Obecně se dá říci, že dotace jsou špatně a pokřivují trh, zdůraznil Lukáš Hataš při dotazu, jak by měla Česká republika podpořit rozvoj elektromobility. Trh je ale podle něj už nyní pokřiven tím, že spalovací motory nepodléhají emisním povolenkám a navíc pracují v otevřeném cyklu, takže veškeré znečištění a skleníkové plyny vypouštějí zadarmo do okolí.
„Pokud si elektromobil dobijete z obnovitelných zdrojů,
tak je provoz elektromobilu v uzavřeném cyklu a zbývá vyřešit pouze otěr z pneumatik,“
vysvětlil. Lidé už nyní mohou využívat zelené tarify obchodníků
s elektřinou, jež zaručují pokrývat spotřebu z obnovitelných zdrojů.
Z domácí nabíječky a fotovoltaiky se podle jeho slov
může řidič dostat na cenu okolo 20 korun, při dobíjení ze sítě pak kolem 40
korun na 100 kilometrů. To znamená na cenu pod 2 koruny za kilowatthodinu. Sám
je nadšeným a dlouholetým uživatelem vozů Tesla a tvrdí, že se při vyšším nájezdu
i dražší elektromobil vyplatí. Je to především vysokou efektivitou elektromotorů.
Úspora energie a nová pracovní místa v ČR
I proto by měl stát podporovat zejména tento segment,
protože lze uspořit v dopravě až 70 procent energie, která se ztratí u
spalovacích motorů a přitom všechny technologie pro bezemisní dopravu jsou k
dispozici. Pokud bude u většiny parkovacích míst možnost připojení auta k síti,
dobíjení se rozloží v čase a investice se zaplatí třetinovou spotřebou energie,
která se navíc vyrobí v ČR a vytvoří nové pracovní místa.
„Řízené dynamické dobíjení nevyžaduje dodatečné náklady na přenosovou síť,“ zdůraznil v rozhovoru pro web Euro.cz. Případných blackoutů se neobává, protože auta začínají sloužit i jako záložní zdroje a pomáhají stabilizovat síť obrácením toku energie z baterie.
Manažer v šoku: k hybridnímu BMW za 1,8 milionu si musel dokoupit kabel. Stejně jezdí na benzín
Dotace na nabíječky, jež jsou již nyní staré
Jinou kapitolou jsou dotace pro budování dobíjecích
stanic. Velké energetické firmy nebyly nuceny stavět stanice na místech, která
by pro řidiče měla smysl, takže v mnoha případech jsou nabíječky nedostatečně
využívány. Navíc rychle zastarávají, protože dotace z prvních let počítaly s
výkonem 50kW. Takové jsou už většinou nedostatečné (Tesla staví bez dotací
Superchargery s výkonem až 250 kW. Za 5 minut dobíjení doplníte 120km – pozn.
red.).
Vítací fáze končí, nabíjení se prodražuje
Navíc dochází k tomu, že „vítací fáze“ provozovatelů
dobíjecích stanic končí a začíná docházet k nasazování "tržních" cen,
ale bez fungujícího trhu. Dříve to byly 3 koruny na kWh, nyní to je až 20 korun
za kWh.
„Všichni velcí hráči na trhu zvyšují své ceny, protože musí zaplatit extra
rezervované příkony – Ionity, ČEZ, E.ON, chystá se i PRE,“ doplnil. Tesla ceny
zatím drží na přibližně 6 korunách za kilowatthodinu. „Dobíjení na cestách bude
vždy dražší, ale drtivá většina dobíjení probíhá v místě dlouhodobého parkování
za ceny kolem dvou korun za kilowatthodinu,“ odmítá Hataš argument odpůrců
elektromobilů, že jejich provoz se bude zdražovat.
Pokud by stát měl dotovat
i nákup elektromobilů, mělo by to být navázáno na jejich provoz. Kdo jezdí
nejvíce, ten také v současné době produkuje nejvíce skleníkových plynů a tyto
vozidla se vyplatí nahrazovat jako první.
Reálná cena benzínu? Sto korun za litr
Provoz elektromobilu je podle jeho slov ekologičtější už po nájezdu 40 tisíc kilometrů, pokud vezme člověk v úvahu i ekologickou zátěž při těžbě a dopravě ropy. Pokud by se negativní externality promítly reálně do ceny benzínu, bylo by srovnání zcela jednoznačné. „Litr benzínu by u čerpací stanice stál někde až ke 100 korunám, pokud by mělo dojít k pokrytí škod na zdraví a životním prostředí,“ míní. Dobíjecí infrastruktura by měla být budována tak, aby návštěva řidiče neotravovala, stanice by měly mít potřebné zázemí jako je tomu v případě benzínových pump. Místopředseda Asociace pro elektromobilitu poukazuje právě na přístup Tesly, která dokáže infrastrukturu stanic budovat bez dotací, s potřebným zázemím a za konkurenceschopné ceny.
Americký sen demokratického senátora: Dotujme elektromobily 462 miliardami dolarů
Spolupráce s ČEPS
Budoucnost vidí v tom, že na elektromobilitě bude stát
spolupracovat více se státní firmou ČEPS, jež dokáže podpořit nejvhodnější
umístění dobíjecích míst, protože disponuje páteřní přenosovou sítí.
„Pro celou ČR stačí mít 23 velkých sdílených dobíjecích HUBů, kde se o příkon
podělí více provozovatelů a bude možné stanice rychleji doplňovat dle potřeby.
Zbytek dobíjení by měly obstarat pomalé dobíjecí stanice v místě odstavení
vozidla,“ vysvětlil Hataš, jenž chce o konceptu elektromobilita 2.0 přesvědčit
i ministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka.
Agregací spotřeby na vhodná místa na tranzitních trasách, jež budou doplněna o lokální obnovitelné zdroje, udrží ceny za dobíjení na ekonomicky zajímavé úrovni. Ekonomickou udržitelnost by měla podpořit také legislativní podpora akumulace energie ve vozidlech (V2G).
Kritika dotací ze Slovenska
Dotace na Slovensku kritizuje slovenská firma Voltia, která přestavuje elektrické dodávky Nissan. „Myslíme si ale, že forma podpory ani technické provedení nebyly správné a věříme, že se stát v dalším pokračování poučí,“ řekl pro Euro.cz finanční ředitel firmy Voltia Peter Hofierka.
Zmatky okolo nové výzvy ve výši 6 milionů
eur (152 milionů korun) způsobily to, že lidé nákupy elektromobilů v loňském
roce odkládali a celkem se jich na Slovensku prodalo v roce 2019 o polovinu
méně než o rok dříve. „Nemyslím si, že by bylo dobré jen částku navýšit a
zopakovat. Je potřeba formát podpory změnit. To však bude úlohou až nové
slovenské vlády (volby se konají 29. února – pozn. red.),“ doplnil.
Žádosti o dotace na elektromobily byly na konci roku
2019 rozebrány za 3 minuty a 41 vteřin. „Vítáme zájem státu podpořit rozvoj odvětví. Základním
předpokladem úspěšné podpory jsou jasné podmínky, transparentní nastavení s
dlouhodobou platností na několik let tak, aby efekt podpory viděli spotřebitelé
a dokázali zakomponovat do svých nákupních rozhodnutí. Slovenské dotace provázely
technické potíže, změna podmínek, anulování a nové opakování žádostí,“ shrnul
Hofierka.
Slovensko by se mělo podle něj poučit a inspirovat formou podpory elektromobility v jiných zemích EU a také vyslyšet názory expertů, jak přechod od spalovacích motorů k elektrickým nejlépe uskutečnit.
