Čím dál méně fungující Poslanecká sněmovna komplikuje činnost mnoha institucí, média nevyjímaje. Kvůli neúplné Radě Českého rozhlasu nebude třeba možné v termínu zvolit nového generálního ředitele po Richardu Medkovi, který koncem února ze zdravotních důvodů odstoupil ze své funkce.
Dosavadní generální ředitel Richard Medek po pěti měsících ve funkci Český rozhlas opouští.
Autor: ČTK
Okolnosti kolem rezignace Richarda Medka vyvolaly v Českém rozhlasu pozdvižení. Rozhlasové odborové základní organizace vyzvaly členy Rady Českého rozhlasu, aby odstoupili, a současně se obrátily na poslance, aby Radu ČRo odvolali. „Vyzýváme členy Rady ČRo, aby v důsledku soustavné destabilizace Českého rozhlasu, v důsledku rozhodnutí, která jsou výsměchem a očividnou arogancí jak ve vztahu ke koncesionářům, tak k těm, kteří program Českého rozhlasu vytvářejí, ze svých funkcí odstoupili,“ uvádějí odboráři ve svém prohlášení.
Rezignace posledního generálního ředitele Medka podle nich završilo praktické bezvládí, které v rádiu panuje už přes rok. Kritizují radu i za to, že schválila Medkovi zlatý padák v situaci, kdy jsou zaměstnanci stavěni před nutnost šetřit finančními prostředky, které pocházejí z koncesionářských poplatků. Pokud by se hospodaření nezměnilo, hrozí rozhlasu během několika let miliardová ztráta.
Chybějí čtyři členové rady
K rezignaci ani odvolání rady nyní určitě nedojde. „Práci radních posuzuji podle práce Českého rozhlasu. A s jeho činností jsem velmi spokojena,“ uvádí členka sněmovní mediální komise Michaela Šojdrová. Navíc už tak není dnes Rada Českého rozhlasu úplná. Koncem února skončil mandát třem členům rady – Marii Ptáčkové, předsedovi Jiřímu Florianovi a Pavlu Hazukovi –, z osmi členů jich zbylo pět, jedno místo je už delší dobu prázdné. Proto se rada obrátila s výzvou na Poslaneckou sněmovnu, aby volná místa nezůstala neobsazena. Rada Českého rozhlasu má být totiž devítičlenná, sněmovna by tedy měla zvolit čtyři nové členy. Rozhlasové radní jmenuje sněmovna na šest let.
„Zvolit je musíme. Rozhlas nemůže být bez ředitele,“ míní Šojdrová. Je připravena navrhnout zařazení tohoto bodu na schůzi sněmovny. Mnozí zákonodárci se však netají tím, že v současné situaci, kdy sněmovna nestačí do voleb projednat řadu důležitých návrhů, se s velkou pravděpodobností dovolit všechny členy rady nepodaří. „To by ovšem znamenalo, že nebude moci být zvolen nový generální ředitel,“ konstatuje člen Rady Českého rozhlasu Antonín Zelenka. Na přijetí usnesení stačí v radě pět hlasů, ale pro jmenování a odvolání šéfa rozhlasu musí zvednout ruku dvě třetiny, tedy šest z devíti členů rady. Proto rada nemohla splnit zákonný termín, aby po Medkově rezignaci do deseti dnů vypsala výběrové řízení na generálního ředitele.
Pokud poslanci do voleb o doplnění rady nerozhodnou, je pravděpodobné, že programový ředitel Peter Duhan, který byl jmenován dočasným šéfem, povede veřejnoprávní rozhlas třeba až do podzimu, než se nově zvolená sněmovna k tomuto bodu dostane.
Půldruhého milionu za pět měsíců
Členové Rady Českého rozhlasu, kteří jsou voleni Poslaneckou sněmovnou, pár dní před Medkovou rezignací schválili vysoké odstupné v podobě desíti platů za slib, že po odchodu z rozhlasu nepřejde ke konkurenci. Nejde o malou částku, Medek dostane 1,5 milionu korun, a to právě v době, kdy vláda rozhodla, že maximální výše odchodného pro manažery státních podniků bude maximálně ve výši šesti platů. Dnes už bývalý generální ředitel odmítá podezření, že si zlatý padák předem připravoval, protože prý ještě 10. února, kdy se výše jeho odchodného schvalovala, nevěděl, že skončí. V kuloárech rozhlasu se ale mluví o tom, že si hned vloni po svém zvolení řekl radním o vyšší plat a na začátku letošního roku i o desetiměsíční odchodné. Jeho předchůdce – Václav Kasík, který strávil v čele rozhlasu deset let – dostával plat o několik desítek tisíc nižší a odešel z postu bez odchodného.
V případě rozhlasu se však objevilo otazníků víc. Kritici poukazují na to, že Medek byl ve funkci generálního ředitele od 30. září 2009 do 28. října 2010, tedy pouhých pět měsíců. Nestačil realizovat žádná zásadní organizační opatření, i když kvůli úsporám hodlal propustit desetinu zaměstnanců a zrušit místa ředitelů stanic, čímž by se ušetřilo pět milionů korun ročně. Není divu. Většinu času ve funkci – téměř tři měsíce – strávil na nemocenské, proto odboráři mluví o „praktickém bezvládí“. I někteří radní s velkorysým odchodným nesouhlasí. „Prosazoval jsem určité podmínky, podle kterých by měla být výše odchodného odstupňována. Mělo by se přihlížet k době, kterou ředitel byl ve funkci, jaká strategická rozhodnutí přijal a realizoval,“ říká člen rady Českého rozhlasu Antonín Zelenka. S tímto návrhem ale neuspěl.
Prodražená rekonstrukce
Český rozhlas čelí kritice i kvůli stále se prodlužující a prodražující rekonstrukci hlavní budovy na Vinohradské ulici v Praze. Kvůli těmto problémům byl v minulém roce odvolán bývalý generální ředitel Václav Kasík. Rekonstrukce sídla Českého rozhlasu měla stát 524 milionů korun, termín dokončení byl duben 2009. „Jenže v průběhu prací byly k původní smlouvě uzavřeny čtyři dodatky na řadu víceprací nad rámec rozpočtu, které původní částku neúměrně zvedaly. Dřívější vedení rozhlasu pozastavilo platby, protože neodpovídají průběhu rekonstrukce. Zhotovitel však podal žalobu k Městskému soudu v Praze na částku 70 milionů korun, které jsou rozporovány, i když část z nich rozhlas uznává,“ vysvětlil tahanice kolem rekonstrukce budovy místopředseda rady Ladislav Jíša.
Už dnes je jasné, že původní částka bude značně překročena. „Přesné číslo nemám, ale vím, že rozhlas v žádném případě nepřipustí, aby přesáhla dvacet procent původní částky,“ ujišťuje Jíša. Kdy stavbaři práci ukončí, je ve hvězdách, hovoří se o listopadu letošního roku. Kvůli neshodám investora se stavbaři se však může stát, že se přestavba dokonce zastaví úplně.