Význmaný ekonom se podílel i na programových dokumentech pražského jara 1968
V posledním únorovém týdnu zemřel v uctivém tichu ve věku nedožitých 95 let Bohumil Sucharda, jeden z největších českých ekonomů a finančních i měnových expertů československé ekonomie 20. století.
Po absolvování všech stupňů školství zastával jako inženýr ekonom různé posty v československých i mezinárodních finančních a měnových institucích – od eléva s tvrdou praxí v komerčních bankách až po funkci výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve Washingtonu v letech 1948 až 1950. Jako začínající bankéř se podílel například na řízení fúze Plzeňské a Moravské banky. Jako výkonný ředitel MMF si musel prožít i „vyhánění“ Československa z MMF v první polovině padesátých let. Nikdy nezatrpknul a myšlenku navrácení Československa do MMF prosazoval přes osobní potíže, které si za to vysloužil po celé období až do revoluce v roce 1989. Jeho snaha se naplnila rok poté.
Samostatná je historie jeho působení na ministerstvu financí v různých vedoucích funkcích až po ministra-předsedu Státní komise pro ceny, finance a mzdy a posléze ministra financí od 20. ledna 1967. Zde se přičinil o trvalé prosazování moderního pojetí ekonomické politiky.
Silné známky Suchardova rukopisu nesou rovněž programové dokumenty pražského jara 1968. S ukončením činnosti vlády Oldřicha Černíka byl 27. září 1969 „odejit“ z postu ministra a v roce 1970 zbaven všech funkcí. V letech 1970 až 1971 dostal krátký čas k výuce na VŠE v Praze v oboru zahraniční obchod, kde svým seminářem Mezinárodně finanční vztahy přivedl nejméně dva ročníky studentů k trvalému zájmu o mezinárodní finanční systém a bankovnictví. Velká část těchto studentů se pak po revoluci na vytváření nového československého bankovnictví velkým dílem podílela.
Po zákazu pedagogické činnosti v roce 1971 nastoupil jako poradce do ústředí Státní banky československé (SBČS), kde působil až do odchodu do důchodu. Ve druhé polovině osmdesátých let prací v Prognostickém ústavu ČSAV přenášel svoje životní zkušenosti do zpracovávané prognózy. V roce 1990 byl poradcem hospodářské rady vlády ČSFR. Do nejposlednějších let aktivně sledoval a komentoval mezinárodní finanční dění.
Prakticky sedm desetiletí sloužil československé a české ekonomice, jejímu finančnímu a bankovnímu systému i při výchově následovníků činností na fakultách, ve výzkumných ústavech a v SBČS. Byla to také řada těžkých infarktů a podobných závažných onemocnění, které přinášelo intenzivní pracovní a občanské nasazení v nelehkých dobách. Památka na jeho vysoce přínosnou práci ani památka na jeho osobnost nebudou zapomenuty.
