Občanský soudní řád
Dne 1. července nabyl účinnosti zákon č. 7/2009 Sbírky, takzvaná souhrnná novela Občanského soudního řádu. Kromě nové úpravy v doručování a zejména institutu datových schránek přináší i dílčí změny ve fungování občanského soudního řízení. Ty by měly zjednodušit soudní řízení a zamezit jeho průtahům.
Přípravné jednání
Souhrnná novela přináší nový institut přípravy jednání – takzvané přípravné jednání, kterého lze využít vedle jeho standardní přípravy nebo kvalifikované výzvy soudu. Dle ní soud uloží usnesením žalovanému, aby se ve lhůtě ne kratší než 30 dní od jeho doručení vyjádřil k žalobě. A pokud nárok v ní zcela neuznává, vylíčil i rozhodující skutečnosti na obranu a označil, případně i připojil důkazy, jichž se dovolává. Přípravné jednání však lze na rozdíl od kvalifikované výzvy použít, i pokud je dle Občasného soudního řádu vyloučená. Tedy ve věcech, v nichž nelze uzavřít soudní smír, a u takzvaných nesporných řízení.
Institut přípravného jednání sleduje dva základní cíle. Prvním je snaha vyřešit spor, aniž by bylo nutné nařizovat jednání buď vzetím žaloby nazpět nebo jeho ukončením soudním smírem. Druhým cílem je detailní příprava navazujícího soudního jednání, pokud se spor nepodaří vyřešit uvedeným způsobem.
Předvolání
Přistoupí-li soud k přípravnému jednání, musí účastníky řádně předvolat nejméně dvacet dnů předem. Předvolání musí být účastníkům doručené do vlastních rukou. Účastníci se musejí k přípravnému jednání dostavit a zároveň v jeho průběhu přednést tvrzení a předložit příslušné důkazy. Z důležitých důvodů může soud na žádost účastníka lhůtu ke splnění povinnosti tvrzení a lhůtu důkazní prodloužit nejvýše o 30 dní.
Novela spojuje s nedodržením povinnosti účastníků řízení dostavit se k přípravnému jednání rozdílné následky. V případě neomluvené absence žalobce soud řízení pouze zastaví. Pokud se však k přípravnému jednání nedostaví bez omluvy žalovaný, má se za to, že s výjimkou věcí, v nichž nelze uzavřít soudní smír, a také takzvaných nesporných řízení, nárok žalobce uznává. Novela však například neřeší, nedostaví-li se k přípravnému jednání bez řádné omluvy ani jeden z účastníků.
Soud může dle přechodných ustanovení novely použít institut přípravného jednání, pokud bylo řízení zahájeno po nabytí její účinnosti. Nebo neučinil-li v řízení zahájeném ještě před jejím nabytím účinnosti ve věci žádný právní úkon.
Dokazování a výslech svědků
Drobné, byť relativně zásadní změny přináší novela i do postavení soudu při dokazování. Na základě předchozí úpravy mohl soud provést ve sporném řízení i jiné důkazy než navržené účastníky, vyšla-li najevo potřeba jejich provedení v řízení, jež zjišťuje skutkový stav. Na základě nové úpravy má však soud významně omezenější pravomoc. Důkazy nenavržené účastníky může provést, jen pokud vyplývají z obsahu spisu a jsou třeba ke zjištění skutkového stavu. To znamená jistý posun sporného řízení k projednacímu principu a s ním spojenému principu formální pravdy, jak je známe především z anglosaského soudnictví.
Na tuto změnu navazuje i nová úprava záloh na provádění důkazů. Soud nově důkaz neprovede, pokud lze očekávat náklady na něj a účastník řízení nesloží předem zálohu na jeho provedení v předpokládané výši.
Občanský soudní řád také nově upravuje výslechy svědků soudem. Především osoby mohou klást otázky svědkovi pouze v následujícím pořadí – předseda senátu, jeho členové, účastníci a znalci. Novela rovněž podrobně vymezuje rozsah práva soudu nepřipustit během výslechu otázku účastníka řízení nebo znalce. Soud nepřipustí otázku, pokud nesouvisí s předmětem výslechu nebo je návodná či klamavá.