Menu Zavřít

Ženský paradox ministra Stropnického

Autor: Euro

Po útěku Jitky Nalevajkové z čela vyzbrojovací sekce snad už i Martin Stropnický pochopí, že nákupy mu prostě nejdou.

Je to docela zajímavý paradox. Současné vedení ministerstva obrany a generálního štábu v minulosti několikrát prohlásilo, že zatímco vzdušné síly jakousi – alespoň částečnou – modernizací prošly, teď nastává čas pro vylepšení pozemních jednotek. Jenže tahle dlouze plánovaná modernizace uvízla hned u nákupu mobilních radarů MADR a tuctu víceúčelových helikoptér. Tedy opět technologií určených pro vzdušné síly.

Oba projekty byly výzvou pro Jitku Nalevajkovou. Několikaměsíční ředitelka Národního úřadu pro vyzbrojování, kterou si v dubnu 2014 vybral Stropnický, se od ledna následujícího roku stala v nové sekci vyzbrojování šéfkou odboru vzdušných sil. K nákupu vrtulníků a radarů tak měla nejblíž.

Jenže oba obchody, na nichž si mohla Nalevajková udělat jméno, nyní pro ministerstvo obrany připomínají spíš zlý sen. Ani čtvrt roku po ohlášení, že radary dodá izraelská firma Elta (pamatujete, byla to adventní středa 14. prosince 2016, když měl Martin Stropnický slavnostní prohlášení), se pětimiliardový kontrakt zdaleka nerýsuje, vyjednávání se vlečou a Stropnický bude rád, pokud se obchod stihne podepsat na konci května v Brně, jak se nyní proslýchá.


Z české armády čtěte více:

Proč českou armádu zachraňují cizí úředníci

Armáda tuší zlé časy. Dojdou lidi

Vojáci mají dostat víc peněz. Stropnický se brání

Ministr Martin Stopnický při návštěvě českých vojáků v Litvě.


Mnohem větší děs však ministerské úředníky chytne, když se jich někdo zeptá na pořízení vrtulníků. Raději prý nemluvit. Nepřehledný vývoj zakázky, která se má také tvářit jako mezivládní dohoda, spíš vypadá jako hon lobbistů, v němž ministerstvo obrany skáče jako postřelený zajíc v oranici. Skoro to vypadá, že co potřebují sami vojáci – byť si to prý určili velmi krkolomně –, je až druhořadé. Od konce ledna je znovu favoritem zakázky firma Bell Helicopter, jenže za měsíc může být všechno jinak. Navíc rozhodnutí se stále odkládá a nikdo nechce být tím, kdo ortel vyřkne.

WT100

Úprk ředitelky Jitky Nalevajkové ještě před podpisem obou těchto kontraktů tak velmi dobře dokresluje, do jakého stavu ministr Martin Stropnický a jeho náměstek Daniel Koštoval dostali české armádní vyzbrojování. Nikdo neví, jaká je vize, nikdo netuší, co bude za měsíc, a nikdo nechce mít odpovědnost. Bezpochyby na tom má podíl i Nalevajková, za níž příliš práce nezůstalo, ovšem útěk kapitána nikdy nevěstí nic dobrého.

A co na to Martin Stropnický? Ten má teď jiné starosti. Už se nemůže dočkat, až mu Miloš Zeman 8. května jmenuje první generálku a sám se bude moct před kamerami pochválit, jak dokáže plnit své sliby.


  • Našli jste v článku chybu?