ZLATÉ ODDLUŽENÍ

Do konce roku se nejchudší země zbaví poloviny dluhů.

Mezinárodní měnový fond, Světová banka a Pařížský klub jsou připraveny do konce letošního roku škrtnout třiceti šesti ze čtyřiceti jedna zemí zahrnovaných do skupiny nejchudších zemí (HIPC - Highly Indebted Poor Countries) polovinu z dluhů, kter é je táhnou stále víc ke dnu. Oddlužení bude mít zčásti podobu účetní operace: Fond jeden den prodá zadluženým zemím svoje rezervy zlata za účetní hodnotu a následující den je odkoupí zpět, ale už za tržní cenu, která je dnes asi šestkrát vyšší. Souhlas s projektem neobvykle rozsáhlého oddlužení je ve světě považován za nejdůležitější rozhodnutí, které padlo minulý týden na washingtonském výročním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Zmírnit bídu. Rozhodnutí brettonwoodských institucí chápe zahraniční odborná veřejnost jako ústupek léta trvajícímu tlaku nejen světové veřejnosti, ale i některých mezinárodních institucí a vlád mnoha zemí světa. Celková zadluženost zemí, zahrn utých do skupiny HIPC, se dnes odhaduje na astronomickou sumu devadesáti miliard dolarů, přičemž plánovaným krokem by se tento dluh mohl snížit zhruba na polovinu. Předpokládá se, že MMF by „prodal ze svých rezerv asi čtrnáct milionů uncí zlata (troyská unce = 3l,10 gramu). Prezident Světové banky James Wolfensohn na zasedání MMF a Světové banky ve Washingtonu prohlásil, že fond tímto způsobem hodlá přispět k řešení nejzávažnějšího problému chudoby rozvojového světa. Postiženým zemím prý pomů že dosáhnout udržitelného růstu a zmírní jejich bídu. Morálnímu aspektu oddlužení bezpochyby nahrává blížící se konec druhého tisíciletí. Přestože bohatší země poskytovaly úvěry rozvojovému světu značně velkoryse, jen málokterý stát kontroloval, co se s těmito financemi v zemi příjemce děje. Dikt átoři typu zairského Mobuta měli u západních vlád otevřená konta. Dnešní vlády v předlužených zemích tak často zdědily nesmyslné půjčky, na jejichž splácení si nyní musí půjčovat dál. A nejen na splácení jistiny, ale i na splácení pouhých úroků. Začarovaný kruh se tak uzavřel. Rozhodnutí MMF je pak nadějným pokusem kruh konečně rozetnout. Jak akce proběhne. Prodej zlata Mezinárodním měnovým fondem se ve finančních kruzích diskutoval řadu měsíců, neboť byly obavy, že příliv zlata na trh bude tlačit jeho cenu ještě více dolů. Navržené řešení by cenám zlata údajně nemělo uškodit. Transakci p odle agentury Reuters jeden z činitelů MMF nazval zpětnou alchymií. Řekl: „Vezmeme zlato a směníme ho za něco užitečného, tedy peníze, a ještě k tomu velmi kuriózním způsobem.“ V rámci oddlužovací akce by se mělo podařit silně zadluženým zemím postupně „smazat dluhy až do celkové výše devadesáti miliard dolarů. Program oddlužení totiž nespočívá jen na účetní operaci se zlatem, ale spoléhá se také - nebo dokonce především - na přímou pomoc věřitelských zemí. Účast na programu HIPC už některé vyspělé země přislíbily a MMF očekává, že se do něj postupně zapojí další státy. Seznam přispívajících zemí by měl být k dispozici za několik týdnů. Mezi zeměmi, které se už do programu přihlásily, je také Česká republika. Guvernér České národní banky Josef Tošovský hned ve Washingtonu uvedl, že Praha poskytne na oddlužení přes pět milionů dolarů. Tato suma reprezentuje úroky z částky sedmi mil ionů dolarů, které na dobu dvaceti let Česká republika uloží u nově zřízeného fondu MMF. Sedm milionů dolarů je splátka úvěru, který Česká republika čerpala od MMF. Oddlužení za odměnu. Nejchudší země ze skupiny HIPC jsou státy, kde příjem na hlavu je menší než 695 dolarů ročně a podíl dluhu na hrubém národním produktu činí více než osmdesát procent. Většina z nich je v subsaharské Africe. Do programu oddlužení měly být podle původně schválených podmínek zahrnuty jen ty země, které spolehlivě provádějí tržní reformy. Představitelé mnohých států už ale apelovali na MMF, aby podmínky pro poskytování půjček nastavil tak, aby program mohl zahrnout více z emí. Program HIPC byl zahájen před třemi lety, ale podle přísných kritérií pro zařazení se do něj dosud dostalo jen několik málo zemí. Země, která se chtěla k programu připojit, musela totiž splnit náročná kritéria. Teoreticky plán podával záchrannou ruku, ale v praxi tato ruka příliš síly neměla. Tak se stalo, že byla zatím částečně oddlužena pouze Uganda a dalších devět zemí se dostalo do fáze „žadatelů“. Nelze se proto divit, že na adresu MMF a Světové banky směřovala kriti ka nevládních organizací, ale i církví včetně samotného Svatého stolce. Některé země v tak rozjitřené atmosféře nečekaly, kdy a zda vůbec MMF zpracuje reálný program, a začaly vybraným dlužníkům dluhy odepisovat. Zabodovaly USA. Před závěrem zasedání MMF a Světové banky se k oddlužení nejchudších zemí vyjádřil prezident Spojených států Bill Clinton.Prohlásil, že Spojené státy mají morální povinnost v době, kdy jejich ekonomika vzkvétá, na miliardy dluhů nejchudších zemí „zapomenout . Oznámil, že USA odpustí těmto zemím sto procent půjček se zvýhodněnou úrokovou sazbou a devadesát procent nezvýhodněných půjček. Podmínil to však tím, že ušetřené peníze chudé země použijí výhradně na zmírnění chudoby. Jako příklady jmenoval lepší přístup ke vzdělání v Ugandě nebo zajištění čisté pitné vody v Bolívii. Země, kterých se program HIPC týká, dluží Spojeným státům 5,7 miliardy USD. Krok americké vlády byl v sídle MMF přivítán s nadšením a zastánci velkorysejšího oddlužení se netajili názorem, že se tím může zvýšit tlak na další světové věřit ele, aby postupovali stejně. Další agenda. Kromě „hvězdného programu oddlužení nejchudších zemí se na podzimním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky řešila i řada dalších záležitostí. Byla mezi nimi například opatření k prevenci budoucích finančních krizí ve světě nebo vytvoření zvláštního fondu, z něhož bude možné uhradit všechny platby, které nebude možné včas a zcela správně realizovat kvůli případným počítačovým potížím, jež mohou vzniknout s přechodem na rok 2000. Na společném zasedání dvou nejvýznamnějších finančních institucí se také hodnotilo. Představitelé fondu ocenili pokrok, kterého dosáhly mnohé africké ekonomiky. Ředitel MMF pro Afriku Goodall Gondwe prohlásil, že po dvaceti letech stagnace a pokles u je nynější ekonomický vývoj ve většině zemí černého kontinentu povzbudivý. Ocenění se tentokrát ve Washingtonu dostalo i dlouhodobě problémové ruské ekonomice. Výkonný ředitel MMF Michel Camdessus konstatoval, že fond již Rusku poskytl finanční injekci v celkové výši 22 miliard dolarů, a dodal, že věří, že prost ředky budou účelně vynakládány. Rusko patrně obdrží v nejbližších dnech dalších 4,5 miliardy dolarů, které jsou podle slov M. Camdessuse zatím zadržovány na účtech ve Washingtonu kvůli podezření ze zneužití předchozích dotací.