Zpoplatnění emisních povolenek připraví stát o miliardy na dividendách od firmy ČEZ a omezí její investice
Zůstane, nezůstane? Případně: Kdo jej nahradí? Dvě otázky, které se musejí řešit v souvislosti s postem generálního ředitele ČEZ. Aktuálně na něm sedí Martin Roman. Příští rok v únoru mu však vyprší čtyřletý mandát a zatím není jasné, zda mu státní úředníci, zastupující majoritního akcionáře, mandát prodlouží o další čtyři roky.
Zatím neprodloužím
Informací se v této souvislosti objevuje plno. Ostatně s železnou pravidelností se každoročně vyrojí několik spekulací o Romanově chystaném odvolání. Vždy ale vyšumějí do ztracena. Obdobné je to i se jmény kandidátů, kteří by jej měli nahradit. Aktuálně se hovoří kromě jiných i o současném šéfovi Českých drah Petrovi Žaludovi či někdejším řediteli společnosti Vítkovice Steel Vladimíru Bailovi. Ten ostatně proti Romanovi kandidoval na post ředitele ČEZ již před několika lety. Seznam možných náhradníků se s blížícím se koncem roku zcela jistě ještě rozroste. Částečně k tomu přispěl i premiér Petr Nečas. Dle informací týdeníku Euro totiž Roman před nedávnem premiéra požádal, aby mu prodloužil mandát s dostatečným předstihem o další čtyři roky. „Nečas ale vzkázal, že na takové potvrzení je ještě času dost. Čímž samozřejmě aktivoval i některé případné zájemce. Je ale málo pravděpodobné, že by nebyl ve funkci potvrzen na další čtyři roky,“ říká dobře informovaný zdroj s tím, že jména skutečně vážných kandidátů se začnou objevovat až koncem roku. Tedy pokud se současný šéf rozhodne ve vedení energetické firmy skončit. A co na to Roman? Moc sdílný v této souvislosti není. „Nechci vlastníkům posílat přes média nějaké vzkazy, to by nebylo korektní,“ reagoval šéf ČEZ. V médiích se přitom v posledních týdnech objevily informace, že se Roman snaží v tuzemsku rozjíždět vlastní byznys, který ale nemá nic společného s energetikou. Údajně je i na seznamu zájemců o majetkové podíly v krkonošských lyžařských areálech, které ovládá Český svaz tělesné výchovy. Roman v této souvislosti tvrdí, že je zaměstnán v ČEZ a práci pro tuto firmu věnuje veškerou svoji energii. „Bohužel se stalo folklorem všemu, co v téhle zemí běží, přisoudit i míru zapojení Martina Romana. Před časem mi někdo říkal, že v České republice existuje zhruba pět jmen, která když se objeví v titulcích článků, zvýší prodej novin. Jestli je to tím…,“ konstatoval šéf ČEZ.
Povolenky, povolenky a povolenky
Pro elektrárenskou firmu přitom nastává velmi důležité období. Seběhlo se několik událostí, které zásadním způsobem ovlivní další dění ve společnosti, její ziskovost a potažmo i vývoj tuzemské energetiky. Patrně nejdůležitější bude rozhodnutí o způsobu, kterým stát bude v letech 2013 až 2020 přerozdělovat emisní povolenky. Původně se počítalo s tím, že energetické firmy získají zadarmo povolenky v hodnotě až 46 miliard korun. Ovšem výměnou za to budou stejnou částku investovat do ekologických opatření, kromě jiného do zařízení, která omezí vypouštění emisí do ovzduší. Ministr financí Miroslav Kalousek ale před několika dny přišel s nápadem, že namísto „dárkového poukazu“ pošle energetickým společnostem za povolenky účet. Zatím zvažuje, zda bude požadovat úhradu jejich plné ceny, nebo pouze poplatek formou srážkové daně. Ministr svůj postoj zdůvodňuje tím, že státní kasa i po zavedení úsporných opatření zeje prázdnotou, a je tedy nutné hledat další zdroje, jak ji naplnit. V pražské Duhové ulici, kde sídlí centrála ČEZ, z toho pochopitelně nejsou nadšení. „Není to jen o tom, že povolenky získáme zadarmo, peníze se musejí proinvestovat primárně do ekologických projektů,“ tvrdí Martin Roman. Současně je přesvědčen, že nejefektivnější způsob, jak s těmito prostředky naložit, je poslat je energetickým firmám formou gratis udělených povolenek. Firmy by pak odpovídající ekvivalent financí vynaložily na ekologické projekty. „Odpadnou náklady, které budou spojeny s případným přerozdělováním peněz, které stát za povolenky získá,“ je přesvědčen Roman. Upozornil zároveň, že ČEZ by měl dle původního plánu získat povolenky v aktuální hodnotě dvaceti osmi miliard korun, celkem by ale měla firma do roku 2020 proinvestovat do „zelených“ projektů zhruba pětapadesát miliard. „Je to nejefektivnější cesta. Stále se hovoří jen o tom, kolik získá ČEZ. Firma se podílí na výrobě elektřiny v České republice zhruba 74 procenty, ale získá pouze šedesát procent povolenek,“ vypočítává šéf firmy. A co se stane, když ČEZ bude muset povolenky nakupovat, případně hradit darovací daň? Firma tvrdí, že v takovém případě bude nucena zrušit některé plánované investice, a navíc z dlouhodobého pohledu musí stát počítat s nižšími dividendami. „Stát dostává zhruba osmdesát procent zisku ČEZ. Pokud bude sám přerozdělovat povolenky, bude to pro něj v konečném součtu mnohem nákladnější,“ tvrdí Roman. Dle zdroje z ministerstva průmyslu a obchodu by se jednalo o výpadek v příjmech státu v řádech miliard korun.
Dva roky klidu
I další problém, se kterým se bude muset management firmy v nejbližších letech vypořádat, souvisí s povolenkami. Brusel totiž nestanovil jasná pravidla, podle kterých by se měla v následujících deseti dvaceti letech řídit evropská energetika. Existuje sice nějaký plán na přerozdělování emisních povolenek, ale nikdo neví, zda budou za pár let stát pět, či dvacet eur. Stejně tak nikdo neví, jak bude jejich přerozdělování fungovat po roce 2020. I to je důvod, proč v posledních dvou letech žádná z velkých energetických firem v Evropě neinvestovala, vyjma obnovitelných zdrojů, do výstavby velké elektrárny. Ve Velké Británii se dokonce v této souvislosti projednává zákon, který by státu umožnil formou dotací finančně podporovat výstavbu jiných než obnovitelných zdrojů elektřiny. Británie má totiž jen malé možnosti, jak elektřinu dovážet, a je tak de facto závislá na vlastních zdrojích. Ani kvůli nejistotě ohledně dalších pravidel, a tím vyvolanému útlumu investic v Evropě, ale nehrozí, že se kontinent bude v nejbližších letech potýkat s nedostatkem elektřiny. Velké problémy ale budou mít provozovatelé rozvodných soustav. „Evropskou energetiku nemáte šanci postavit výhradně na obnovitelných zdrojích, musíte mít další, se kterými můžete regulovat energetickou soustavu i v době, kdy nefouká vítr nebo nesvítí slunce,“ upozorňuje šéf ČEZ. Právě přehnaná státní podpora obnovitelných zdrojů poněkud deformuje evropský i český trh s elektřinou. „Letos a každý rok příštích dvacet let zaplatí spotřebitelé elektřiny a daňoví poplatníci více než třicet miliard korun na příspěvcích provozovatelům obnovitelných zdrojů energie,“ tvrdí prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel. Z toho jedenadvacet miliard korun jde na „podporu“ fotovoltaiky. Loni dramaticky vzrostl počet solárních elektráren, které mohly letos zdražit elektřinu o více než deset procent. Vláda se proto rozhodla růst cen omezit na průměrných zhruba pět procent dotací 11,7 miliardy korun. Prostředky získala mimo jiné z 26procentního zdanění solárních elektráren a darovací daní z emisních povolenek. Paradoxně právě ČEZ je největším plátcem darovací daně, a to zhruba ze 74 procent, přitom na celkové tuzemské výrobě elektřiny v solárních elektrárnách se podílí zhruba šesti procenty. Obnovitelné zdroje navíc ovlivní hospodaření ČEZ i v dalších letech. Zahraniční analytici totiž předpovídají, že pokud Evropa bude i nadále vůči obnovitelným zdrojům tak štědrá, cena elektřiny pro konečné spotřebitele poroste. Naopak pro firmy, které ji vyrábějí v tepelných či jaderných elektrárnách, prodejní cena vzroste jen minimálně, což se projeví v podobě nižších prodejních maržích, tedy i ziscích. Pro majitele velkých energetických firem to není příliš dobrá zpráva.
