Z menších českých měst se staly noclehárny. Fenomén úpadku kdysi významných center se stává předmětem vědeckých publikací.
V tomhle městě zavřeli kino, dávno tu nefunguje koupaliště a otevřeno už nemá ani hospoda na nádraží. A i když všechna ekonomická čísla hovoří pozitivně, ztratilo se odtud něco, co dělá město městem. Řeč je o třináctiapůltisícové Roudnici nad Labem vzdálené jen nějakých pětadvacet minut od pražských Holešovic. A v tom je právě jádro zajímavého fenoménu, který se nyní dostává do vědeckých publikací. V Česku „mizí“ maloměsta ve prospěch krajských měst a Prahy.
Roudnice je typickým příkladem města, kterých jsou jinak v Česku stovky. Školy i školky tu mají plno, zájem o bydlení je velký. „Nájmy jsou tu dražší než v Ústí nad Labem či Litoměřicích,“ rozhlíží se po dalších místech Ústeckého kraje starosta města Vladimír Urban. Jenže města jako Roudnice se stala za poslední roky spíše noclehárnami, zázemím pro ekonomicky silnější místa v okolí. A logicky tím trpí služby, kultura a další „měkké“ ekonomické ukazatele.
Nejde jen o domněnky. Společnost Česká distribuční zmapovala, jak se lidé v Česku pohybují za prací, do škol, za službami. Data, která využívá pro své marketingové účely, jsou ale zajímavá i jinak. Za posledních patnáct let totiž začala krajská města a Praha nasávat z daleko většího trychtýře vesnic a měst, odkud do nich lidé denně dojíždějí. Jinak řečeno, Češi v poslední době změnili směr, kudy a kam cestují, právě na úkor menších měst. Z 6250 obcí v Česku změnilo své převažující dojížďkové centrum za uplynulých 15 let 1278 obcí.
K tématu čtěte také:
Všichni do Prahy. Na venkově se jen přespává
Například do Liberce dojíždějí lidé z 34 okolních obcí, což je oproti roku 2002 nárůst o 72 procent. Brno zvýšilo své portfolio o 39 procent a třeba Praha o více než 50 procent. „Dříve byla Praze v tomto ohledu konkurencí bývalá okresní města Středočeského kraje. Dnes ale význam Prahy vzrostl natolik, že je schopna přilákat mnohem větší počet lidí, a to i z větší vzdálenosti. Praha a její blízké okolí tak ještě zvýšily svůj význam jakožto centrum nákupů zboží a služeb,“ píše Česká distribuční v závěrech své studie.
Obyvatelé ze vzdálenějších obcí, kteří nebyli ochotni pendlovat mezi obcí a centrem, již podle studie mění své chování, a to i přes ne zcela dokonalou dopravní infrastrukturu. „Rozšiřující se zázemí velkoměst a rostoucí intenzita mobility má za důsledek také jistý společenský fenomén – vylidňování klasického venkova a posilování trendu suburbanizace. V těchto suburbanizačních prstencích sice žije v současnosti více obyvatel než dříve, ti ale mají ekonomické a kulturní zázemí ve velkých městech a ve svých ,venkovských‘ domovech jen přespávají,“ uvádí studie.
Trend nepřímo potvrzují i další zdroje, například počty aut, která každý den prorážejí hranice krajských měst. Zatímco ještě v roce 2010 podle zdrojů Ředitelství silnic a dálnic třeba po silnici číslo 35 před Hradcem Králové denně projelo zhruba třináct tisíc aut, vloni to bylo už šestnáct tisíc. Stejný trend se týká i dalších měst. Ze směru od České Lípy jezdilo do Mladé Boleslavi denně kolem devíti tisíc aut denně, dnes je to násobně více – 29 tisíc aut. Stejně tak do Ústí nad Labem jezdilo od Lovosic po silnici číslo 30 přibližně 12 tisíc aut denně, dnes je to 27 tisíc. Krajská města prostě nasávají a ekonomický boom nesoucí zaměstnanost je toho hlavní příčinou.
Celý článek čtěte v aktuálním vydání týdeníku Euro, které vychází 18. září. V elektronické verzi ke stažení na www.alza.cz/euro.