. Ztráty s výjimkou nejmovitější obyvatelky Německa Susanne Klattenové, která od loňska přišla o 950 milionů eur, zaznamenali především magnáti z nižších pozic žebříčku.
ZLATONOSNÝ DISKONT Vedení žebříčku německých multimilionářů stejně jako v minulých letech obhájili téměř devadesátiletí bratři Albrechtové, Karl a Theodor – vlastníci diskontního maloobchodního řetězce Aldi. Starší Karl Albrecht se přitom s majetkem 17,55 miliardy eur jako jediný Němec kvalifikoval i do první ligy nejbohatších obyvatel celé planety, když v letošním vydání magazínu Forbes uzavíral elitní desítku světových miliardářů. Nicméně letošní žebříček Manager Magazinu ukázal další skutečnost – bratrům Albrechtovým vyrostla zdatná konkurence v podobě rodiny Porsche, jež dokázala díky navýšení svého podílu v automobilce Volkswagen meziročně zbohatnout o více než tři miliardy eur, a stala se tak suverénním německým „skokanem roku“. Karla a Theodora však úspěšně stíhají i další maloobchodníci. Je to především Dieter Schwarz se svými obchody Lidl a Kaufland a také rodina Ottových známá zejména díky svému zásilkovému prodeji pod značkou Otto Versand. Závěr desítky nejbohatších Němců tvoří kromě zmíněné Klattenové pestrá směs podnikatelů z nejrůznějších oborů: rodina Reimannových s významným podílem ve výrobci Reckitt Benckiser, německý král šroubů Reinhold Würth, rodina Oetkerových spojená s rozšířením prášku do pečiva a spoluzakladatel softwarového gigantu SAP Dietmar Hopp.
LOŽISKA, BANKY I MOTOROVÉ PILY
Zajímavý pohled však neskýtá jen první desítka nejbohatších Němců, ale i další na třísetmístném seznamu. Například patnáctou pozici obsadila s 5,25 miliardy eur Maria-Elisabeth Schaefflerová se svým synem Georgem. Schaefflerová, která se mimochodem narodila v Praze, řídí jeden z největších světových koncernů vyrábějící valivá ložiska Schaeffler Gruppe. Tato firma, jež zaměstnává 66 tisíc pracovníků a loni utržila 8,9 miliardy eur, nyní pracuje na převzetí významného podílu ve výrobci pneumatik Continental. Pouze čtyři příčky pod Schaefflerovou skončila s 4,8 miliardy eur rodina Liebherrových vlastnící stejnojmennou společnost známou výrobou domácích spotřebičů a stavebních strojů. Na 25. pozici najdeme s 4,25 miliardy eur někdejší výrobce čokolády a kávy – rodinu Jacobsových, a jen o tři stupínky níže se umístili s 4,2 miliardy eur finančníci z rodiny von Oppenheimových, kteří dali jméno největší evropské privátní bance Sal. Oppenheim. Příčku číslo 34 obsadila s 3,5 miliardy rodina Boschových, jež dodnes drží asi sedm procent společnosti Robert Bosch. O další dvě pozice níže se s majetkem ve výši 3,15 miliardy eur kvalifikovala Friede Springerová s podílem 51,5 procenta v jednom z největších evropských mediálních domů – společnosti Axel Springer. Dvanát příček pod Springerovou najdeme dalšího německého úspěšného nakladatele. Tím je s 2,7 miliardy eur Hubert Burda, který celosvětově vydává asi 250 časopisů včetně známého módního magazínu nesoucího jméno majitele. K oslazení života je možné přejít na 49. pozici, již s 2,6 miliardy eur obsadili producenti bonbonů Haribo – sourozenci Hans a Paul Riegelovi. O devět příček níže (majetek 2,2 miliardy eur) se usadila rodina Stihlových – výrobce stejnojmenných pil.
Pro další zajímavosti o německých boháčích je nutné jít až na 192. příčku. Tu drží s 600 miliony eur osmačtyřicetiletá Gloria von Thurn und Taxis, která se kromě majetku může pochlubit svérázným příběhem. Dnešní kněžna se totiž narodila jako zchudlá hraběnka Schönburg-Glauchau a musela pracovat jako servírka. V roce 1979 se na ni však usmálo štěstí a do podniku, kde obsluhovala, zamířila vzácná návštěva – princ Johann von Thurn und Taxis. Tomu nevadil ani více než třicetiletý rozdíl a s urozenou číšnicí se oženil. Po smrti svého manžela v roce 1990 Gloria dokázala úspěšně sanovat podnikání Thurn und Taxisů a také spravovat rodinný majetek pro syna Alberta.
Do přehledu německých multimilionářů se z Čechům známých jmen dostal ještě automobilový závodník Michael Schumacher s 550 miliony eur, zakladatel autopůjčoven Erich Sixt s majetkem ve výši půl miliardy eur či německý poradce Roland Berger, kterému Manager Magazin přisoudil majetek ve výši 450 milionů eur.
SÍLA RODINY Kromě základního žebříčku obsahujícího jednotlivce nebo jen nepříliš rozvětvené rodiny přináší Manager Magazin každoročně také odhad majetku mnohočetných svazů rodinných vlastníků často se stovkami příslušníků. Z tohoto pohledu v Německu jasně vede rodina Brenninkmeijerových, jejíchž 500 členů ovládá 1400 prodejen C&A v celém světě. To jí společně s dalšími aktivy, jako je například nemovitostní společnost Redevco či fondy soukromého kapitálu Bregal Investments a Good Energies, letos vyneslo odhad majetku ve výši 26 miliard eur. Jako jediní tak Brenninkmeijerové z pěti největších německých velkorodin dokázali meziročně rozmnožit své bohatství. Naopak majetky zbylých čtyř nejbohatších rodinných klanů (Hanielovi, Henkelovi, Heraeusovi a Siemensovi) stagnovaly nebo klesaly.
TABULKA
TOP 5 německých velkorodin
(majetek v miliardách eur)
Rodina* Firma/Branže* 2008* 2007*
Brenninkmeijerovi* C&A, nemovitosti* 26* 25*
Hanielovi* Metro (obchod)* 14* 15*
Henkelovi* Henkel (prací prášky)* 6,85* 7,5
Heraeusovi* Zpracování kovů* 6,5* 6,5*
Siemensovi* Siemens (elektrotechnika)* 4,15* 4,8*
Pramen: Manager Magazin
TABULKA
TOP 10 německých boháčů
(majetek v miliardách eur)
Jméno* Firma* 2008* 2007*
Karl Albrecht & rodina* Aldi Süd* 17,55* 17,5
Theodor Albrecht & rodina* Aldi Nord* 17,05* 17
Rodina Porscheových* Porsche, Volkswagen* 15,5* 12,45
Dieter Schwarz* Kaufland, Lidl* 11,00* 10,3
Rodina Ottových* Otto Versand, ECE Immobilien* 8,1* 5,65
Rodina Reimannových* Coty, Reckitt Benckiser* 7,95* 5,15
Susanne Klattenová* BMW, Altana* 7,8* 8,75
Reinhold Würth* Würth* 7,4* 5,35
Rodina Oetkerových* Oetker* 6,75* 4,95
Dietmar Hopp* SAP* 6,5* 6,3
Pozn.: Za majetek se považují podíly ve firmách, nemovitosti, umělecké sbírky a také aktiva nadací, nejde-li o vysloveně všeobecně prospěšné instituce. Podíly v kotovaných společnostech byly ohodnoceny podle kurzu k 1. září 2008, neobchodované firmy na základě obratu, ziskovosti a postavení na trhu.
Pramen: Manager Magazin
Dominují maloobchodníci (přehled deseti nejbohatších Němců podle Manager Magazinu)
1. Karl Albrecht & rodina – 17,55 mld. eur 2. Theodor Albrecht & rodina – 17,05 mld. eur
Bratři Karl (88) a Theodor (86) Albrechtovi jsou zakladatelé nejvýznamnější německé obchodní sítě Aldi (zkratka z Albrecht-Discount – pozn. red.). Vyrostli ve skromných poměrech. Jejich otec pracoval jako horník a matka měla malý obchod s potravinami o velikosti 35 metrů čtverečných v dělnické čtvrti Essen. Theodor se vyučil v prodejně své matky a Karl v nedalekém lahůdkářství. V roce 1946 převzali obchod po rodičích a o pouhé čtyři roky později měli již 13 filiálek. Podnikání bratří Albrechtů rychle rostlo díky nízkým cenám, kterých dosáhli omezením veškerých zbytečných nákladů – omezili prodejní plochu a reklamu, chyběly drahé dekorace a ani sortiment nebyl široký. V roce 1960, kdy Aldi mělo 300 prodejen a roční obrat téměř sto milionů marek, došlo k rozdělení společnosti: Karl převzal Aldi Süd a Theodor Aldi Nord. Obě společnosti nadále expandovaly – dnes má síť Aldi 4200 obchodů v Německu a dalších 4400 v patnácti zemích Evropy a také v USA a Austrálii. Z vedení Aldi se oba bratři stáhli počátkem devadesátých let, firma je dnes řízena výhradně manažery stojícími mimo rodinu.
Karl Albrecht žije v ústraní, má dvě děti a šest vnoučat. Věnuje se pěstování orchidejí a je milovníkem golfu – proto si v 70. letech postavil hotel Öschberghof s vlastním hřištěm. Jeho přístup k životu dobře popisuje příhoda z roku 1994. Tehdy byla unesena dcera jeho správce domu. Policisty tehdy udivilo levné vybavení Albrechtovy pracovny. „Sedíte tady na stejných židlích jako moje pokladní v obchodech,“ vysvětlil strážcům zákona Albrecht.
Theodor Albrecht je stejně jako Karl velmi spořivý a vyhýbá se veřejnosti – jeho poslední zveřejněná fotografie pochází z roku 1971, kdy byl unesen. Tehdy prý únosce natolik překvapilo skromné oblečení, že jim musel ukázat svůj občanský průkaz. Výkupné přišlo mladšího z Albrechtů na sedm milionů marek, které se později pokusil uplatnit v účetnictví jako zvláštní výdaj. Jeho zaměstnanci s oblibou vykládají, že Theodor pečlivě využívá obě strany poznámkových lístečků a vypíná světlo hned, jakmile se rozednívá. S bratrem Karlem sdílí i zálibu v golfu a také se věnuje sbírání psacích strojů.
3. Rodina Porscheových – 15,5 mld. eur
Rodiny Porscheových a Piëchových jsou potomky Ferdinanda Porscheho, známého konstruktéra vozu Volkswagen Brouk. Porsche měl dvě děti – dceru Luisu, která se provdala za vídeňského právníka Antona Piëcha, a syna Ferryho, jenž založil společnost Porsche. Takto vznikly dva rodinné klany se současnými přibližně 50 členy, jejichž společný majetek se odhaduje na 32 až 35 miliard eur a zahrnuje 100 procent největšího evropského prodejce aut (Porsche Holding s obratem 11,8 miliardy eur), polovinu nejziskovějšího světového výrobce sportovních vozů Porsche a 42,6 procenta největšího evropského výrobce aut Volkswagen (VW). Dalších 31 procent drží firma Porsche nepřímo ve formě peněžních opcí a koncem října oznámila plán získat 75 procent VW. Rozplynutí společného majetku rodin Porscheových a Piëchových brání komplikovaná padesátistránková smlouva, která povoluje prodej podílů jen uvnitř rodiny. Vedoucími postavami jsou Wolfgang Porsche (65) a Ferdinand Piëch (71).
4. Dieter Schwarz – 11 mld. eur
Vlastník a zakladatel společnosti Schwarz Gruppe, která v Německu a v Evropě ovládá přes osm tisíc obchodů Lidl a asi 750 obchodních domů Kaufland. Devětašedesátiletý Dieter Schwarz zahájil kariéru v obchodě již po maturitě, kdy začal pomáhat svému otci Josefu Schwarzovi ve velkoobchodě s ovocem – společnosti Lidl & Co. K otevření prvního diskontního supermarketu pod názvem Lidl došlo v roce 1973 a prvního obchodního dům Kaufland byl zprovozněn o jedenáct let později. Schwarz se z aktivního vedení firmy stáhl v roce 1999, tedy rok poté, kdy byl v Ostravě otevřen první Kaufland mimo Německo. Schwarz je ženatý a má dvě dospělé dcery. Finančně podporuje řadu německých vzdělávacích institucí. O jeho soukromí se toho moc neví – podobně jako bratři Albrechtové se zcela vyhýbá médiím, odmítá rozhovory i fotografování a sídlo jeho firmy ve městě Neckarsulm je prý hlídáno lépe než Fort Knox.
5. Rodina Ottových – 8,1 mld. eur
Skupina Otto dnes zahrnuje 123 společností a zaměstnává 53 tisíc pracovníků v 19 zemích světa. Loni její obrat dosáhl 11,5 miliardy eur. Založil ji dnes devětadevadesátiletý Werner Otto. Ten se nejdříve pokoušel prorazit jako výrobce obuvi. Jeho továrna však brzy zkrachovala, a tak Werner s kapitálem pouhých šesti tisíc marek otevřel v roce 1949 zásilkový obchod s botami pod značkou Otto Versand. Činnost firmy se postupně rozšířila z maloobchodu i do finančních služeb, logistiky, cestovního ruchu a velkoobchodu. Werner Otto postupně expandoval i do oblasti nemovitostí. V roce 1965 založil společnost ECE Projektmanagement, jež dnes se třemi miliony metrů čtverečných prodejní plochy ve správě a dvanácti miliardami eur ročního obratu patří k největším evropským provozovatelům městských nákupních center v Evropě. Otto se angažuje i v sociální oblasti – jím vytvořený Werner Otto Institut se věnuje péči o postižené děti. Kromě toho Otto uděluje stipendia pro lékařský výzkum na hamburské univerzitě.
6. Rodina Reimannových – 7,85 mld. eur
Hlavní majetek rodiny představují dvě společnosti: výrobce pracích prášků a čisticích prostředků Reckitt Benckiser (loňský obrat sedm miliard eur), kde Reimannové drží podíl ve výši 15,6 procenta, a výrobce parfémů Coty (loňský obrat 2,7 miliardy eur) se značkami, jako je Joop, Calvin Klein či Davidoff. Společnost Coty se tak stala prvním stavebním kamenem koncernu Labellux zaměřujícího se na luxusní výrobky. Dalšími značkami, které již nyní patří do koncernu, jsou šperkařská značka Solange Azagury-Patridge a v dubnu za 375 milionů eur získaný výrobce obuvi Bally. Brzy by měly následovat akvizice výrobců hodinek a koženého zboží. Základy rodiného majetku vytvořil v 50. letech 19. století Ludwig Reimann, který s Johannem Benckiserem založil chemičku v Ludwigshafenu na výrobu organických kyselin.
7. Susanne Klattenová – 7,8 mld. eur
Podíly šestačtyřicetileté Susanne Klattenové, dědičky v roce 1982 zemřelého průmyslníka Herberta Quandta, zahrnují 50,1 procenta akcií výrobce speciálních chemických přípravků Altana (vloni obrat 1,4 miliardy eur) a podíl 12,6 procenta v automobilce BMW (spolu se svou matkou Johannou Quandtovou a bratrem Stefanem Quandtem kontrolují téměř 47 procent BMW – pozn. red.). Klattenová získala vzdělání v oblasti financí a marketingu, pracovala například pro reklamní agenturu Young & Rubicam, Dresdner Bank a McKinsey. Kvůli obavám o bezpečnost – v roce 1978 jí hrozil únos a letos zase čelila vydírání – často vystupuje pod jménem Susanne Kantová. Žije v ústraní, ve volném čase se věnuje lyžování a golfu, má tři děti.
8. Reinhold Würth – 7,4 mld. eur
Letošní třiasedmdesátník Reinhold Würth začal s podnikáním v roce 1954. Tehdy jako devatenáctiletý převzal po smrti svého otce velkoobchod se šrouby; v té době byl jediným zaměstnancem. Nyní skupina Würth zaměřující se na upevňovací techniku zahrnuje 420 firem v 86 zemích světa. Vloni utržila 8,5 miliardy eur a meziročně zvýšila zisk téměř o pětinu na 640 milionů. V letošním roce očekává obrat 9,2 miliardy. Würth je také známý mecenáš – založil již třináct muzeí a v současnosti jeho sbírka zahrnuje přibližně jedenáct tisíc obrazů, grafik a soch umělců 20. a 21. století. Žádá-li si to však láska k vlasti, nakupuje i starší věci. Před pěti lety tak získal kolekci sta mistrovských děl staroněmeckého umění, které hrozil prodej do zahraničí.
9. Rodina Oetkerových – 6,75 mld. eur
Základy rodinného bohatství položil již na konci 19. století lékárník Dr. August Oetker vynálezem kypřicího prášku do pečiva, jejž díky malému balení dokázal prodat i do domácností. Brzy se objevily i jiné úspěšné produkty jako pudinkový prášek a firma postupně expandovala do dalších oblastí včetně výroby mražené pizzy, piva (Radeberger), nealkoholických nápojů, vína, sektů, tvrdého alkoholu (například značky Wodka Gorbatschow), a dokonce lodní dopravy a finančnictví. Celá skupina vedená pravnukem zakladatele Augustem Oetkerem zahrnuje přes 400 firem s 22 tisíci zaměstnanci. Loni utržila 7,75 miliardy eur.
10. Dietmar Hopp – 6,5 mld. euro
Osmašedesátiletý Dietmar Hopp vystudoval spojovací techniku a šest let pracoval pro společnost IBM jako vývojář softwaru. V roce 1972 společně se čtyřmi dalšími kolegy z IBM založili softwarovou společnost, která se později pod názvem SAP stala jedním z nejvýznamnějších světových dodavatelů podnikových informačních systémů. Hopp v roce 1995 převedl většinu svých akcií do nadace Dietmar-Hopp-Stiftung, která se zaměřuje na podporu medicíny, vzdělání, sociálních zařízení a sportu mládeže. Nyní je činný hlavně jako mecenáš a investor. Do popředí zájmu médií se dostal zejména kvůli podpoře fotbalového klubu TSG 1899 Hoffenheim, největšího překvapení probíhajícího ročníku bundesligy, jehož domovem je německá vesnice Hoffenheim s necelými 3300 obyvateli. Kromě kopané sponzoruje i hokej, házenou a také golfový klub. Navíc vlastní několik dalších společností podnikajících v oblasti IT a biotechnologií.