Menu Zavřít

Zlatá brána otevřena

7. 5. 2003
Autor: Euro.cz

Důležitější bude výběr právních expertů, než politiků

V první polovině devadesátých let se na jakési slavnosti sešli tehdejší ministr hospodářství Karel Dyba z ODS, jeho manželka a novopečený předseda Ústavního soudu Zdeněk Kessler. „To je Zdeněk Kessler, předseda nějakého soudu v Brně,“ představil prý Dyba se vší vážností Kesslera své ženě. Historka dodnes koluje v brněnském sídle Ústavního soudu, kde se vydává za příklad podceňujícího přístupu vládců v prvních letech neokapitalismu v Česku k instituci střežící ústavu, a k právu vůbec. Dnes ovšem má Občanská demokratická strana o „nějakém“ brněnském Ústavním soudu jistě lepší přehled. Vždyť to bude její čestný předseda, prezident republiky Václav Klaus, kdo v červenci vybere osm nových ústavních soudců a na deset let dopředu tak určí názorové nivó v celkově patnáctičlenném týmu soudu. Už v těchto dnech Klaus do Brna vysílá dosavadního místopředsedu KDU-ČSL Miloslava Výborného namísto rezignovavšího Kesslera a do roka budou vyměněni další dva soudci, jimž vyprší mandát.

Klaus-Havel 11:4.

Jmenování nových soudců předepisuje prezidentovi ústava, nejde tedy o žádné záměrné početní vítězství nad sestavou jmenovanou převážně v půli roku 1993 Václavem Havlem. Klausova vůle se však obrazí ve výběru osobností. „I když ústavní soudce musí ještě před svým jmenováním například vystoupit z politické strany, svému myšlení a zaměření člověk utéci nemůže. Žádný z nás nepřišel z Marsu,“ řekl týdeníku EURO předseda Ústavního soudu Miloš Holeček. Neoficiální seznam kandidátů na uprázdněná křesla, obsahující mimo jiné jména vicepremiéra Pavla Rychetského (ČSSD), poslanců Stanislava Křečka (ČSSD), Vlasty Parkanové (KDU-ČSL), senátorů Petra Pitharta (KDU-ČSL), Dagmar Lastovecké (ODS) či Zuzky Rujbrové (KSČM), svádí k představě, že právě účast bývalých politiků by mohla být rozhodujícím faktorem, jak se akademická instituce promění v politickou porotu na způsob Národní fronty. Oblékání známých politiků do talárů lze jistě považovat za novinku, protože dosavadní soudci s politickou minulostí - Zdeněk Kessler, Antonín Procházka, Ivana Janů a zemřelý Vlastimil Ševčík – nepatřili k dlouholetým mediálním hvězdám. Pro kontinuitu či diskontinuitu charakteru soudu však bude mnohem důležitější výběr právnických odborníků. Záležet bude zejména na kapacitách z právnických fakult, jejichž názor, podpořen akademickou autoritou, bude dominovat a ovlivní ostatní.

Co je to pestrost?

O postčervencovém složení Ústavního soudu prezident Klaus zatím prozradil jediné: mělo by prý být názorově pestřejší než to současné. Tomuto požadavku příliš nerozumí místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, jejíž mandát vyprší až v březnu 2012. „Nevím, co už může být pestřejšího než právě nynější sestava soudu,“ uvedla pro týdeník EURO. „Vidím tady lidi všech zabarvení, zejména co se týče jejich politicko-filozofického založení. Ta různost je pro fungování Ústavního soudu velice zdravá. Podstatné ovšem je, abychom u příštích kandidátů jejich názorové kořeny předem znali, abychom dokázali odhadnout, jak dotyčný člověk bude přistupovat k výkladu ústavních norem,“ připomněla.
Současný soud považuje za dostatečně pestrý i jeho předseda Holeček. „Z tohoto hlediska není potřeba na Ústavním soudu nic měnit,“ prohlásil. Oba přitom zdůrazňují, že pestrostí nemají na mysli politická angažmá soudců. „Každopádně si pestrost nepředstavuji tak, že by snad složení Ústavního soudu mělo odpovídat složení parlamentu nebo rozložení politických stran. Hlediska vytváření Ústavního soudu by měla být úplně jiná,“ myslí si Holeček.

Cestička pro KSČM.

Nově ustavená skupina právních poradců prezidenta už jednala i o kandidátech - právních odbornících. Mluví se o profesoru Janu Filipovi z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (někdejší šéf fakultní buňky KSČ, dnes názorově blízký sociální demokracii), o Vladimírovi Balášovi ze Západočeské univerzity v Plzni nebo o advokátce Kláře Veselé–Samkové. Svůj mandát si by si ovšem rádo zopakovalo i několik dosavadních, mladších ústavních soudců včetně předsedy Holečka. „Nabídku bych neodmítl. Tato práce mně přirostla k srdci,“ svěřil se minulý týden.
Právě z řad expertů by také mohl vzejít reprezentant levicového právního uvažování, který by hájil zájmy KSČM. Komunisté o to ústy svých předáků několikrát projevili zájem, Klaus tuto možnost nikdy nevyloučil, naopak je pravděpodobné, že to komunistům slíbil během dramatických voleb hlavy státu. Nominaci ovšem musí schválit Senát, nyní bezpečně ovládaný stranami vládní koalice, takže je nepravděpodobné, že by do Ústavního soudu komunistům prošel přímo jejich politik. Avšak jmenování silně levicové osobnosti se očekávat dá. Každopádně Klaus má v předepsaném souhlasu Senátu dostatečné alibi, proč přímý vliv KSČM předem odmítnout.

Pokušení být poslušný.

O to, jaký bude příští Ústavní soud a kdo bude jeho členem, se mezi politiky rozehrála lítá hra. Zatímco prim v ní hraje Klaus, jemuž se daří udržovat ve střehu kandidáty Výborného (zlé jazyky tvrdí, že jeho nominace je odměnou za hlas Klausovi při volbě prezidenta), Rychetského i Pitharta, premiér Vladimír Špidla se zdá být mimo tuto hru. „Nemám na to žádný vyhraněný názor,“ řekl například na otázku týdeníku EURO, zda je správné otevřít Ústavní soud nejvyšším politikům.
Nejvíce ohrožen politizací je brněnský chrám české ústavy v těchto měsících. Na vině je hlavně nedokonalý systém jmenování soudců. Havel je před deseti lety musel instalovat najednou a až na výjimky - způsobené buď úmrtím nebo předčasnou rezignací - teď vyprší mandát všem současně. Více klidu by bylo, kdyby se soud měnil po třetinách jako Senát. Senátní návrh novely zákona o Ústavním soudu, obsahující nápady, aby se mandát soudců prodloužil na dvanáct let, stanovila se horní věková hranice soudců 70 let a zakázalo se opakování mandátu, neuspěl. Kdyby ovšem spatřil světlo světa, mohli nyní mladší ze soudců ještě dva roky pokračovat, výměna by se dotkla výrazné menšiny soudu, a zejména by odpadlo potenciální pokušení zalíbit se v tomto období hlavě státu kvůli druhé nominaci.

Hlavně žádný purismus.

Pro práci Kesslerova týmu byla až dosud charakteristická vlastnost, jíž ostatní české soudy příliš neoplývají: uvažování v intencích zdravého selského rozumu, přirozeného práva. Dáno to bylo nejen povahou ústavního práva, ale i vyšším věkem soudců, jejich životními zkušenostmi a v neposlední řadě vysokou osobní nezávislostí. Bude takový i nový tým? „Slyšela jsem názory, že lze najít ústavního právníka, který bude sterilně čistý, nebarevný, vylouhovaný, takového bych tady nechtěla snad ani vidět,“ říká Wagnerová. „Takový neexistuje, a i kdyby existoval, tak k čemu to povede? Takový člověk by ke každému případu přistupoval formalisticky, vyhýbal by se konfrontaci s řešením hodnotových konfliktů. Pro mě má takový právní purismus nulovou hodnotu“, tvrdí. Kritici současného Ústavního soudu se často rekrutují z řad odborníků na občanské nebo obchodní právo, jež má tisíciletou tradici. Avšak ústavní právo - připomíná Wagnerová - vyžaduje jiné, pružnější interpretační způsoby. „V první řadě musíme hledat účel té které právní normy, u níž posuzujeme soulad s ústavou. A po nalezení účelu jej konfrontujeme s hodnotami, jsme zprostředkovatelem vyššího principu.“ Místopředsedkyně sice připouští, že k proniknutí puristického přístupu do práce Ústavního soudu by po červenci mohlo dojít, „ale byla by to obrovská škoda“.

bitcoin_skoleni

Jiný muž, jiný styl.

Pro pořádek se sluší připomenout, že český Ústavní soud vykonal v prvním desetiletí své existence nenahraditelný kus práce ve prospěch demokracie. Nebýt například Ústavního soudu, tak se téměř nekonaly restituce. Běžné soudy v řadě restitučních případů a při výkladu restitučních zákonů zcela selhávaly. Ústavní soud v mnoha směrech udával restituční směr a tón.
Že nyní z Hradu vane jiný vítr, poznali soudci v brněnské Joštově ulici brzy a v maličkostech. Zatímco prezident Havel zval na jmenovací akty do Prahy všechny členy týmu ústavních soudců, prezident Klaus na jmenování nového předsedy pozval jen samotného Holečka. Pouze předsedu také pozval na jmenování Miloslava Výborného.
Havel jezdíval do brněnského sídla Ústavního soudu často a rád, jistě i kvůli sporům, které tam většinou vyhrával. Klaus pracoviště ústavních soudců zatím ještě nenavštívil. V druhé polovině června se však v sídle soudu bude konat slavnost k desátému výročí existence instituce a Klaus bude oficiálně pozván. Nebude tam sice ještě společnost „jeho“ soudců, ale to by standardním vztahům nejvyšších ústavních reprezentantů nemělo být na překážku.

Ústavní soudci Předseda Holeček Miloš (červenec 1993 – červenec 2003)
Místopředsedkyně Wagnerová Eliška (březen 2002 – březen 2012)
Soudci Cepl Vojtěch (červenec 1993 – červenec 2003)
Čermák Vladimír (červenec 1993 – červenec 2003)
Duchoň František (červen 2002 – červen 2012)
Gütler Vojen (červenec 1993 – červenec 2003)
Holländer Pavel (červenec 1993 – červenec 2003)
Jurka Vladimír (červenec 1993 – červenec 2003)
Klokočka Vladimír (červenec 1993 – červenec 2003)
Malenovský Jiří (duben 2000 – duben 2010)
Mucha Jiří (leden 2003 - leden 2013)
Procházka Antonín (červenec 1993 – červenec 2003)
Varvařovský Pavel (březen 1994 – březen 2004)
Výborný, Miloslav (asi květen 2003 - květen 2013)
Zarembová Eva (listopad 1993 – listopad 2003)

  • Našli jste v článku chybu?