Poprvé v polistopadové historii musejí tuzemští zemědělci dodržovat podmínky, jejichž důsledkem bude skutečně šetrnější přístup k přírodě a krajině. Výsledkem by mělo být především omezení rizik erozí a prevence povodní.
Autor: Martin Siebert
Tuzemští zemědělci musejí od Nového roku povinně dodržovat podmínky takzvaného dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). Jejich konečnou podobu přitom vláda dokončila až na konci uplynulého roku. Standardy se v průběhu diskusí nad jejich podobou několikrát změnily, výsledkem je ale nakonec životaschopný kompromis, s jehož zněním souhlasí dokonce i sami zemědělci. „Podmínky GAEC jsou od Nového roku komplexnější a přísnější a zároveň budou více odpovídat zemědělské praxi,“ podotýká mluvčí Ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.
Nových standardů je celkem deset. Podle ministerstva má být hlavním systémová ochrany půdy a jejích vlastností, ochrana krajiny a cílenější ochrana vod. „Výrazně se posilují standardy ošetřující problematiku eroze půdy, a to nejen ve vztahu ke způsobům hospodaření, ale rovněž ve vztahu k vymezení erozně ohrožených půd,“ podotýká Vorlíček. Právě to je přitom i v zájmu zemědělců, neboť eroze způsobuje nižší úrodnost půdy a tedy nižší produkci z hektaru. Navíc je podle ministra zemědělství Jakuba Šebesty dodržování podmínek GAEC pro zemědělce podmínkou pro získání dotací.
Dosavadní pravidla půdu neochránila
V Česku bylo přitom nutné dodržovat pět standardů GAEC již v roce 2009. Jak ale ještě v průběhu přípravy „starých GAEC“ konstatovala inspekce z Bruselu, pravidla k ochraně přírody příliš efektivně nepřispívala. Takzvané širokořádkové plodiny, jako je třeba kukuřice či brambory, se mohly doposud pěstovat i na velmi svažitých pozemcích se sklonem do 12 stupňů. Zemědělce také doposud nic nenutilo vracet do půdy organickou hmotu, a tím obnovovat její úrodnost. Především ale neměly dosavadní zásady prakticky žádný vliv na omezení rizik erozí, přestože v Česku je vodní či větrnou erozí ohroženo přibližně 70 procent pozemků.
První etapa nových standardů GAEC by se přitom měla týkat jen necelých 200 tisíc hektarů erozně silně ohrožených půd, tedy jen několika procent obhospodařovaných zemědělských pozemků. Podle Michala Pospíšila, poradce předsedy zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Jiřího Papeže, je ale i tento krok značným posunem. „Například riziko sankcí hrozí i těm zemědělcům, kteří nemusejí dodržovat všechny zásady GAEC, ale kontrola zjistí, že na jejich pozemcích k erozi došlo,“ upozorňuje Pospíšil. Jak kromě toho již dříve uvedl náměstek ministra zemědělství pro životní prostředí Jiří Urban, představuje rok 2010 v uplatňování zásad pouhou náběhovou křivku. „V další fázi, od roku 2011, bude povinnost uplatňovat zásady GAEC i na erozí mírně ohrožených pozemcích, celkem na zhruba 43 procentech zemědělské půdy,“ konstatuje Urban.
Vše v rukou úředních
Relativní spokojenost zemědělců s novými pravidly spočívá především v tom, že se jim na poslední chvíli podařilo změnit některé původní návrhy týkající se dodržování zásad. Jak přitom podotýká předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav, tou úplně nejdůležitější změnou bylo nahrazení původní formulace „žadatel zajistí“ formulací „žadatel nezruší, případně nepoškodí“ takzvané krajinné prvky na obhospodařované půdě. „Vina za jakoukoli ulomenou větev by padala na hlavu zemědělce, který by musel dokazovat, že nic takového neudělal. To není v lidských silách,“ konstatuje Boleslav. Poškození krajinného prvku, což je třeba osamělý strom, skupina stromů, mez nebo křoviny je přitom důvodem k omezení nebo odejmutí dotací.
Na druhou stranu ve výkonu kontrol zůstal princip individuálního hodnocení, což ve finále znamená rozdílný způsob posouzení dodržování pravidel. Zemědělcům se také nepodařilo „odpojit výsledky kontrol od dotací“. To v praxi znamená, že v případě zjištěných nedostatků se zemědělec nemůže proti verdiktu kontrolorů odvolat, neboť tím riskuje, že mu bude až do výsledku šetření zastavena výplata jakýchkoli dotací v příslušných termínech. „To dostává zemědělce do pozice nerovnocenného partnera, který je vydán do moci úředníků a kontrolorů,“ říká Milan Boleslav.
Co je GAEC I Boleslav, stejně jako Pospíšil a další představitelé zemědělců, nicméně považuje znění GAEC za dobré. Například i proto, že souvislý erozí silně ohrožený souvislý pozemek je možné v rámci půdního bloku rozdělit na několik částí, a podmínku zákazu pěstování některých hospodářských rostlin dodržovat jen na té části, ktera je erozí skutečně nejvíce ohrožena. Rizikovými plodinami z hlediska eroze jsou kukuřice, brambory, cukrová řepa, bob, sója a slunečnice. Nové standardy také zavádějí povinnost na minimálně 20 procentech ploch využívané zemědělské půdy zajistit každoročně dodávání organické hmoty. Zemědělec, jak již bylo zmíněno, nesmí rušit či poškozovat krajinné prvky, s výjimkou nařízení o zrušení takového prvku podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Standardy GAEC nicméně nespecifikují, co přesně ochrana krajinných prvků obnáší. Za ochranu by totiž bylo jistě možné považovat například výchovné řezy, takže by nemělo být prohřeškem, pokud kontrola najde na místě stopy po uříznutí větví či větviček. Stejně tak je nesmysl považovat za krajinný prvek náletové dřeviny. Částečně sporný je také bod sedm zásad týkající se takzvané regulace invazních rostlin. Mezi ty patří mimo jiné netýkavka, ale také bolševník, přičemž výška bolševníku nesmí podle GAEC v žádném období roku přesáhnout 70 centimetrů. Dodržení tohoto principu podle zkušeností z praxe ovšem znamená sekat plochu s bolševníky prakticky jednou měsíčně, což je ale v rozporu s podmínkami dotací na agroenviromentální opatření, podle nichž je zemědělec při svém hospodaření povinen chránit (nesekat travní porosty) například na zemi hnízdící ptáky. Obojí najednou – závazné termíny sečí a regulace bolševníku – ale dodržet nelze. Podle náměstka Urbana mají sice přednost standardy GAEC, ale likvidace bolševníku bude zřejmě problém. Většina zásad GAEC má jinak normální „selskou logiku“. Na půdním bloku například nelze pálit rostlinné zbytky a nesmějí se provádět takzvané agrotechnické zásahy, pokud je půda zaplavena nebo přesycena vodou. Nelze také rozorávat travní porosty, naopak zemědělec musí zajistit, že po 31. říjnu kalendářního roku nesmí být travní porost vyšší než 30 centimetrů. Zemědělec také nesmí používat hnojiva v kratší vzdálenosti než tři metry od břehu vodního toku. Jen GAEC erozi nezabrání
Podle Ministerstva zemědělství nicméně nemohou ani nové standardy GAEC vyřešit tak komplexní problém, jakým je eroze půdy. „Tyto podmínky jsou pouze součástí většího celku, do něhož patří osvěta, rozumné hospodaření zemědělců či dobrovolná protierozní opatření,“ podotýká ředitel komunikace ministerstva Hugo Roldán. Standardy se navíc nevztahují na veškeré pozemky. Podle Roldána je ale v přípravném procesu „protierozní“ vyhláška Ministerstva životního prostředí k připravované novele zákona o ochraně půdního fondu.
