ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY Jestliže firma poskytuje svým zaměstnancům příspěvky na soukromé životní pojištění, může uplatnit daňové úlevy. Pro obě strany - firmu i zaměstnance - jsou takové příspěvky výhodnější než prosté zvyšování mzdy. Podívejme se na aktuální právní úpravu.
ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY Jestliže firma poskytuje svým zaměstnancům příspěvky na soukromé životní pojištění, může uplatnit daňové úlevy. Pro obě strany - firmu i zaměstnance - jsou takové příspěvky výhodnější než prosté zvyšování mzdy. Podívejme se na aktuální právní úpravu. Daňové úlevy lze podle platného zákona o daních z příjmů uplatnit jak v případě, že si soukromé životní pojištění hradí sama fyzická osoba, tak i v případě, že jí na pojištění přispívá zaměstnavatel. Díky tomu patří poskytování příspěvků pro zaměstnance ke stále rozšířenějším takzvaným benefitům - tedy výhodám, které pracovníci dostávají vedle svého běžného platu. Pro obě strany - firmu i zaměstnance - je takový postup výhodnější než prosté zvyšování mzdy. Při dodržení určitých podmínek se totiž příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnanců nezahrnuje do vyměřovacího základu pro stanovení výše pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. VÝHODY PRO ZAMĚSTNANCE…
Nejdříve se zaměříme na daňové úlevy na straně zaměstnance, kterému firma na životní pojištění přispívá. Celková částka osvobození od daně u zaměstnance může činit maximálně 12 tisíc korun ročně poskytnutého příspěvku od téhož zaměstnavatele. Tento limit je v zákonu stanoven pevnou částkou, tedy bez ohledu na výši příjmu či vyměřovacího základu zaměstnance na pojistné na sociální zabezpečení.
Částka pojistného na soukromé životní pojištění, které hradí firma za své zaměstnance, je od daně z příjmů z takzvané závislé činnosti osvobozena při splnění následujících podmínek:
- jedná se o soukromé životní pojištění,
- zaměstnavatel hradí částky pojistného přímo příslušné pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění,
- pojistná smlouva je uzavřena mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky (takže pojistná smlouva nemůže být uzavřena mezi zaměstnavatelem a pojišťovnou ve prospěch třetí osoby -zaměstnance),
- smlouva obsahuje sjednání výplaty pojistného nejdříve po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let zaměstnance,
- právo na plnění z pojistné smlouvy má pojištěný zaměstnanec; v případě, že pojistnou událostí je smrt pojištěného, mají právo na plnění osoby určené v § 817 občanského zákoníku, kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné.
… I PRO ZAMĚSTNAVATELE
Pojistné na soukromé životní pojištění, které hradí zaměstnavatel za své zaměstnance, může být považováno za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Do daňových výdajů lze zahrnout maximálně částku osm tisíc korun za jednoho zaměstnance za zdaňovací období nebo jeho část.
Nutné je však splnění následujících podmínek:
- musí se jednat o soukromé životní pojištění,
- zaměstnavatel musí hradit částky pojistného pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění,
- pojistná smlouva je uzavřena mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky,
- smlouva obsahuje podmínku sjednání výplaty pojistného nejdříve po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let zaměstnance.
Tyto daňové úlevy může uplatnit jakýkoliv zaměstnavatel, ať už jde o fyzickou, nebo právnickou osobu. U zaměstnavatele, který vede daňovou evidenci, je příspěvek na soukromé životní pojištění zaměstnance daňovým výdajem v tom zdaňovacím období, kdy jej zaměstnavatel uhradil pojišťovně. U zaměstnavatele, který vede účetnictví, je tento příspěvek daňovým nákladem v tom zdaňovacím období, za které byl zaměstnavatelem hrazen.
Příklad první
Zaměstnavatel hradil v roce 2005 čtvrtletně za zaměstnance na jeho soukromé životní pojištění (splňující podmínky uvedené v zákoně o daních z příjmu) částku 5000 korun, a to vždy v posledním měsíci příslušného čtvrtletí. V listopadu roku 2005 zaměstnanec ukončil dohodou pracovní poměr a nastoupil u nového zaměstnavatele, který v prosinci 2005 uhradil pojistné na soukromé životní pojištění zaměstnance ve výši 5000 korun.
Řešení:
První zaměstnavatel zaplatil na účet zaměstnance u pojišťovny za rok 2005 částku 15 000 korun. Částka 12 000 korun je u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů, v měsíci září bude zbývající částka 3000 korun připočtena ke zdanitelné mzdě zaměstnance a zdaněna. U zaměstnavatele bude daňovým nákladem částka 8000 korun, zbývající částka 7000 korun je jeho nedaňovým nákladem.
Ustanovení zákona o daních z příjmů nestanoví, kolik může zaměstnanec mít během roku zaměstnavatelů. V daném případě má dva zaměstnavatele, a proto je u něj osvobozena od daně i částka 5000 korun hrazená druhým zaměstnavatelem. U druhého zaměstnavatele je příspěvek rovněž daňovým nákladem, protože nedosahuje výše 8000 korun za zdaňovací období.
HRADÍTE SI POJIŠTĚNÍ SAMI?
Zákon stanoví podmínky i pro daňové úlevy u fyzické osoby, která si sama hradí životní pojištění. Takový člověk si může za zdaňovací období odečíst od základu daně z příjmů běžné pojistné na soukromé životní pojištění, které ve zdaňovacím období zaplatil. Platba se musí uskutečnit na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi daňovým poplatníkem (jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě) a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky.
Maximální částka, kterou lze odečíst ve zdaňovacím období od základu daně, činí v úhrnu 12 000 korun - a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.
Podmínkami pro uplatnění odpočtu od základu daně jsou:
* výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření pojistné smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let,
* pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 korun; pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednánu pojistnou částku alespoň na 70 tisíc korun.
U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití.
V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny.
Daňové úlevy nemůže využít poplatník, který uzavřel jako pojistník smlouvu s pojišťovnou a přitom pojištěnou osobou je jiná osoba (například manželka, dítě a podobně).
JAK UPLATNIT ODPOČET
Odpočet je považován za celoroční nezdanitelnou částku, kterou lze uplatnit až po skončení zdaňovacího období. Zaměstnanci, kteří si jako fyzické osoby hradí pojistné na soukromé životní pojištění a kteří nejsou povinni podávat daňové přiznání, uplatní odpočet zaplaceného pojistného prostřednictv
ím svých zaměstnavatelů v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů.
Zaměstnanec musí mít u zaměstnavatele podepsané Prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti a současně požádat o roční zúčtování záloh, nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.
Do tohoto termínu také musí předložit doklady vztahující se k odpočtu. Jedná se o:
* potvrzení pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění na uplynulé zdaňovací období,
* a smlouvu o soukromém životním pojištění.
Fyzická osoba, která podává daňové přiznání za uplynulé zdaňovací období, přiloží výše uvedené doklady k daňovému přiznání.
MOŽNÉ KOMPLIKACE
U fyzické osoby, která si hradí pojistné sama, mohou za určitých okolností nastat komplikace:
Při nedodržení podmínek pro uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně (z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění) nárok na tuto výhodu zaniká. Ve zdaňovacím období, kdy k této skutečnosti došlo, jsou pak příjmem poplatníka i částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech díky zaplacenému pojistnému snížen základ daně.
A jak postupovat u smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň bude rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňovou uznatelnost? V takovém případě není poplatník jako pojistník a pojištěný v jedné osobě povinen podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem částky, o které mu byl v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného snížen základ daně.
Příklad druhý
Zaměstnanec uzavřel smlouvu na soukromé životní pojištění na dobu pěti let a dožití 60 let. V letech 2003 a 2004 si hradil pojistné ve výši 15 000 korun ročně a zaměstnavatel mu přispíval v těchto letech na životní pojištění dalších 1000 korun měsíčně. K 1. lednu 2005 odešel zaměstnanec od původního zaměstnavatele a za rok 2005 si sám uhradil pojistné ve výši 12 000 korun. Počátkem roku 2006 vypoví fyzická osoba z osobních důvodů pojistnou smlouvu a požádá o výplatu odbytného.
Řešení:
Fyzická osoba uplatnila odpočet od základu daně v letech 2003, 2004 a 2005 v maximálně možné výši 12 000 korun ročně a dále byl u ní osvobozen od daně z příjmů příspěvek zaměstnavatele ve výši 12 000 korun ročně v letech 2003 a 2004.
Zaměstnavatel si uplatnil do daňových nákladů v letech 2003 a 2004 příspěvek poskytnutý na životní pojištění zaměstnance v maximální možné výši 8000 korun ročně.
Daňové úlevy u zaměstnance i zaměstnavatele v letech 2003 a 2004 uplatněné z titulu poskytování příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnance, zůstávají nedotčeny, i když zaměstnanec v roce 2006 vypoví pojistnou smlouvu. Pokud dojde k zániku smlouvy na soukromé životní pojištění a k výplatě odbytného, nemá tato situace žádný vliv na daňové úlevy uplatněné v předchozích zdaňovacích obdobích u zaměstnance a zaměstnavatele z příspěvků, které firma poskytla svým zaměstnancům v průběhu trvání smlouvy.
Fyzická osoba však musí v daňovém přiznání za rok 2006 zdanit daňové úlevy, které uplatnila v předcházejících zdaňovacích obdobích z pojistného, které si sama hradila, tj: zahrnout ke zdanění jako takzvaný ostatní příjem částku 36 000 korun.
Příklad třetí
Fyzická osoba s příjmy z podnikání uzavřela v roce 2002 kapitálové životní pojištění pro případ smrti nebo dožití a hradila v letech 2002 až 2004 vždy na kalendářní rok pojistné ve výši 15 000 korun. V roce 2005 však dojde ze strany pojistníka k výpovědi pojistné smlouvy podle § 800 odst. 1 a 3 občanského zákoníku.
Řešení:
V letech 2002 až 2004 si fyzická osoba uplatnila v daňovém přiznání nezdanitelnou část základu daně ve výši 12 000 korun ročně. V roce 2005, kdy došlo k porušení podmínek pro daňové úlevy, musí v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob poplatník uvést (jako dílčí základ daně z ostatních příjmů) částku, o kterou mu byl v předchozích letech snížen základ daně v důsledku zaplaceného pojistného, tj. částku 36 000 korun.
SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Soukromým životním pojištěním pro účely uplatnění daňových úlev podle zákona o daních z příjmů rozumíme pojištění:
- pro případ dožití (pojištěný se dožije určitého věku nebo dne uvedeného v pojistné smlouvě jako konec pojištění) nebo
- pro případ smrti nebo dožití (pojištění končí smrtí, nastane-li v průběhu trvání smlouvy, nebo dožitím dne, který je stanoven ve smlouvě jako konec pojištění) nebo
- na důchod (pojištěný se dožije určitého dne uvedeného v pojistné smlouvě jako počátek výplaty důchodu), a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním, nebo v případě smrti.
