Poslední bossův taktický manévr vůbec nemusí být poslední
Koho by napadlo, že se Ecclestone vzdal měsíc po svých pětasedmdesátých narozeninách vlády nad nejslavnějšími závody monopostů planety, šeredně by se mýlil.
Slavice Maličové bylo dvaadvacet, když ji na závodech formule 1 v Itálii oslovil neznámý chlapík. Odpálkovala ho s falešným telefonním číslem a odjela za další prací topmodelky. Bernard Charles Ecclestone ji vypátral v Miláně a pozval do Las Vegas. Ani osmadvacetiletý věkový rozdíl, ani jazykové komplikace (on uměl pouze anglicky, ona srbochorvatsky a italsky) nezabránily tomu, aby se z ní stala Slavica Ecclestonová. Ne že by tím romantika skončila, nicméně manželku vládce formule 1 od té doby proslavila především její společnost Slavica Ecclestone Corporation, která od poloviny devadesátých let vlastnila Formula One Management, jež spravuje komerční práva na závody formule 1. Až do konce loňského listopadu. Tehdy se Ecclestonovi rozhodli prodat svůj čtvrtinový podíl ve firmě, držený prostřednictvím Bambino Holdings, společnosti rizikového kapitálu CVC Capital Partners za zhruba 200 milionů liber. Koho by snad napadlo, že se tím Bernie vzdal měsíc po svých pětasedmdesátých narozeninách vlády nad nejslavnějšími závody monopostů planety, šeredně by se mýlil. Muž, který „jako jeden z mála na světě může vypsat šek na miliardu dolarů, aniž by musel volat svého bankéře“, jen zkouší nejnovější ze svých triků.
V šachu
Situace ve formuli 1 je vyhrocená již dlouho. Automobilky vlastnící týmy, jimž dodávají své motory, nejsou spokojeny s příjmy, které jim ze závodů plynou. Na základě konkordské dohody podepsané v roce 1998 mají zaručeno 47 procent zisků z komerčních práv, jenže vysoké náklady na závody, pohybující se u špičkových týmů kolem 300 milionů dolarů na sezonu, jim trvale kazí náladu. Proto se rozhodly zatlačit na mezinárodní automobilovou federaci (FIA), vedenou Maxem Mosleym, i na Ecclestona a začaly připravovat konkurenční sérii. Měla by se rozjet v roce 2008, jelikož současná konkordská dohoda vyprší s koncem roku 2007. Ti nejzarputilejší se plánu stále drží. Toyota, BMW, Mercedes, Honda i Renault nehodlají ustupovat, i když už je někteří souputníci v boji opustili. Ferrari přešlo na druhý břeh jako první, zatím poslední „zradil“ podpisem nové smlouvy tým Williamsu.
Taktické manévrování Ecclestona je natolik proslavené, že jeho protivníci musí důkladně zkoumat každý Bernieho výrok, ač se zdánlivě jeví jako bezvýznamný. O to víc to platí u těch nejprovokativnějších. „Nerad bych viděl skončit byznys kolem formule 1 kvůli tomu, že by byl špatně řízen. A pokud by formuli 1 vlastnily týmy společně, zlikvidovaly by ji. Nedokážou se dohodnout na ničem, dokonce ani na tom, jak si rozdělit peníze. Myslí si, že by ten podnik vést dokázaly, ale já vím, že tomu tak není,“ prohlásil kdysi a Bernie své názory jen tak nemění. Během posledních dvou let dokázal obratně manévrovat mezi rebelujícími automobilkami i konsorciem tří investičních bank, které získaly tříčtvrtinový podíl ve Slavica Ecclestone Corporation v roce 2002 po pádu Kirchova mediálního impéria a Bernieho několikrát od té doby dotáhly k soudu.
Mrtví po cestě
Automobily má Bernie Ecclestone tak nějak v krvi. Svoji cestu za současným majetkem odhadovaným v roce 2004 na 2,3 miliardy liber sice začal u motocyklů, které prodával od šestnácti, kdy sekl se školou, jenže čtyři kola jej přitahovala daleko silněji. A neodradila ho od nich ani nehoda na britském okruhu Brands Hatch, kvůli níž v jedenadvaceti skončil s aktivním závoděním. Jen se místo na volant, brzdu a plyn koncentroval na zákulisí. V roce 1957 se o šest let starší a po obchodování s nemovitostmi také mnohem bohatší Ecclestone pustil do formule 1. Koupí týmu Connaught přitom vstoupil do závodů, jejichž název by mohl používat jako svou přezdívku.
Počáteční zkušenosti ale nic takového nenaznačovaly. Pilot jeho stáje Stuart Lewis-Evans se zabil při Velké ceně Maroka a šokovaný Bernie balil kufry. Do hry se dostal znovu o více než deset let později, když koupil podíl ve stáji Lotus účinkující ve formuli 2 a stal se manažerem závodníka Jochena Rindta. Jenže i tehdy se smutným koncem. Rindtova smrt v Monze v roce 1970 přesto oddálila nástup Ecclestona jen nepatrně.
Když o dva roky později získal Ecclestone stáj Brabham, měl už o svém účinkování v seriálu konkrétní představy. Spolu s Frankem Williamsem, Colinem Chapmanem, Teddym Mayerem, Kenem Tyrellem a Maxem Mosleym založil asociaci konstruktérů F1 (Formula One Constructers Association, FOCA), a jakmile se v roce 1978 stal jejím šéfem, začal aktivně pracovat na svém budoucím bohatství. Zásadním se stal podpis první konkordské dohody mezi všemi účastníky formule 1 v roce 1980.
Díky smlouvě se série začala více profesionalizovat – týmy byly zavázány nastupovat k závodům pravidelně, což zvýšilo zájem o přenosy ze strany televizí a rádií. Příjmy do formule 1 plynuly jednak z vysílacích práv a jednak od organizátorů jednotlivých závodů. Bernie Ecclestone založil společnost Formula One Promotions And Administration, která měla na starost vyplácení cen za vítězství a získávala 23procentní podíl na ziscích z televizních přenosů. Ecclestonovi šly do kapsy rovněž poplatky placené organizátory závodů. FIA dostala třicetiprocentní podíl na vysílacích právech a závodící týmy 47 procent.
Měřítka
Zvyšování prestiže formule 1 bylo Bernieho primárním cílem. „Peníze pro mě nic neznamenají, jsou pouze měřítkem úspěchu,“ prohlásil v jednom rozhovoru před třemi lety. Z tohoto pohledu pro něj byla nejúspěšnější devadesátá léta. Během toho období se stala jeho společnost Formula One Management (jež nahradila Formula One Promotions And Administration) hlavním distributorem peněz v F1, přičemž velká část z nich končila na Bernieho účtech. S automobilovou federací se opakovaně dohodl na pronájmu její části příjmů, poslední kontrakt z roku 2000 vyprší 31. prosince 2110 (opravdu za 105 let!) a Ecclestone za něj zaplatil 360 milionů dolarů. V roce 1999 přitom vydělala formule 1 na médiích 241 milionů dolarů, přičemž podíl FIA vynesl 72 milionů. Ecclestone je jediným vyjednavačem kontraktů s televizními společnostmi a zároveň jediným vyjednavačem smluv s organizátory.
Show jednoho muže, kterou svou urputností z formule 1 Bernie Ecclestone vytvořil, má spoustu kritiků stejně jako metody hlavního protagonisty. Už od počátku své kariéry neměl Bernie příliš chuti dělit se o své zisky s kýmkoli, když nezaplatil deset tisíc liber na daních z prodeje svého motocyklového byznysu. Za jeho účastí ve formuli 1 stojí spletitá změť vzájemně provázaných firem a holdingů, jejichž domicily leží na daňově sympatických místech, jako jsou britské ostrovy Guernsey a Jersey v lamanšském průlivu. Znění smluv okolo dělení výdělků z F1 je tajné a leckdy je tajná sama existence dohody. Bernie však tvrdošíjně opakuje, že ve formuli 1 vládne demokracie. „Bohužel,“ dodává. Soustavný tlak automobilek přesto atmosféru mění. Zatím nejvážnější protest v podobě bojkotu loňské Velké ceny USA by si v devadesátých letech nikdo proti Ecclestonovi nedovolil. „Občas jsme měli výhrady kvůli bezpečnosti, když bylo na trati hodně vody,“ vzpomínal loni v britském pořadu Top Gear bývalý jezdec Damon Hill, „ale Bernie nás jen obešel a řekl: Ty pojedeš, ty taky a ty taky. A tak jsme jeli.“
Čekání na autobiografii
Poslední manévry s vlastnictvím Slavica Ecclestone Corporation na Ecclestonově vlivu nic nemění. Ani Bernie, ani Slavica nezískali z obchodu žádné peníze, jelikož obratem od CVC obdrželi podíl ve firmě Alpha Prema, jež je novým majitelem Formula One Managementu. Bernie si dokonce ještě pár akcií přikoupil. Investoři z CVC Capital Partners zároveň vyplatili trojici bank J. P. Morgan Chase, Lehman Brothers a Bayerische Landesbank, takže spolu s Ecclestonem získali nad právy k formuli 1 plnou kontrolu. A rebelující automobilky musejí být od konce listopadu ještě obezřetnější. Zvláště po Ecclestonově prohlášení: „Pro budoucnost je to dobře. CVC je tou správnou společností, která dokáže vést byznys, jako je formule 1.“
Úhybný manévr Bernieho Ecclestona přesto může leccos pozitivního přinést. S CVC Capital Partners se Ecclestone zatím dohodl na tom, že bude šéfovat Formula One Managementu do konce příštího roku. Jakmile se ale firma rizikového kapitálu v závodech rozkouká, mohly by se dít zajímavé věci. Společnost má ve svém portfoliu rovněž nejprestižnější závody motocyklů MotoGP a pod jejím vedením se sérii daří více než dobře. Přílivu stále nových diváků a sponzorů přitom nevadí ani skutečnost, že tamní hrdina Valentino Rossi drtí protivníky stejným způsobem, jako to předváděl ještě před pár lety Michael Schumacher v kokpitu Ferrari. V CVC Capital Partners stejně jako ve vzbouřených automobilkách přitom vědí, že konkurenční série Grand Prix World Championship, jejíž připravovaný start v roce 2008 stále hrozí, by nepomohla ani jedné straně. Poslední spekulace hovoří o tom, že by se podíl na ziscích u týmů mohl zvýšit ze 47 procent na šedesát.
Bernie Ecclestone formuli 1 živý neopustí. A způsob svého vystupování nezmění. „Být při jednání ve formuli 1 opatrnější? To nefunguje. Je to jako s dětmi, říkáte jim: Nedotýkej se ohně, protože se spálíš. Až když jim to řeknete asi pošesté a oni se pokaždé spálí, napadne je: Panebože, vždyť on má pravdu.“ Těžko mu to mít za zlé, když právě tato jeho vlastnost dotáhla závody formule 1 na post jednoho z nejprestižnějších a nejatraktivnějších sportů planety.
Na počátku roku Bernie podepsal s nakladatelstvím Kraken Media smlouvu na knihu, která má popsat jeho roli ve formuli 1 od roku 1971. Autoři v ní prý na tisíci stranách odkryjí mnohé ze zákulisí. Nejde o bilancování ani o autobiografii. Ta podle slov Bernieho Ecclestonea vyjde den po jeho smrti. „Smrt? Myslím, že je nevyhnutelná,“ vtipkuje. Přes tři by-passy by se skoro zdálo, že pro něj to tak docela platit nemusí.
Dálnice ke krachu? Za účast v seriálu závodů formule 1 platí každý z organizátorů velké ceny kolem patnácti milionů dolarů společnosti Formula One Management, přesto se neustále objevují noví zájemci. V letošní sezoně se sice podnik o další destinace nerozroste, ale prestiž spojená s pořadatelstvím přitáhla několik čekatelů. Jedním z nich byla Jižní Korea, která si svůj záměr nakonec rozmyslela. Výsledky nákladové studie totiž Korejce nepřesvědčily, takže se raději budou snažit o přiklepnutí olympijských her v roce 2020. Posledním aspirantem je Řecko, které počátkem ledna navštívil Bernie Ecclestone, aby si s tamními zástupci o možnostech pohovořil. Trať pro závod by mohla vzniknout na někdejším letišti Helliniko. Jelikož se poplatky pro organizátory rok od roku navyšují o deset procent, mnohé z okruhů však začínají mít finanční problémy. V případě německého Hockenheimu se dokonce mluvilo o Vánocích o hrozícím bankrotu.
Neplaťte tolik!
Důvodem nespokojenosti automobilek se současným stavem formule 1 nejsou pouze nedostačující příjmy z komerčních práv. Mezinárodní automobilová federace (FIA) přichází v posledních letech neustále s novými pravidly, která by měla zajistit větší atraktivitu sportu a snížit náklady, jejichž rostoucí tendence je podle názoru FIA největší hrozbou seriálu. Rozhodnutí federace však často mají na svět formule 1 opačný efekt.
Proto se objevil loni před Vánoci návrh na úpravy pro rok 2008 a všichni zúčastnění se opět mají o čem hádat. Prezident FIA Max Mosley kritizuje kvůli rozhazovačnosti především automobilky dodávající motory a snaží se, aby týmy s rozpočtem kolem sta milionů dolarů mohly držet krok s těmi nejsilnějšími, třistamilionovými. Každoroční změny však mají za následek pouze to, že je pokaždé potřeba vyvíjet zcela nový vůz, na což doplatí spíše ti chudší. Unikátem je ostatně už jen skutečnost, že se vysoký představitel podniku rozčiluje nad ochotou týmů investovat spousty peněz. A má se čeho obávat. O vstup do formule 1 usilují letos nové týmy, které se budou chtít předvést a budou utrácet. Vždyť nedávný nováček, rakouský miliardář Dieter Mateschitz vlastnící nápojovou firmu Red Bull, si pořídil již druhý tým. Kromě Red Bullu bude od letošní sezony na startu i Torro Rosso.
Křemík místo tabáku
Kvůli cigaretám nikdo truchlit nemusí. Zákaz tabákové reklamy v zemích Evropské unie totiž neznamená pro formuli 1 zdaleka pohromu. Marlboro dokonce zůstává hlavním sponzorem Ferrari, přestože jeho nápisy propříště červené monoposty neozdobí. Pro letošní sezónu a ty následující však budou daleko důležitější aktivity technologických firem a mobilních operátorů.
Šok přineslo především rozhodnutí britského Vodafonu přesunout od roku 2007 svůj příspěvek ve výši zruba 50 milionů dolarů ročně od Ferrari k McLarenu. Operátora neuspokojovalo, že v italské stáji nefiguroval coby sponzor číslo jedna, což se mu v budoucím útočišti splní. Větší roli než dosud hodlá hrát již od letošní sezóny rovněž mobilní operátor O2, který rozšířil spolupráci s BMW. S nově vytvořeným týmem BMW Sauber podepsal dohodu, ačkoliv se na poli formule 1 bude utkávat se svým novopečeným majitelem, španělskou Telefónikou sponzorující tým Renaultu.
Se změnou korporátní image Intelu přichází i jeho snaha o propojení se sportem, který má být synonymem pro technologický náskok. Pokus proniknout do McLarenu mu nevyšel, takže soustředí pozornost na BMW. Premiéru na okruzích si užije letos rovněž společnost Softbank, která je hlavním sponzorem nováčků v seriálu - týmu Super Aguri.
Formule 1 se o peníze od sponzorů letos bát nemusí. Počet soutěžících týmů se rozroste na jedenáct, a přesto se zdají být finančně lépe zajištěny než v minulém roce. Stejně tak ostatně nebude od roku 2007 chybět padesát milionů dolarů v rozpočtu Ferrari. Hovoří se totiž o tom, že by za Vodafone mohla nastoupit do seriálu závodů jihoafrická společnost De Beers, obchodující s diamanty.
