Menu Zavřít

Změní hotovost kvůli koronaviru svoji podobu, nebo ji nákaza rovnou pohřbí?

7. 7. 2020
Autor: Shutterstock

Současná koronavirová krize změní mnohé – od způsobu, jakým lidé pracují, přes jejich stravovací návyky až po to, jak cestují. Existují ale i další věci, které by v jejím důsledku mohly být, třeba už navždy, jiné. Jako například placení. Budeme i nadále v obchodech, restauracích či na dovolené používat kovové mince a papírové bankovky, nebo se hotovost nadobro vytratí? Názory odborníků se v tomto různí.

Podle Cliva Vachera, šéfa přední papírenské firmy De La Rue, jež má s tiskem papírového oběživa mnohaleté zkušenosti, penězům v jejich nejběžnější formě odzvoní. I proto se jeho společnost chystá uzavřít jednu ze svých tiskáren v anglickém Gatesheadu, v důsledku čehož tak s největší pravděpodobností přijde ke konci letošního roku o práci na 260 zaměstnanců.

Že by ale De La Rue jako taková měla zaniknout, se rozhodně říct nedá. Na to je tato společnost založená v roce 1821 až příliš velká. Jejími zákazníky totiž není pouze Bank of England, tedy zdejší obdoba tuzemské ČNB, ale také řada dalších centrálních bank z nejrůznějších koutů světa.

Vedení firmy má navíc v úmyslu ve výrobě oběživa, jímž budou britští občané platit, pokračovat i nadále, pouze samotná forma bude trochu jiná. Nebude se totiž už jednat o tradiční papírové bankovky, nýbrž bankovky vyrobené z plastu, respektive polymeru.

Těmi se ve světě platí již hezkou řádku let, takže se ve
skutečnosti nejedená o nic až tak převratného. Například Austrálie je do oběhu
pustila už v roce 1988, přičemž v samotné Velké Británii byly veřejnosti
poprvé představeny před čtyřmi lety. Zdá se však, že až nyní je lidé s ohledem
na současnou krizi kolem koronavirové pandemie konečně dokáží řádně ocenit.

Špinavé peníze?

Bank of England sice před časem společně se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) zdůrazňovaly, že riziko přenosu nákazy skrze papírové a kovové peníze není o nic větší než v případě jiných předmětů, kterých se za den dotkne určitý počet lidí, snaha vyhýbat se placení hotovostí nicméně podle všeho nadále přetrvává.

„Není pochyb, že velkým faktorem hovořícím ve prospěch (plastových) bankovek je – kromě dlouhověkosti – jejich čistota, a právě proto se centrální banky a státní tiskárny rozhodly začít s touto výměnou,“ cituje zpravodajský web BBC Vachera, který rovněž prozradil, že aby mohla firma výrobu zahájit, musí nejprve od svých akcionářů vybrat částku 100 milionů liber (zhruba tři miliardy korun).

Nutno však podotknout, že i když se tato forma oběživa zdá být
z hygienického hlediska na první pohled o poznání bezpečnější než běžné
papírové bankovky, nikde není psáno, že sklidí úspěch i u samotné veřejnosti.
Minimálně v případě britské společnosti jako takové se totiž zdá, jako by
lidé s kontaktními platbami měli v úmyslu skoncovat úplně.

Výběry z bankomatů již nefrčí

Podle údajů společnosti Link, která má v této pětašedesátimilionové zemi na starosti provozování tamních bankomatů, klesl během prvních týdnů karantény počet výběrů o masivních 60 procent. Firma v průzkumu sice uvedla, že se zároveň navýšil objem vybírané částky, a to v průměru o celých 17 liber (cca 500 korun), druhým dechem nicméně dodala, že tři ze čtyř oslovených respondentů jí přiznalo, že nyní hotovost používají méně než v minulosti, a hned 54 procent jeho účastníků se nechalo slyšet, že se jí dokonce vyhýbá úplně.

Jenže zatímco ve Velké Británii převládají názory, že je s bankovkami v brzké době nejspíš definitivní konec, v jiných zemích Evropy takto radikálně nepřemýšlejí. Zářným příkladem je sousední Rakousko, kde se vloni podle serveru Der Standard zdejší politici snažili do ústavy zakotvit právo, které umožňuje jeho obyvatelům platit v hotovosti za každých okolností, neboť je tu zkrátka tento druh úhrady stále velmi populární.

bitcoin_skoleni

Jinými slovy, zdá se, že lámat pověstnou hůl nad běžnými papírovými bankovkami a kovovými mincemi by i nyní v době koronavirové bylo stále poněkud předčasné.

  • Našli jste v článku chybu?