Ve věku 82 let v pondělí zemřel americký astronaut Eugene Cernan, poslední člověk, který vstoupil na povrch Měsíce. O skonu muže, který byl v kosmu celkem třikrát, informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Cernan měl české a slovenské předky a Česko několikrát navštívil, naposledy v roce 2008.
„Jsme zarmouceni ztrátou bývalého astronauta NASA Genea Cernana, posledního muže, který vstoupil na Měsíc,“ uvedl úřad v prohlášení na twitteru.
Gene Cernan, the last man to walk on the moon, passed away today. We reflect on his life and legacy: https://t.co/U0HrTZo0iX pic.twitter.com/JtgCCQImrM
— NASA (@NASA) 17. ledna 2017
Cernan se na Měsíc dostal při své třetí vesmírné výpravě v roce 1972 jako velitel lodi Apollo 17. Rodák z Chicaga se vždy hlásil ke svým středoevropským kořenům. Jeho předkové přišli do USA počátkem 20. století z Čech a Slovenska.
Československou vlaječku se Cernan po návratu z Měsíce snažil předat oficiálním místům ve vlasti svých předků, u tehdejšího režimu ale neuspěl. V roce 1974 sice Cernan díky novinářské akreditaci na pár dní do Československa zavítal, jen málokdo se s ním však byl ochoten setkat. Měsíční suvenýr tak nakonec převzal tehdejší ředitel Astronomického ústavu ČSAV Luboš Perek a umístil jej v kopuli dalekohledu na observatoři v Ondřejově.
Cernan na tuzemsko i po této zkušenosti nezanevřel a po roce 1989 střední Evropu opakovaně navštívil. Pobyt v roce 2001 však mohl skončit tragicky - armádní helikoptéra, v níž Cernan spolu s kosmonautem Vladimírem Remkem letěl, havarovala u Milevska. Nikdo ale naštěstí nezahynul a Cernanovi se téměř nic nestalo. Naposledy byl v Česku v roce 2008 i se svou vnučkou, prohlédli si výstavu Stopy lidí, na které byla i jeho vlajka z Měsíce.
Astronaut, který nese příjmení po svém dědečkovi ze slovenských Kysúc Štefanu Čerňanovi, sloužil po vysoké škole v americkém námořním letectvu. Jeho babička pocházela z jižních Čech, z Nuzic u Tábora.
Kosmický byznys se v Česku vůbec nemá špatně. Čtěte:
České firmy pronikají do vesmírného byznysu
Jako třicetiletý byl v roce 1964 přijat do třetí skupiny astronautů. Nejprve byl členem záložní posádky Gemini 9, po smrti obou členů hlavní posádky při leteckém neštěstí se ale v červnu 1966 na palubě této lodi vypravil do vesmíru. Byl mimo jiné druhým Američanem, který si vyzkoušel kosmickou procházku.
O tři roky později se Cernan vypravil do vesmíru znovu - v Apollu 10, které bylo v květnu 1969 poslední prověrkou před misí Neila Armstronga. Jako pilot přistávacího modulu se ocitl jen 15 kilometrů od Měsíce. Nejslavnější Cernanova mise pak přišla v prosinci 1972, kdy velel Apollu 17, které završilo americký měsíční program. Spolu s Harrisonem Schmittem na Měsíci strávili 75 hodin a absolvovali tři vycházky - mimo loď byli rekordních 22 hodin a čtyři minuty.
„Okamžik, když jsem stál na Měsíci a hleděl na Zemi, byl nezapomenutelný. Viděl jsem svět bez hranic - náboženských, rasových, jazykových, politických a jakýchkoli dalších, které budujeme my lidé,“ vzpomínal na nevšední zážitky Cernan.
Po návratu Apolla 17 zůstal ještě nějakou dobu ve službách NASA, byl mimo jiné vrchním vyjednavačem USA během jednání se Sovětským svazem o společném americko-sovětském projektu Apollo-Sojuz. Do civilu se Cernan rozhodl odejít v roce 1976. Věnoval se podnikání v naftařském průmyslu, poradenství, komentoval pro televizi ABC a na svém ranči v Texasu se zabýval chovem koní. Své vzpomínky shrnul do knihy s názvem Poslední muž na Měsíci.
Čtěte dále:
Zemřel slavný astronaut Glenn. Jako první Američan obletěl Zemi
