Množí se případy, kdy majitelé nemovitostí nevědomky přišli o vlastnické právo
Dříve se hrady a území dobývaly středověkými zbraněmi. Dnes se volí méně viditelné a od nechutného naturalismu oproštěné metody, například falešné listiny donesené v kožené aktovce na podatelnu katastrálního úřadu. Drobné šedé buňky vlastníků realit si tuto změnu postupně zapisují hluboko do spleti svých synapsí.
Josef Král z Netolic na Prachaticku přišel o dům navzdory rozsudku soudu, který po sedmi letech rozhodl v jeho prospěch. Vlastnictví nemovitosti není nikde nesmazatelně vytesáno do kamene. Stačí snaha zručného padělatele, a pokud výsledné padělky listin nevzbuzují úrovní své kvality podezření nekalého činu, vaše aktiva nečekaně klesnou.
Jak se bránit? Do řízení rizik společnosti je nutné zahrnout i možnost útoku cizí osoby na katastrální zápisy nemovitostí. Tedy znát strategie, kterými se útoky provádějí, a přijmout preventivní opatření. Četné případy jako „Krádež domu na plzeňském náměstí“, „Podvodný prodej pozemků s minerálními prameny za 45 milionů“, „Draze dům opravila a přišla o něj“, „S falešnou směnkou odcizí nemovitost“ a další podobné hovoří samy za sebe. Nyní se řeší případ zahraničních plných mocí s následným zcizením nemovitosti, což je jen další důkaz tvořivosti a nová varianta v řadě možných podvodných strategií.
Právo přeje bdělým Podvodník, který podá na katastr žádost o vklad vlastnického práva k nemovitosti, zakládaný na předstíraných skutečnostech prostřednictvím padělaných listin, potřebuje vlastně jen počítač, tiskárnu, schopnost opatřit si padělané razítko a zdařilé klikyháky propiskou v podobě podpisu. To je zbrojařská dílna.
Výslednými zbraněmi jsou falešné kupní či darovací smlouvy, padělané občanské průkazy, falešná notářská osvědčení, padělky razítek a padělky podpisů. „Moderní“ formou je falzifikát směnky, spolu se směnečným exekučním příkazem, ale také dražby konané přes zápis poznámky o vedení soudního řízení o určení vlastnictví. Na internetu lze nalézt řadu článků o konkrétních krádežích nemovitostí.
Statistika nevratně ukradených nemovitostí a pokusů o krádež patrně zatím neexistuje. Již v letech 2008 a 2009 však Nejvyšší státní zastupitelství varovalo před nárůstem těchto případů. Ty se dále množí a média o řadě z nich informují. Počet odcizení nemovitostí v ČR se odhaduje na mnoho desítek až stovky případů ročně. To však není vše, co ohrožuje vlastnictví realit. Nečekaně zapsaných omezení vlastnických práv, jakými jsou předkupní práva bez vědomí vlastníků, zástavní práva a další, může být odhadem tisíc(e) ročně.
Majitelé nemovitostí, kteří nechávají své katastrální zápisy bez dozoru, nebo je dokonce ani sami i několik měsíců nezkontrolují, tak hrají určitou hazardní hru. To, zda v zápisech nedochází k nějakým změnám, by přitom, i podle názoru katastrálních úředníků, měl mít pod kontrolou každý vlastník. Převod nemovitosti dnes trvá velice krátkou dobu, běžně dva až tři týdny, v některých oblastech dokonce jen týden. Rychlost převodů nemovitostí v kombinaci s nízkým zájmem některých vlastníků přihrává nemovitosti přímo do rukou padělatelů.
Jde o čas Ztráta rozsáhlého kapitálu uloženého v nemovitostech může za určité situace poslat ke dnu i dobře fungující společnost. Prevence zvládání rizik by proto měla zahrnovat kontrolu stálosti katastrálních zápisů nemovitostí v jejím majetku. Čerstvost informace o začínajícím pohybu v katastrálních zápisech je totiž pro blokaci dokončení podvodu naprosto klíčová. Každodenní hlídání zápisů lze považovat za ideální stav, protože každý den, kterým se podvodný převod nemovitosti posune ke „zdařilému konci“, znamená, podobně jako u stárnoucích pohledávek, zvýšení rizika nevratných ztrát. Ať už po změně vlastníka následuje zastavení ukradené nemovitosti bance a čerpání úvěru nebo třeba další prodej nemovitosti, všechny podobné kroky znepřehledňují situaci. Následné soudní spory zbytečně nabývají délky, složitosti a nákladnosti.
V jejich průběhu může nastat třeba exekuční vyklizení nemovitosti a její prodej. To způsobí i náhlé problémy s provozem společnosti apod. Vyhraný soudní spor bez možnosti návratu majetku není raritou.
Včasné zjištění informace o právě prováděném útoku zvýší schopnost udržení neporušeného vlastnictví nemovitosti na maximum.
Informovaný vlastník vyvine nejvyšší úsilí k zamezení ztrát. Podstatné je, že poté, co sám prokazatelně informuje katastrální úřad a ostatní instituce o probíhajícím podvodu, naruší tím existující dobrou víru státu v pravost falešných dokumentů, což následně může zlepšit jeho pozici v případných dalších souvisejících sporech. l
