Auditor byl potrestán pokutou třičtvrtě milionu korun
Ve vší tichosti rozhodla Komora auditorů České republiky na sklonku roku 2002 o potrestání společnosti Ernst & Young Audit za její pochybení v souvislosti s auditorským působením v zkrachovalé Investiční a Poštovní bance (IPB). „Mohu Vám potvrdit, že společnosti Ernst & Young Audit, s. r. o., byla dle paragrafu 21, odst. 3a zákona o auditorech udělena pokuta ve výši 750 tisíc korun, která byla společností plně uhrazena,“ sdělil týdeníku EURO písemně prezident Komory auditorů Petr Kříž. Výpis z internetových stránek navíc ukazuje, že Ernst & Young Audit byl ze seznamu auditorů vyškrtnut k 28. únoru 2003. „Společnost byla ze seznamu vyškrtnuta na vlastní žádost v návaznosti na fúzi s firmou Andersen a toto vyškrtnutí nemá s výše uvedeným případem žádnou zřejmou souvislost,“ doplnil Kříž.
No comment.
Zákon o auditorech umožňuje uložit trest za „závažné nebo opětovné porušení povinností stanovených tímto zákonem, profesními předpisy nebo auditorskými směrnicemi“ až ve výši jednoho milionu korun v případě, že jde o auditorskou společnost. Pokuta v horní polovině „trestní“ sazby nasvědčuje tomu, že komora shledala pochybení auditora bývalé IPB jako poměrně závažná. Bližší informace však Petr Kříž sdělit odmítá s odkazem na požadavek mlčenlivosti zakotvený v zákonu o auditorech a v kárném řádu komory. Stejně na dotaz týdeníku EURO odpověděl i vedoucí partner Ernst & Young ČR Dirk Kroonen: „Na základě zákona nemůže společnost Ernst & Young poskytovat jakékoliv další informace či komentáře k výsledkům či průběhu šetření.“
Pozdě, ale přece.
Profesní kolegové reagovali na informace o potrestání rozpačitě. „Trochu mi je jich líto. Snažili se věci měnit k lepšímu a navíc za delikty v IPB současné vedení vůbec nemůže,“ řekl jeden vysoce postavený manažer renomované auditorské společnosti. „Jako člen komunity vnímám tuto pokutu se smíšenými pocity, protože přišla jednak velmi pozdě a navíc informace o jejím udělení je neoficiální,“ sdělil týdeníku EURO jeho kolega. Kritizoval také fakt, že výsledky prověrek a nálezy nejsou zveřejňovány. „Komora zvolila pokutu v horní hranici svých možností. Z hlediska výše je tato pokuta- měřeno k částkám, které bude muset vynaložit stát - samozřejmě směšná. Na druhou stranu však tato pokuta v žádném případě neomezuje další případné vymáhání škody, pokud by se jasně prokázalo příčinné zavinění ze strany auditora,“ komentoval výši pokuty s tím, že rozhodnutí komory naznačuje, že se něco takového stalo. K případnému vymáhání se však zdroj týdeníku EURO staví vzhledem k politickým souvislostem kauzy IPB skepticky.