AČKOLI PŘEDSTAVOVALA ŘEPKA V PRÁVĚ KONČÍCÍM HOSPODÁŘSKÉM ROCE PRO ZEMĚDĚLCE KOMODITU, KTEROU POSTIHLY NEJVĚTŠÍ PROBLÉMY PŘEDEVŠÍM Z HLEDISKA OBJEMU PRODUKCE, NEMĚLI BY SE PRVOVÝROBCI PĚSTOVÁNÍ TÉTO KOMODITY DO BUDOUCNOSTI OBÁVAT.
Pěstování by se mělo vyplácet, zemědělci tomu ale nevěří
AČKOLI PŘEDSTAVOVALA ŘEPKA V PRÁVĚ KONČÍCÍM HOSPODÁŘSKÉM ROCE PRO ZEMĚDĚLCE KOMODITU, KTEROU POSTIHLY NEJVĚTŠÍ PROBLÉMY PŘEDEVŠÍM Z HLEDISKA OBJEMU PRODUKCE, NEMĚLI BY SE PRVOVÝROBCI PĚSTOVÁNÍ TÉTO KOMODITY DO BUDOUCNOSTI OBÁVAT.
Pěstování řepky bude atraktivní jak z hlediska odbytu, tak její ceny. Říká to František Janů, generální ředitel největšího tuzemského zpracovatele řepky, akciové společnosti SETUZA. „Lze předpokládat, že v následujícím roce se ceny řepky v EU udrží na slušné úrovni, kolem 7500 korun za tunu, což by při současných nákladech na hektar produkované řepky mělo pro zemědělce znamenat slušný zisk,“ domnívá se Janů. Tyto náklady se podle jeho slov pohybují mezi 12 000 až 13 000 korunami na hektar, což znamená při výnosech kolem 2,5 tuny z hektaru zisk zhruba 5500 korun. Dobří pěstitelé přitom dokáží při vhodných klimatických podmínkách vyprodukovat kolem tří tun řepky z hektaru. Výši výnosů ale mohou do značné míry ovlivnit zemědělci samotní. Prvním předpokladem je včasné zasetí řepky, optimální období přitom končí v první zářijové dekádě. Podle Janů by také zemědělci měli sít s ohledem na klimatická rizika spíše odrůdy odolnější vůči mrazům, i když mají nižší výnos. Letošní řepka v řadě případů vymrzla i proto, že prvovýrobci vsadili na vysokovýnosné, ale málo odolné odrůdy řepky. Podstatné je i včasné ošetření porostů vůči plevelům. Šetřit na této položce se podle Janů nevyplácí, příkladem je opět letošní sklizeň, kdy byly i tak řídké porosty řepky zapleveleny více, než bylo v předchozích letech běžné. Vzhledem k takzvaným osevním postupům, kdy není možné na jedno pole sít několik let za sebou stejnou plodinu, činí maximální kapacita českých polí zhruba milion tun řepky ročně (zhruba 350 000 hektarů). Taková plocha byla v historii ČR využita pouze jednou, a to přede dvěma lety. Tehdejší tuzemská produkce řepky byla také skutečně na hranici milionu tun. Řepku lze přitom poměrně bez problémů vyvážet, ještě podstatnější je ale role této komodity jako alternativní pohonné hmoty. I z pohledu mezinárodních závazků ČR a EU by přitom bylo podle Janů vhodné dosavadní trend narůstající spotřeby obnovitelných zdrojů udržet. To je také základním předpokladem odbytu řepky. Zemědělci ale tuto tezi zpochybňují. Podle tajemníka Agrární komory ČR (AK) Jana Záhorky zasejí zemědělci nejspíš letos ještě méně řepky než loni. Důvodem je podle jeho názoru vysoká rizikovost této komodity (hodně řepky na jaře pravidelně vymrzá) a neexistence programů nepotravinářského využití řepky. Současný program podpory bionafty totiž nebude možné po vstupu do EU využít, neboť nesplňuje mechanizmy unijních podpor. „Žádný nový návrh není ještě ani v parlamentu,“ konstatuje Záhorka. Zdá se, že žlutých ploch řepkových polí zřejmě v příštím roce ubude. Podle Záhorky i z toho důvodu, že zemědělci nemají informace o tom, jak bude v příštím roce vypadat program uvádění půdy do klidu (set-aside), který byl do současné doby využíván právě pro pěstování řepky na bionaftu. Případný nižší objem řepky produkovaný v ČR by ale rozhodně neměl znamenat nedostatek této komodity jako suroviny k výrobě rostlinných jedlých olejů. Již letos nahrazují zpracovatelé řepkový olej olejem slunečnicovým, podle Záhorky porostou plochy slunečnice i v příštím roce.
