Finanční trhy
Možná příliš mnoho paranoidních teorií vyvolalo minulý týden rozhodnutí německé centrální banky ohledně stažení zlatých rezerv ze zahraničí. Jde o 300 tun zlata, které se mají vrátit do Frankfurtu z newyorského Fedu, a 340 tun z Paříže. Německo má po Spojených státech druhé největší zlaté rezervy v zahraničí, dosud celkem 3400 tun. Finanční trhy se tak začaly ptát, zda je důvěra mezi státy skutečně na tak bídné úrovni.
„Centrální banky si nevěří?“ napsal na twitteru Bill Gross, zakladatel známého investičního fondu Pimco. Diskuse o návratu německého „zlatého pokladu“ probíhaly v hojné míře také ve finanční televizi CNBC. Skutečné důvody jsou ale mnohem prozaičtější. Loni na podzim se dělal v Berlíně audit, který doporučil kontrolovat zlaté rezervy každý rok. V parlamentu tehdy proběhla rozsáhlá, značně politicky motivovaná debata o tom, zda Bundesbank kontrolu zlatých rezerv nezanedbává (do té doby byly kontrolovány jednou za pět let) a zda se za poslední roky zásoby zlatých cihel neztratily. Nynější krok je tak nejspíš jen způsobem, jak zavést důslednější kontrolu.
Téma vzájemné nedůvěry mezi centrálními bankami a vládami přesto ještě zůstane viset ve vzduchu. V Nizozemsku, které též patří mezi státy s deseti největšími zlatými rezervami, už se začalo hovořit o tom, zda by k něčemu podobnému neměla přikročit i tamní vláda.
l
