Stát se chce dohodnout s Pentou o výkupu pozemků pod budoucí dráhou
Míní-li stát vážně odhodlání úspěšně rozvíjet společnost Letiště Praha a míní-li vážně záměr její akcie výhodně prodat soukromým investorům, nezbývá asi nic jiného než se dohodnout s česko-slovenskou investiční skupinou Penta o výkupu pozemků pod budoucí přistávací dráhou. Podle informací týdeníku EURO dostal ministr dopravy Aleš Řebíček pověření od vlády ODS zahájit se zástupci Penty vyjednávání o tomto problému. Ředitel Penty Marek Dospiva týdeníku EURO potvrdil, že první jednání na toto téma vyvolali zástupci resortu dopravy již minulý týden.
O patnáct miliard více.
Zhruba 60 hektarů pozemků v Praze-Ruzyni, které Penta vlastní, je zásadní překážkou v plánech Letiště Praha z několika důvodů. Firma z nepochopitelných důvodů vybudovala za více než osm miliard korun druhý terminál pro dvacet milionů cestujících dříve, než postavila novou dráhu. Bez této přistávací plochy je kapacita druhého terminálu omezená a Letiště Praha přichází o vysoké částky. Podle některých analýz by společnost s druhou dráhou měla minimálně o patnáct miliard korun vyšší hodnotu (po odečtení všech nákladů na stavbu). Oddálením výstavby ranveje pak podle studií hodnota firmy dokonce každý rok klesne o dvě a půl až tři miliardy korun. Jinými slovy: bez dohody s Pentou přichází Letiště Praha o skutečně velké peníze. A nabízet investorům firmu s jednou dráhou a s plány postavit druhou na pozemcích zaháčkovaných dravými finančníky by také bylo nesmyslným krokem.
Kocourkov.
Dnes si možná někteří bývalí manažeři Letiště Praha litují, že zprávu o plánu postavit nový terminál vytroubili do světa dříve než měli koupené pozemky pod druhou ranvejí. Chyba? Záměr? Obvyklý český Kocourkov? Dnes už je to jedno. Kdyby pozemky neskoupila Penta, zcela jistě by to udělaly například J&T, PPF nebo někdo jiný. Ten, který když vidí, že na zemi leží přírodní zlato, logicky je sebere. Penta byla zřejmě rychlejší než ostatní a dnes to zlato začíná tavit.
Trh s evropskými letišti se v současnosti znovu dělí a peněz je nadbytek. Co by se stalo, kdyby v případě nedohody se státem Penta prodala ruzyňské pozemky některým z velkých světových hráčů? Čím hůře se bude dařit Letišti Praha, tím lépe pro ně. Proto (nejen v tuto chvíli, ale i kvůli budoucímu vývoji) stát dohodu potřebuje více než Penta.
Tisícovka stačit nebude.
Pro výstavbu druhé dráhy je zapotřebí vlastnit zhruba 120 hektarů pozemků a z toho právě polovinu vlastní Penta. Pokud je pravda, že hodnota Letiště Praha bez druhé dráhy je minimálně o patnáct miliard korun nižší, pak cena jednoho metru čtverečního má pro tuto společnost hodnotu dvanácti a půl tisíce korun. I majitelům Penty však musí být jasné, že tolik za své pozemky nedostanou. A státu zase musí být jasné, že pokud Pentě nabídne – manažery Letiště Praha dříve indikovaných - 1000 korun za metr čtvereční, k dohodě nedojde. (Penta podle ČTK skoupila parcely v Ruzyni za cenu 500 korun za metr čtvereční. Podle agentury realitní makléři odhadují, že nyní se jejich cena pohybuje až na trojnásobku této částky.)
Stát by pak neměl jinou možnost než pozemky Penty vyvlastnit. To lze samozřejmě také, nicméně proces vyvlastnění může trvat několik let (podle rychlosti českých soudů) a za tuto dobu společnost Letiště Praha - stále bez druhé přistávací plochy - přijde každý rok o miliardy. Navíc od 1. ledna 2007 vstoupí v platnost nový zákon upravující podmínky pro vyvlastnění: cena se určuje podle znaleckého posudku vyvlastňovaného. Tenhle posudek se Letišti Praha asi líbit nebude.
Zatím se tedy neví, kolik peněz Penta získá na základě dohody, ale je celkem zřejmé, o kolik přijde Letiště Praha, pokud k dohodě nedojde. Vláda Mirka Topolánka dospěla patrně k názoru, že bude lepší se s Pentou dohodnout v horizontu týdnů, a Letiště Praha může zahájit přípravu stavby prakticky okamžitě.
Vydírání? Snad ne.
V souvislosti s pozemky pod druhou ranvejí ruzyňského letiště nelze opomenout skutečnost, že ve výběrovém řízení na prodej společnosti Aero Vodochody nabídla právě Penta nejvyšší sumu, 2,9 miliardy korun. Minulé pondělí šéf této investiční společnosti Marek Dospiva na Úřadu vlády vysvětloval, co s Aerem po jeho koupi zamýšlí. Jednání se zúčastnil premiér Mirek Topolánek, ministr financí Vlastimil Tlustý, šéf resortu průmyslu a obchodu Martin Říman, ministr dopravy Aleš Řebíček a ministr obrany Jiří Šedivý. Podle informací týdeníku EURO měl sice jeden ze členů vlády snahu dát případný souhlas s privatizací Aera do souvislosti s postojem Penty k výkupní ceně pozemků v Ruzyni, ale ostatní takovou taktiku údajně nepodpořili.
„Je vhodné, aby firma, která se státem jedná o koupi Aera, projevila vstřícnost i v případě pozemků na ruzyňskou ranvej,“ řekl minulý týden Hospodářským novinám Říman. Dodal, že Penta by státu měla pozemky prodat za cenu, na které nebude mít tisíciprocentní zisky. Zároveň tvrdil, že dohodou o prodeji pozemků v Ruzyni prodej Aera do rukou skupiny Penty nepodmínil.
