STRUKTURÁLNÍ FONDY Český systém čerpání evropských peněz je velmi složitý. Zmatek vzniká už při snaze zorientovat se ve všech 24 programech, z nichž některé navíc podporují obdobné aktivity. Malé a střední podniky si proto musí své šance pečlivě hlídat.
STRUKTURÁLNÍ FONDY Český systém čerpání evropských peněz je velmi složitý. Zmatek vzniká už při snaze zorientovat se ve všech 24 programech, z nichž některé navíc podporují obdobné aktivity. Malé a střední podniky si proto musí své šance pečlivě hlídat. Přes skutečnost, že státní správa má se spuštěním systému evropských fondů na léta 2007-2013 značný skluz, přináší nové finanční období řadu kladů. Tím hlavním je pochopitelně možnost čerpat až desetinásobek prostředků minulého období, konkrétně 752 miliard korun na celkových sedm let. A přestože ke slibovaným dramatickým změnám nedošlo, v některých bodech je celý systém čerpání peněz zjednodušen a usnadněn. Než ale podnikatelé budou moci tento příslovečný koláč nakousnout, je třeba důkladně prozkoumat jeho složení a zjistit, kde jsou mandle a kde jen okoralá kůrka. VĚRNÝ PŘÍTEL OPPI
Ani zdaleka totiž není všech zmíněných 24 operačních programů (OP) zaměřeno na pomoc malým a středním podnikům. Rozhodně nejširší paletu možností jim nabízí Operační program průmysl a inovace (OPPI), v jehož rámci je pro podnikání vyčleněno 86 miliard korun. Disponuje tedy takřka 12 procenty všech prostředků, které Evropská unie pro Českou republiku vyčlenila. Program je vnitřně rozdělen do sedmi základních os. Malé a střední podniky v nich mohou žádat například o dotace na projekty zaměřené na aktivity v oblasti snižování energetické náročnosti výroby (osa Efektivní energie), na podporu rozvojových projektů a zlepšení technické vybavenosti podniků (osa Rozvoj firem) či o prostředky na spolupráci podniků s institucemi vědy a výzkumu (osa Prostředí pro podnikání a inovace). Míra dotace je následně určována podle místa realizace projektu a liší se podle jednotlivých krajů. Obecně ale lze napsat, že v praxi bude dosahovat maximálně 60 procent z celkových nákladů projektu, ve většině případů se bude pohybovat v rozmezí 40 až 50 procent. Zapojit se do OPPI mohou nejen podnikatelé a jejich sdružení, ale i výzkumné instituce a vysoké školy, neziskové organizace, územní samosprávné celky a dokonce i fyzické osoby. ŠANCE JSOU I JINDE Přes výsostné postavení OPPI by však podnikatelé neměli zapomínat ani na další programy. Jde zejména o sedm Regionálních operačních programů, disponujících 130 miliardami korun, tedy 18 procenty celkové částky. „I zde je možné najít celou řadu opatření na podporu podnikání v rámci daných krajů. Navíc z nich lze čerpat třeba na podnikatelské činnosti v oblasti cestovního ruchu a další aktivity,“ upozorňuje Tomáš Novotný, ředitel Sekce pro čerpání fondů EU firmy Technoexport. „Podobně lze získat prostředky v oblasti ochrany životního prostředí, kde leckoho možná překvapí výše vyhrazené částky, která je velmi štědrých 138 miliard korun. Šanci získat dotaci tu mají projekty třeba na odpadové či vodní hospodářství,“ shrnuje potenciál OP Životní prostředí Novotný. „A v neposlední řadě stojí za zmínku i programy ministerstva práce a sociálních věcí Lidské zdroje a zaměstnanost a Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Ty umožňují financovat hlavně měkké projekty typu rekvalifikace zaměstnanců, jejich dalšího vzdělávání nebo podpory odborného růstu v jejich oboru,“ dodává. Důležitým rozšířením oproti minulému období je také Program rozvoje venkova, který nově nabízí možnosti dotací pro malé obce a podnikatele ve venkovských oblastech. Ten nicméně nespadá do strukturální, ale do zemědělské politiky Evropské unie a proto funguje odloučeně od zmiňovaných Operačních programů. HITEM JE VÝZKUM
Kromě samotného rozdělení peněz by však podnikatelé měli také citlivě sledovat, odkud dotační vítr vane. Jinak řečeno, jaké projekty v novém období úředníci schválí obzvláště rádi. Jednoznačně preferovanou oblastí bude hlavně spolupráce podnikatelského sektoru s vědeckovýzkumnou základnou. Zde jsou vyčleněné prostředky poměrně masivní jak pro podnikatele v rámci OPPI, tak pro výzkumná centra a akademickou obec v rámci OP Výzkum a vývoj pro inovace. Ten je sice určen hlavně pro univerzity a ústavy Akademie věd, zaměřen však bude na aplikovaný výzkum. Jde tedy o výborný impulz pro občas drhnoucí spolupráci mezi soukromými firmami a výzkumnými institucemi. „Tady je ale nutno zdůraznit, že navzdory obecnému vnímání a někdy i mylným informacím ze strany některých poradenských agentur, podpora nebude směřovat na konkrétní výzkumné a vývojové projekty, ale na vytváření zázemí a vhodného prostředí. Tedy na výzkumné a testovací laboratoře, centra transferu technologií a podobné záležitosti,“ upozorňuje Novotný. Obecně vzato bude pro nové období charakteristické, že právě oblast inovací a aplikovaného výzkumu a průmyslového vývoje, včetně vývoje a testování prototypů, bude podporována velice výrazně. Jakékoliv inovativní projekty tak jsou jednoznačně upřednostňovány před prostým rozvojem či rozšiřováním stávajících výrobních kapacit. Zvláště pro malé a střední podniky je to jedinečná šance jak zvýšit náskok před konkurencí a s pomocí dalších podpůrných programů, například Marketingu (blíže Profit č. 18/2007) snáze proniknout na nové trhy, což by za využití pouze vlastních prostředků bylo značně problematické či zdlouhavé. ODPADNE ČEKÁNÍ NA PENÍZE V období 2007-2013 se navíc uplatní několik novinek ve srovnání s roky 2004-2006. Například Evropská komise bude přímo posuzovat pouze velké projekty nad 25 milionů eur. Nejdychtivěji očekávanou změnou však určitě bude zavedení systému průběžného financování realizace projektů. Do 55 dnů od doručení formálně správné žádosti o platbu budou příslušné odpovědné instituce povinny připsat danou částku za etapu realizace projektu na účet žadatele. České specifikum, které patřilo k nejbolestivějším a nejzatracovanějším bodům minulého období, tak snad bude konečně zrušeno. Za zmínku dále stojí iniciativa CzechInvestu, díky níž se žádosti do OPPI budou předkládat prostřednictvím elektronické aplikace eAccount (viz Profit č. 12/2007). Důležité úpravy potkaly také uznatelné výdaje projektu. Nově mezi ně patří například i prostředky na zpracování žádosti na investiční projekty poradenskými firmami, stejně jako DPH u neplátců této daně. Započíst lze dále nákupní cenu pozemku do výše 10 procent celkových uznatelných nákladů na projekt, nebo třeba odpisy majetku po dobu trvání daného projektu. PŘÍPRAVA JE NUTNÁ UŽ TEĎ Přes zmiňované zpoždění, kvůli němuž si na otevření většiny programů ještě pár měsíců počkáme a kvůli němuž stále ještě nejsou k dispozici potřebné prováděcí předpisy, má smysl začít se připravovat co nejdříve. Vypracování kvalitního záměru totiž rozhodně není otázkou několika málo dní či týdnů. Už dnes je proto třeba rámcově definovat obsah projektu. Ten bude mít podobu klasického podnikatelského záměru tak, jak jej požadují například banky nebo jak byl předkládán v minulém období třeba do velmi známého programu Rozvoj. „Hned při přípravě je ale nutno si uvědomit, že Evropská unie nedává peníze zadarmo, ale že je chce zúročit například v podobě zvýšení životní úrovně či zaměstnanosti, v případě podnikatelského prostředí hlavně v podobě zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelského sektoru jako celku. Proto budou prioritně podporovány projekty inovativní, projekty s dopadem za hranice Evropské unie a projekty mající pozitivní přínos pro více než jeden subjekt,“ shrnuje některé taktické rady Tomáš Novotný. Včasná a rychlá příprava je důležitá i z taktického hlediska. Přestože peněz vyčleněných pro Českou republiku je hodně a neměl by vzniknout zásadní problém s jejich nedostatkem na kvalitní projekty, přece jen bude mít největší šanci ten, kdo si zažádá na počátku celého období 2007-2013. Navíc v případě odmítnutí žádosti bude mít vyřazený podnikatel dostatek času na její úpravu a nové podání. IMPLEMENTAČNÍ AGENTURY Jde o organizace, které dané rezortní ministerstvo pověřilo správou a rozdělováním peněz z operačního programu, administrativním zajištěním fungování celého programu a pak také následnou kontrolou oprávněnosti vynaložených prostředků. SLOVNÍK POJMŮ EK - Evropská komise. Orgán, který schvaluje podobu jednotlivých operačních programů a poté kontroluje správnost čerpání prostředků. OP - Operační program. Základní dokument, určující, na jaké oblasti v daném rezortu budou v dotačních programech rozdělovány finance. Programy OPPI - OP Podnikání a inovace je jediným programem, který vyhlašuje výzvy k podávání žádostí formou tzv. podprogramů, které mají názvy podle typu podpory (např. Rozvoj, Marketing, Inovace, Nemovitosti). Ostatní Operační programy se rozlišují již pouze číslováním jednotlivých opatření. NSRR - Národní strategický referenční rámec. Rámcový dokument, po jehož odsouhlasení Evropskou komisí je teprve možné schválit jednotlivé operační programy. |OSY OPERAČNÍHO PROGRAMU PRŮMYSL A INOVACE** vznik firem (podpora inovačně orientovaných firem) rozvoj firem (podpora rozvojových projektů malých a středních společností a zlepšení technické vybavenosti podniků) efektivní energie (podpora aktivity podnikatelů v oblasti snižování energetické náročnosti výroby) inovace (podpora technických a netechnických inovací) prostředí pro podnikání a inovace (podpora spolupráce podniků s institucemi vědy a výzkumu, rozvoj lidských zdrojů a podpora rozvoje nemovitostí pro podnikání) služby pro rozvoj podnikání (podpora rozvoje informačně-komunikačních technologií a zvýšení informovanosti podnikatelské veřejnosti o inovacích a moderních metodách podnikání) technická pomoc Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj |
