* Pochybuje dnes vůbec někdo o změně klimatu?
Naprostá většina odborníků dnes vidí jednoznačnou korelaci mezi nárůstem teploty za posledních 150 let a produkcí skleníkových plynů v důsledku lidské činnosti. Primárně je v tom namočená energetika, ale týká se to celé ekonomiky. Změny klimatu se předvídaly už v osmdesátých letech, ale tak rychlý vývoj se nečekal. Situace je vážná, lidé, firmy i organizace na to budou muset reagovat. Týká se to nás všech, svůj přístup mění ostatně i banky.
* Jakým způsobem?
V prvé řadě v hodnocení rizik. Například francouzská centrální banka oznámila, že uskuteční zátěžové testy bank na téma klimatických rizik. Udělá si dva nebo tři scénáře možného vývoje klimatu a bude sledovat, jak to bude dopadat na banky. A ty se zase budou muset podívat do svého klientského portfolia, jak by byli klimatickou změnou ohroženi jejich zákazníci. Tedy - jak by se vyrovnali s ekonomickými, administrativními a legislativními důsledky, které daný scénář s sebou ponese. Na rozdíl od dosavadní běžné úvěrové praxe se tedy budou posuzovat i fyzická rizika spojená s klimatickými změnami, rizika spojená s nutnou změnou podnikání, změnou obchodních modelů, změnou preferencí zákazníků, rizika spojená s novou legislativou a podobně. Banky proto připravují metodiku oceňování rizik z hlediska uhlíkové stopy, respektive z hlediska změny klimatu. Stále více se také uplatňuje hledisko společenské zodpovědnosti, a to i z pohledu vlastních akcionářů, kteří chtějí, aby jejich banka měla „zelenější“ politiku. I skupina KBC přijala závazek, že nebude podporovat žádné projekty, které jsou založeny na těžbě a spalování uhlí. Týká se to i ČSOB, která je tradičně silně zastoupena ve financování naší energetiky. Výjimku zatím představuje teplárenství. Především ale jako banka chceme firmám radit a pomáhat. Za bankovní sektor jsme se stali exkluzivním partnerem Svazu moderní energetiky, který zastřešuje všechny moderní technologie. Podporujeme nové směry v energetice, spoléháme na to, že tam se bude přesouvat byznys z odumírajících uhelných technologií, a především věříme, že se jedná o správný směr.
* Nemůže být východiskem jaderná energetika?
Názory na využití jaderné energie rozdělují nejen Evropu, ale celý svět. Čína, Indie, Rusko, další státy - tam se stavějí nové bloky. Také Velká Británie hodlá uvést do provozu nová jaderná zařízení. Francie nyní kryje výrobu elektřiny ze 75 procent jádrem a má plán tuto závislost snížit na 50 procent; pak se uvidí. Rakousko dlouhodobě jadernou energii odmítá. Německo prodělalo několik zvratů: v devadesátých letech minulého století se rozhodlo od jádra ustoupit, pak toto rozhodnutí zrušilo, aby se po fukušimské katastrofě k plánu bezjaderné energetiky vrátilo. A to opravdu razantně: poslední reaktor ukončí provoz v prosinci 2022. Strašákem je u jaderných zařízení riziko havárie. Pak jsou tu ekonomické náklady… Navíc se ukazuje, že rezervy, které elektrárenské společnosti vytvářejí na budoucí likvidaci jaderných zařízení, nemusejí stačit. Stavba se neobejde bez veřejné podpory třeba formou záruk na výkupní cenu elektřiny. Na druhé straně je třeba položit na stůl i další faktory, mezi nimiž je třeba jistota dodávky energie. Dilema spolehnout se na jádro, či nespolehnout je opravdu velké, životnost jaderných elektráren je daleko za horizontem, pro který můžeme odhadnout, jak bude budoucí energetika vypadat.
* Není Česko v otázce obnovitelných zdrojů energie příliš opatrné?
Ano, podle mého názoru a srovnání s jinými i okolními státy je. Naše ekonomika je založena na průmyslu, jsme závislí na nepřetržité dodávce elektřiny. I proto naše politická reprezentace volí opatrnější a pomalejší odklon od uhelné energetiky. Vinu za naše obavy z podpory obnovitelných zdrojů nese i nešťastné období let 2009-2010, které bylo charakterizováno takzvanými solárními tunely, což ale způsobila naše administrativa. Je to škoda, za posledních deset let udělaly technologie větrných a solárních elektráren velký skok. Dynamický rozvoj produkce fotovoltaických panelů a větrných elektráren vedl k obrovskému zlevnění těchto technologií v řádu vysokých desítek procent. Do vývoje obnovitelných zdrojů energie se dnes globálně dává srovnatelný objem prostředků jako do IT a výsledky jsou vidět. Současně je třeba počítat s tím, že jde o intermitentní zdroje, jsou závislé na okamžitém slunečním svitu a větru. Hodně úsilí se proto vkládá do technologií pro uskladnění elektrické energie. Čekáme, že se objeví i nové obchodní modely, které třeba povedou ke spotřebě řízené nabídkou, tedy odběratelé budou finančně motivováni, aby elektřinu primárně odebírali v době, kdy je jí dostatek. Trendem je odklon od gigantických energetických zdrojů k většímu počtu zdrojů menších.
* Neměli bychom si vzít příklad ze sousedního Německa?
Určitě. Německo je v podobné situaci jako my: i oni jsou průmyslovou ekonomikou závislou na stabilních dodávkách elektrické energie. Přesto jejich Energiewende nabrala mnohem razantnější kurz. Navíc uzavřou i své jaderné elektrárny, a to i ty, které nedospěly ke konci své životnosti. Německo tak pro nás představuje laboratoř využívání obnovitelných zdrojů a můžeme od nich čerpat inspiraci i zkušenosti. Ne vše lze okamžitě vyřešit obnovitelnými zdroji, pro Německo, podobně jako pro řadu jiných zemí, je mostem k uhlíkové neutralitě využití zemního plynu, který je šetrnější z hlediska produkce oxidu uhličitého. Němci ovšem nejsou jediní, celá EU směřuje k dekarbonizaci, byl přijat závazek být do roku 2050 uhlíkově neutrální, takzvaný European Green Deal. To se ovšem nedotkne jen energetiky, ale dojde i na dopravu a vytápění a také na průmysl.
* Můžete dát firmám nějakou obecnou radu, jak se zachovat, aby úskalími budoucích změn prošly úspěšně?
Především by každý podnik měl uvážit rizika, která pro jeho byznys může přinést změna klimatu a s tím související ekonomická, administrativní a legislativní opatření. Jaká mohou firmy přijmout opatření nebo jaké mohou uskutečnit investice, které jejich odolnost zvýší. My jim v tom můžeme velmi pomoci, naše role se neomezuje pouze na financování, ale jsme připraveni poskytnout i strategické poradenství. #
Alois Míka senior energy expert Pracuje ve společnosti ČsOB Advisory. předtím se dvacet let pohyboval v oblasti energetiky při nákupech a prodejích společností. působil v elektroenergetice, plynárenství, uhelném i naftovém průmyslu. Byl členem dozorčích rad či představenstev řady energetických společností, mimo jiné Jihomoravské plynárenské, Jihočeské plynárenské, západočeské energetiky, severočeských dolů.
