PRAŽSKÝ POZEMKOVÝ KATASTR Loni se na zápis vlastnického práva k nemovitosti v Praze čekalo v průměru 4,6 měsíce. Situace, která tíží stejnou měrou občany i firemní sféru, se ani letos nelepší. V prvních třech měsících vyřídil pražský katastr 14 735 tisíc vkladů a dalších zhruba 14 tisíc záznamů.
PRAŽSKÝ POZEMKOVÝ KATASTR Loni se na zápis vlastnického práva k nemovitosti v Praze čekalo v průměru 4,6 měsíce. Situace, která tíží stejnou měrou občany i firemní sféru, se ani letos nelepší. V prvních třech měsících vyřídil pražský katastr 14 735 tisíc vkladů a dalších zhruba 14 tisíc záznamů. „Proti loňskému roku je to o 16 procent více. Počet doručených podání však rostl stejným tempem, takže k významnějšímu zkrácení lhůt nedošlo,“ komentuje letošní vývoj Karel Večeře, předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK). Pomalý chod katastru přitom trápí doslova všechny. Na jedné straně občany, kteří si například teprve až po zanesení vlastnického práva k bytu do katastru mohou sjednávat služby, jako jsou dodávky elektrické energie. Na druhé pak především stavební podniky, developery a investory, pro něž je okamžik zápisu do katastru rozhodující například pro veškeré platby. NEJSME SAMI Loni prováděný průzkum Světové banky ukazuje, že potíže s liknavou prací pozemkových úřadů mají i jinde. Situace se přitom liší země od země a nějaká silná závislost na celkové hospodářské úrovni není příliš patrná. Totéž platí pro vazby mezi počtem úkonů potřebných k změně vlastnických práv k nemovitostem či výší plateb za tento úkon - tedy cenou práce katastrů. Negativním rekordmanem v Evropě je co do délky zápisu Slovinsko (391 dní), vedle něj pak třeba Polsko a Francie (197 a 183 dní). Naopak na druhé straně tohoto žebříčku stojí „neunijní“ Norsko, kde se podle průzkumu zápis provádí v průběhu 24 hodin, když ve Švédsku je zapotřebí dvou dnů. Z hlediska složitosti, tedy počtu potřebných úkonů, je na tom v Unii nejhůře Řecko, kde je jich zapotřebí celý tucet, nicméně lhůta zápisu je relativně krátká (23 dní). Dlouhá lhůta zápisu a komplikovaný proces mají naopak ve Francii (9 úkonů a 183 dní). V již zmíněném Řecku je převod také velmi drahý (13,7 procenta ceny reality), což platí i pro Belgii (12,8 procenta), kde ale ani vysoká cena práci katastrů nijak neurychluje (132 dní). „Světová banka je jistě důvěryhodnou institucí, ale už jen při zběžném zhlédnutí průzkumu je zjevné, že věrohodnost uváděných údajů není příliš velká,“ komentuje uvedený průzkum Karel Večeře. Přitom upozorňuje například na krátkou lhůtu na Slovensku, která se ale podle něj vztahuje na urychlené řízení, nebo na příliš nízké a nereálné ceny převodu, které podle průzkumu v některých státech činí jen 0,1 procenta ceny reality. Slovinsko, kde zápisy trvají nejdéle, podle předsedy ČÚZK doplácí na nepromyšlený pokus o obnovu kdysi zrušených pozemkových knih. LETOS NEJSPÍŠ BEZE ZMĚN**
V médiích byl nedávno pozemkový úřad, respektive jeho pracovníci opět obviněni z korupčních praktik. Není to nic nového, i když standardně se ti, kteří s katastrem přicházejí do styku denně a mají tedy odpovídající zkušenosti, vyjadřují na toto téma velmi obezřetně nebo vůbec ne.
Předseda Večeře je toho mínění, že veškeré podvodné jednání je na katastru velmi ztíženo „internetizací“ průběhu všech řízení. Díky tomu má každý účastník řízení kdykoli možnost kontroly jeho průběhu a také porovnání všech lhůt s ostatními řízeními. „Zveřejnění průběhu správních řízení na internetu bylo správným krokem a většina našich klientů to uvítala. Kritické hlasy jsem slyšel jen od lidí, kteří mají podobně problematické správní či soudní procesy na starosti a k podobnému »odkrytí karet« dosud nepřistoupili. Je to dobrý nástroj k významnému omezení korupčního rizika,“ říká Karel Večeře.
Objem práce pozemkových úřadů se neustále zvyšuje, takže tlaky na „neoficiální“ urychlení vkladů i záznamů nepochybně budou existovat i nadále. Podle Karla Večeře je zapotřebí především posílit počty pracovníků: „Na katastrálním úřadu pro Prahu došlo na začátku roku 2006 k určitým organizačním změnám. Bylo nezbytné přijmout nové zaměstnance a pro složitější agendy najít zaměstnance mimopražských katastrálních úřadů ochotné pomáhat v Praze. V nejnutnějším rozsahu se to daří.“
Posílení personálního stavu ale vzhledem k stoupajícímu objemu zaručuje jen to, že se dlouhé lhůty nezkracují. A jinak tomu nebude ani v dohledné budoucnosti. „V rozumně fungující evropské zemi by se bez ohledu na místní systém registrace práv měla potřebná doba zápisu dostat mezi dva až osm týdnů. To je můj cíl i pro Prahu,“ říká Karel Večeře. Urychlení práce pozemkových katastrů můžeme podle něj očekávat nejdříve v druhé polovině letošního roku, kdy hodlá nové vládě předložit návrhy na řešení kritické situace.
