Tuzemské bankovní domy se v letošním roce dostaly na svůj vrchol. Aspoň z pohledu ziskovosti, která již začíná v lepším případě stagnovat.
Posledním příkladem jsou dnes zveřejněné výsledky Komerční banky za prvních devět měsíců roku. Bez zisku z prodeje akcií platební společnosti Visa Europe a podílu ve firmě Cataps čistý zisk poklesl o necelých devět procent na 9,1 miliardy korun.
Prodej akcií společnosti Visa Europe ovlivnil i profit dalších velkých bank. Bez něj zaznamenala Československá obchodní banka růst zisku v 1. pololetí o tři procenta a České spořitelně by výdělek dokonce klesl.
Bankovní domy totiž začíná drtit prostředí nulových úrokových sazeb. Z jejich portfolií mizí státní dluhopisy s vysokými úrokovými sazbami s tím, jak dochází k jejich splácení. Stát je pak nahrazuje novými s výrazně nižšími sazbami než v minulosti. Snižují se rovněž příjmy z úvěrových obchodů.
Noví hráči na trhu pak tlačí na pokles poplatků, což opět negativně ovlivňuje příjmy bank. Ty se proto snaží vydělat na objemu, což je patrné například na hypotékách – letos zažijí rekordní rok, když jejich objem může prorazit hranici 200 miliard korun.
I růst objemu hypoték se však příští rok přibrzdí kvůli nové regulaci ze strany České národní banky omezující výši úvěru vzhledem k hodnotě nemovitosti a s příchodem nového zákona o spotřebitelském úvěru.
Ziskovost tuzemských bank se tak blíží svému vrcholu, pokud už není za ním. Do budoucna bude navíc výsledky bankovních domů srážet nárůst špatných úvěrů s tím, jak se – dříve či později – ekonomický vývoj přibrzdí.
Šéfové bank proto budou muset rychle najít jiné zdroje příjmů, nebo začít opět šetřit, aby akcionáři byli s hospodařením spokojeni. V bankovnictví se tak dají čekat v příštích letech velké změny, pokud nedojde k růstu sazeb.
Přečtěte si další komentáře autora:
I poražený Trump může poslat trhy dolů
Ani přebytek rozpočtu není důvod k jásotu