Už dlouho je v Česku nejsilnějším oborem výroba motorových vozidel, dílů a příslušenství, přičemž na subdodavatele se přenáší pokles poptávky velmi rychle, i když o konkrétních dopadech na jejich firmy manažeři pochopitelně mluví neradi. Nejistota spojená s vývojem celého oboru je už znát, a nejde jen o sice nekvantifikovatelné, ale nepominutelné riziko obchodního konfl iktu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, ale i o vývoj poptávky po elektrických autech.
Vlastní evropské regulace spotřebitelům přechod na elektřinu vnucují, ale bez dotací je koupí málokdo. Konkrétně v Česku je podíl zásuvkových aut na celkových prodejích za leden až červenec 0,38 procenta.
Co dělat, až to přijde? Než to někoho napadne, pak říkám rovnou, že zavádět nějaké „elektrovné“ z národních zdrojů na malém trhu jako součást boje proti recesi je velká pitomina – stimulujete poptávku po něčem, co je z dovozu, a to ještě mimoevropského. To je dobré leda tak na vzestup rozpočtového deficitu, nikoli domácího růstu.
Obavy z recese jsou vůbec inkubátorem „svěžích“ myšlenek. Americký prezident Donald Trump je přesvědčen, že Evropa vede s USA skrytý měnový konflikt, což je schopen dokazovat na rozdílu mezi výnosovými křivkami amerických a německých dluhopisů. Není to sice ještě tak dobré, jako když jeho turecký protějšek tvrdí, že vysoké úrokové sazby zvedají inflaci, ale už se to k tomu blíží. To Vladimir Putin se od obou liší přinejmenším v tom, že do toho, jak má centrální banka dělat měnovou politiku, její guvernérce Elviře Nabiullině nemluví. A vidíte, už je tady dvacet let a ještě nějakou dobu si v Kremlu posedí.
O autorovi| Miroslav Zámečník zamecnik@mf.cz
