Menu Zavřít

Živnostník, nebo umělec - pojistné platit musíš!

27. 1. 2003
Autor: Euro.cz

Jak a kdy odvádějí zálohy na zdravotní pojištění osoby samostatně výdělečně činné Osoby samostatně výdělečně činné představují velmi početnou skupinu osob, kde se způsob placení pojistného na zdravotní pojištění výrazně odlišuje od ostatních plátců pojistného.

Jak a kdy odvádějí zálohy na zdravotní pojištění osoby samostatně výdělečně činné

Osoby samostatně výdělečně činné představují velmi početnou skupinu osob, kde se způsob placení pojistného na zdravotní pojištění výrazně odlišuje od ostatních plátců pojistného.

Za osoby samostatně výdělečné nemůžeme v souladu s příslušnými právními normami považovat pouze osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, ale jejich okruh je daleko širší (viz ustanovení § 5 odst. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v platném znění).

Osobou samostatně výdělečně činnou je z hlediska zdravotního pojištění osoba, která má příjmy z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, uvedené v § 7 odstavcích 1 a 2 zákona o daních z příjmů. Pojistné na zdravotní pojištění rovněž odvádí například i osoba, která nemá živnostenský list a provádí činnost na základě autorského zákona nebo jako umělec a za tuto činnost dostane honorář.

Zálohy a doplatek

Osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného. Doplatek rozdílu mezi zaplacenými zálohami a skutečnou výší pojistného je splatný do 8 dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok. Vznikne-li naopak tomuto plátci přeplatek na pojistném, může si vybrat jednu ze dvou alternativ:

1. Požádá zdravotní pojišťovnu o vrácení přeplatku (ta je povinna osobě samostatně výdělečně činné vyhovět do jednoho měsíce od podání „Přehledu“ za předpokladu, že neeviduje vůči tomuto plátci žádný splatný závazek).

2. Zdravotní pojišťovna použije tento přeplatek s plátcovým souhlasem na úhradu záloh na pojistné v dalším období. Podnikatel je povinen si pojistné sám vypočítat a toto se zaokrouhluje na celou korunu směrem nahoru.

Povinnost placení záloh na pojistné na zdravotní pojištění se vztahuje na ty osoby samostatně výdělečně činné, pro které je jejich podnikatelská činnost hlavním zdrojem příjmů.

Osvobození od placení záloh

Naopak, od placení záloh jsou ze zákona v prvním roce samostatné výdělečné činnosti osvobozeny:

* osoby, které nemají určen minimální vyměřovací základ (např. důchodci, studenti, osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let věku)

* dále jsou z povinnosti placení záloh vyňaty osoby, pro které je jejich samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů.

Osoba zahajující podnikatelskou činnost jako hlavní zdroj příjmů platí v prvním roce této své činnosti měsíční zálohy na pojistné v minimální zákonné výši, tj. 837 Kč (13,5 % z částky 6200 Kč, což je výše minimální mzdy od 1. 1. 2003), pokud si sama nestanoví zálohu vyšší. Částka 837 Kč představuje aktuálně minimum a nevrací se ani v případě, kdy podnikatel za rozhodné období (1 rok) vykáže ztrátu. Záloha na pojistné je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.

Základ pro placení pojistného

Vyměřovacím základem pro placení pojistného na zdravotní pojištění je u osoby samostatně výdělečně činné 35 % z příjmů po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení. U spolupracující osoby se za takový příjem po odpočtu výdajů považuje její podíl na společných příjmech.

Minimální vyměřovací základ

Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy, to znamená, že měsíční výše odvedeného pojistného (zálohy na pojistné) činí s účinností od 1. 1. 2003 alespoň 837 Kč. Podle současné právní úpravy nebyl minimální vyměřovací základ stanoven v roce 2002 v kalendářním měsíci, ve kterém po celý kalendářní měsíc trvala některá z těchto skutečností: a) plátcem pojistného byl i stát, b) v zaměstnání bylo odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu pro zaměstnance, c) osoba samostatně výdělečně činná pobírala nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, d) osoba samostatně výdělečně činná byla osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení, e) osoba samostatně výdělečně činná dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplnila další podmínky pro jeho přiznání, f) osoba samostatně výdělečně činná celodenně osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Za celodenní péči není považována péče u osoby samostatně výdělečně činné, která umístila dítě předškolního věku do zařízení na dobu přesahující 4 hodiny denně, nebo dítě školou povinné do zařízení na dobu přesahující vyučování, nebo dítě umístila do zařízení s celotýdenním nebo celoročním provozem.

Kdy se neplatí zálohy na zdravotní pojištění

Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění umožňuje osobě samostatně výdělečně činné neplatit zálohy na pojistné za ty kalendářní měsíce, ve kterých byla po celý měsíc uznána práce neschopnou, popř. jí byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem. Toto zákonné ustanovení však nezbavuje podnikatele povinnosti zaplatit při ročním vyúčtování pojistné z celého příjmu (po odpočtu výdajů), dosaženého z výdělečné činnosti za rozhodné období. Podle novely zákona platné od 1. 5. 1995 nemusí osoba samostatně výdělečně činná dodržet při ročním vyúčtování minimální vyměřovací základ v těch měsících, ve kterých byla uznána po celý měsíc práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popř. takové nemocenské pobírala. Uplatnění tohoto zákonného ustanovení si ukážeme na následujícím příkladě: Podnikatel vykázal v roce 2002 ztrátu. V měsíci září utrpěl komplikovanou zlomeninu nohy a práce schopným byl uznán až v lednu 2003. Za rok 2002 tedy zaplatil pojistné z vyměřovacího základu 51 300 Kč (5700 x 9) ve výši 6926 Kč, v měsících říjnu až prosinci 2002 nebyl této osobě samostatně výdělečně činné stanoven minimální vyměřovací základ.

bitcoin_skoleni

Maximální roční vyměřovací základ

Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny odvést pojistné z vyměřovacího základu, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Maximální roční vyměřovací základ je stanoven částkou 486 000 Kč a nekrátí se v závislosti na počtu měsíců podnikatelské činnosti. Pokud např. tato osoba dosáhla v roce 2002 zisku (rozdílu mezi příjmy a výdaji) ve výši 2 600 000 Kč, zaplatí maximální pojistné 65 610 Kč (13, 5 % z částky 486 000) bez ohledu na počet měsíců, ve kterých v roce 2002 podnikala.

  • Našli jste v článku chybu?