Když kontejnerová loď Ever Given v úterý zablokovala Suezský průplav, mohlo to vypadat jako zajímavá kuriozita a vděčný terč internetového humoru. S postupujícím časem ale událost rychle přerůstá v globální krizi. Nákladní plavidla se otáčejí na mnohem delší cestu okolo Mysu dobré naděje, ceny přepravy letí vzhůru a globální společnosti hovoří o vážném narušení odběratelsko-dodavatelských řetězců.
Společnost Leth Agencies, která kanál provozuje, uvádí, že na uvolnění cesty aktuálně čeká 150 plavidel. Blokáda se ale už dotkla stovek lodí. Některé vyčkávají ve větší vzdálenosti, jiné se už podle online trackerů vydaly na mnohem delší plavbu okolo jižního cípu Afriky. To je i případ Ever Greet, další kontejnerové lodi společnosti Evergreen, opačným směrem plující Hyundai Prestige a mnoha dalších. Významní přepravci jako MSC, A.P. Moller Maersk nebo Hapag Lloyd již upozornili zákazníky, že jejich zboží dorazí se zpožděním.
10 dní za 18 milionů
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda vysvětluje, že delší cesta se rejdařům výrazně prodraží: „Některé lodě přepravující zkapalněný zemní plyn na trase ze Spojených států do Asie v reakci na blokaci mění svůj plavební plán tak, že směřují k obeplutí jihoafrického Mysu dobré naděje. Taková trasa prodlužuje například plavbu z USA do Indie a zpět o přibližně deset dní, což stojí navíc 820 tisíc dolarů neboli zhruba 18 milionů korun.“
To podle něj sice snižuje ziskovou marži dodavatele zemního plynu o necelých pět procent, ale na druhou stranu je přepravce zbaven nutnosti platit poplatek za využití Suezského průplavu. „Takové poplatky vyjdou na cestě z Ameriky do Asie a zpět průměrně velké plavidlo převážející zkapalněný zemní plyn na zhruba milion dolarů, avšak přepravci zpravidla dostávají slevu ve výši 35 až 75 procent, například v závislosti na místě dodání nákladu,“ říká Kovanda.
Takto znázorňuje námořní dopravu VesselFinder.com. Další tipy na podobné služby najdete v článku Nudíte se? Zkuste sledovat lodě na moři online na našem sesterském serveru PCWorld.czJakmile začalo být jasné, že blokáda Suezu nebude vyřešena ani za několik dnů, začaly ceny mezinárodní lodní přepravy strmě stoupat. Cena přepravy barelu rafinovaných ropných produktů z černomořského přístavu Tuapse na jih Francie vzrostla od pondělí o 73 procent.
Společnosti se proto již poohlížejí po náhradních řešeních. Například americký strojírenský gigant Caterpillar zvažuje využití letecké přepravy. Suezským kanálem ale cestuje i řada dalšího zboží od elektroniky po hračky. „Průplavem proplouvají třeba kontejnerové lodě plně naložené kávou robusta, využívané při výrobě známých značek typu Nescafé,“ upozorňuje Kovanda. Veškeré kávové boby, které se se převáží z východní Afriky či Asie do Evropy, podle něj putují právě Suezem.
Britský Lloyd’s list odhaduje hodnotu aktuálně zadržovaného zboží na devět miliard dolarů (v přepočtu necelých 200 miliard korun). Za obvyklých okolností prochází přes Suez 30 % veškeré kontejnerové dopravy na světě, což představuje 12 % všeho celosvětově obchodovaného zboží.
Suezský průplav spojuje Středozemí a Rudé moře. Významně zkracuje plavby mezi Evropou a Asií, trasa z Perského zálivu do Amsterodamu se díky němu zkrátila o 42 procent. Široký je 280 až 345 metrů, na délku měří 193 km. Po posledních úpravách v roce 2015 se jeho kapacita zvýšila ze 49 na 97 lodí denně.
Situace v průplavu dále zhorší nedostupnost polovodičových čipů a pravděpodobně způsobí další nárůst cen kontejnerové přepravy, který odstartoval už v loňském roce. Za přepravu 12metrového kontejneru z Číny do Evropy se nyní platí osm tisíc dolarů, čtyřikrát víc než před pouhým rokem. „Delší uzavření (suezského průplavu) by také zhoršilo aktuální celosvětový nedostatek kontejnerů, protože boxy, které tam zůstaly spolu s loděmi, nelze vrátit do Asie a naplnit dalším nákladem,“ vysvětluje Alan Murphy z americké analytické společnosti Sea-Intelligence.
Kovanda tento pohled potvrzuje. Blokace Suezu podle něj nastává v nejméně vhodnou dobu. „V důsledku pandemie a zotavování světového obchodu z ní jsou přetížené přepravní, nakládkové a kontejnerové kapacity na mezinárodních námořních trasách, včetně té mezi asijskými a evropskými přístavy. To již od sklonku minulého roku mezinárodní přepravu značně prodražuje.“
Vyproštěním Ever Given navíc globální logistické problémy neskončí. Pouze se přesunou do přístavů. „Pocítí to každý přístav v západní Evropě,“ řekl agentuře Reuters mluvčí rotterdamského přístavu Leon Willems. „Až tyto lodě dorazí do Evropy, čekací doby se nevyhnutelně protáhnou. Místa máme spoustu, ale doků a jeřábů na vykládku zboží není neomezené množství.“
Zpruchodneni Suezskeho kanalu zacina pripominat opravu dalnice D1. Good luck! pic.twitter.com/XZlSXt2O04
— Miloš Čermák (@cermak) March 25, 2021
Jak se čtyřsetmetrová loď s výtlakem 224 tisíc tun v neblahé situaci ocitla, není zcela zřejmé. Počáteční vyšetřování vyvrátilo původní spekulace o poruše motorů nebo jiné technické závadě. Provozovatel nyní hovoří o tom, že Ever Given neodolala náporu silného větru.
Velryba na mělčině
Vedle bagru, jehož fotografii viděli snad všichni na světě, pomáhá s vyproštěním osm remorkérů. Zatím bezvýsledně. Ve čtvrtek se alespoň podařilo vyvést z kanálu tři lodě, které stály za Ever Given, aby byla později volná cesta k vyvedení uvíznutého plavidla. Tchajwanská společnost Evergreen Marine Corp, která si Ever Given pronajímá od japonského majitele Shoei Kisen, si najala specializované firmy z Nizozemska a Japonska, aby u vyprošťování asistovaly. Generální ředitel nizozemské společnosti Boskalis Peter Berdowski ve čtvrtek v televizním vysílání nevyloučil, že by akce „mohla trvat týdny“. Ever Given přirovnal k velrybě na pláži.
Na záchraně aktivně spolupracuje také japonská Shoei Kisen. Přestože sama loď neprovozuje, za nehodu se už oficiálně omluvila: „Je nám velmi líto, že jsme způsobili nesmírné problémy lodím, které plují nebo měly naplánovanou plavbu Suezským průplavem, i všem dotčeným lidem.“
