Na mnoha místech Francie dnes pokračují blokády silnic na protest proti vládě prezidenta Emmanuela Macrona. Demonstrace neutichly ani po pondělním proslovu šéfa Elysejského paláce, v němž Macron slíbil hospodářská a sociální opatření, která by měla zmírnit dopad vládních hospodářských reforem na obyvatele a zamezit dalším protestům takzvaných žlutých vest. Levicoví poslanci oznámili, že dnes v parlamentu předloží návrh na hlasování o nedůvěře vládě. Nemají ale potřebnou většinu.
Ministr pro rozpočet Gérald Darmanin dnes poslancům řekl, že opatření oznámená prezidentem v reakci na protesty, přidou stát zhruba na deset miliard eur (asi 260 miliard korun). Macron po několikatýdenním mlčení v pondělí večer ohlásil mimo jiné daňové úlevy i zvýšení minimální mzdy.
Šéf poslanců Macronovy strany Republika v pohybu (REM) Richard Ferrand připustil, že Francie bude muset „bezpochyby zvýšit rozpočtový deficit“, ale bude to podle něj pouze dočasné. Agentura Reuters odhadla, že místo předpokládaného deficitu ve výši 2,8 procenta hrubého domácího produktu se schodek zvýší na 3,4 procenta, čímž Francie překročí tříprocentní limit vyžadovaný Evropskou unií. Francouzská vláda zatím neoznámila, zda rozpočtový schodek po oznámení prezidenta vzroste a jak. „Ještě uvidíme, jak budeme tato opatření financovat,“ uvedla dnes šéfka resortu dopravy Élisabeth Borneová.
Evropská komise v reakci na Macronovy kroky uvedla, že francouzský rozpočet včetně všech úprav znovu posoudí ve druhém čtvrtletí 2019.
Jeden ze zástupců hnutí žlutých vest podle deníku Le Figaro apeloval na demonstrující, aby v sobotu už popáté vyrazili do ulic. Hnutí ale není jednotné a další jeho představitelé naopak vyzvali k příměří. „Nyní musíme tuto krizi ukončit, protože nemůžeme strávit zbytek života na kruhových objezdech,“ řekla umírněná zástupkyně žlutých vest Jacline Mouraudová.
Přečtěte si komentář Pavla Párala:
Zelená, nebo žlutá
K dalším protestům proti reformě maturit, středních škol a mechanismu nástupu na vysoké školy vyzval také studentský svaz. Ráno podle francouzského tisku demonstrovali studenti asi 170 lyceí po celé zemi. Zatím ale nejsou zprávy o násilnostech podobných těm z minulého týdne.
Macronův pondělní proslov sledovalo na několika veřejných televizních stanicích 23 milionů Francouzů. To je podle webu 20minutes.fr o čtyři miliony více než v červenci během finále mistrovství světa ve fotbale.
Francouzský tisk se dnes shoduje, že hlavě státu se nepodařilo přesvědčit levici ani pravici a také protestující mají prý pocit, že je Macron nevyslyšel. Dva nově zveřejněné průzkumy veřejného mínění ale naznačují, že prezidentovy ústupky na voliče vliv měly - hnutí žlutých vest podle nich ztrácí podporu. Podle průzkumu společnosti Opinionway si nyní 54 procent respondentů přeje ukončení protestů, 45 procent hájí jejich pokračování. Podle společnosti Odoxa je sice poměr mezi příznivci a odpůrci dalších protestů přesně opačný, přesto se ale podle agentury AFP ukazuje, že žluté vesty ztrácejí podporu. Ještě nedávno jim totiž fandily dva ze tří Francouzů.
Ředitel německého výzkumného ekonomického ústavu Ifo Clemens Fuest je ale k Macronovým opatřením skeptický. Zvýšení minimální mzdy je podle něj sice populárním, ale nesystematickým krokem. „Macron musel pro uklidnění situace a zamezení násilnostem reagovat politicky, ale myslím si, že zvolené kroky jsou problematické,“ uvedl Fuest.
S návrhem na vyslovení nedůvěry vládě přišli poslanci Socialistické strany, komunisté a zástupci levicového hnutí Nepodrobená Francie. Macron má ale v Národním shromáždění většinu. Parlament o návrhu může podle ústavy hlasovat nejdříve ve čtvrtek.
Přečtěte si také:
