ZDANĚNÍ STATUTÁRNÍCH ZÁSTUPCŮ - Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů se mimo jiné dotkl zdanění odměn pro členy statutárních orgánů. Od letošního roku se změnil i systém platby pojistného.
Obchodní zákoník rozeznává čtyři typy obchodních společností. V každé z nich existuje statutární orgán. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů přinesl od letošního ledna změny nejen ve zdaňování odměn těchto orgánů, ale i platbě pojistného.
Společnost s ručením omezeným
Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Vztah mezi jednatelem a společností s ručením omezeným se řídí obchodním zákoníkem a je vztahem obchodněprávním. Vztah mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem, se při zařizování záležitostí společnosti řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě. Pokud ovšem ze smlouvy o výkonu funkce (byla-li uzavřena) nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností.
Odměna za výkon funkce jednatele společnosti s ručením omezeným je zdaňována jako příjem ze závislé činnosti formou zdanění ze superhrubé mzdy.
Statutární orgán akciové společnosti
Statutárním orgánem akciové společnosti je představenstvo, jež řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti dohlíží dozorčí rada.
Vztah mezi členem statutárního orgánu a akciovou společností se řídí obchodním zákoníkem a je vztahem obchodněprávním. Vztah mezi společností a osobou, která je členem statutárního či jiného orgánu, při zařizování záležitostí společnosti se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností.
Veřejná obchodní společnost
Statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti jsou všichni společníci. Zdanění se liší podle toho, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu.
• zdanění společníka, který je fyzickou osobou
Podíl na zisku (ztrátě) společnosti je u společníka součástí dílčího základu daně z podnikání. Základem daně z příjmů u společníka je část základu daně společnosti stanoveného zákonem o daních z příjmů. Tato část základu daně společníka (respektive část daňové ztráty) se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem. Na společníky společnosti je z hlediska předpisů o sociálním zabezpečení a všeobecném zdravotním pojištění pohlíženo jako na osoby samostatně výdělečně činné, jejichž podíly na zisku podléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění v rámci výpočtu vyměřovacího základu.
• zdanění společníka, který je právnickou osobou
Podíl na zisku (ztrátě) vchází do základu daně právnické osoby.
Podíl na zisku (ztrátě) tak zdaňují přímo společníci v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob.
Ze zákona č. 261/2007 Sb. vyplývají pro rok 2008 tyto závěry:
– příjmy společníka veřejné obchodní společnosti se již nesnižují o pojistné na sociální pojištění a na všeobecné zdravotní pojištění, které tento společník zaplatí,
– pojistné na sociální pojištění a na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky v.o.s. již není u společníků osvobozeno od daně z příjmů a u společnosti není daňově uznatelným nákladem.
Statutární orgán komanditní společnosti
Statutárním orgánem společnosti jsou komplementáři. Rozdělení zisku na část připadající komanditní společnosti a část připadající komplementářům se určí poměrem stanoveným ve společenské smlouvě, jinak se zisk mezi ně dělí na polovinu. Nevyplývá-li ze společenské smlouvy něco jiného, rozdělí si komplementáři část zisku na ně připadající rovným dílem.
U komplementáře, který je fyzickou osobou, je podíl na zisku (ztrátě) komanditní společnosti součástí dílčího základu daně z podnikání. Součástí základu daně je u komplementáře část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti určená ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře.
Zdanění komplementářů komanditní společnosti je obdobné jako u společníka veřejné obchodní společnosti podle toho, zda jde o fyzickou nebo právnickou osobu. Na komplementáře komanditní společnosti – fyzické osoby je z hlediska předpisů o sociálním zabezpečení a všeobecném zdravotním pojištění pohlíženo jako na osoby samostatně výdělečně činné, jejichž podíly na zisku podléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění v rámci výpočtu vyměřovacího základu.
Ze zákona č. 261/2007 Sb. vyplývají pro rok 2008 tyto závěry:
– příjmy komplementáře komanditní společnosti se již nesnižují o pojistné na sociální pojištění a na všeobecné zdravotní pojištění, které zaplatí komplementář společnosti,
– pojistné na sociální pojištění a na všeobecné zdravotní pojištění hrazené komanditní společností za komplementáře již
není u komplementářů osvobozeno od daně z příjmů a u společnosti není daňově uznatelným nákladem.
Zdanění odměn členů statutárních orgánů
Odměny za výkon funkce členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob se považují za příjem ze závislé činnosti. Jedná se především o odměny členům představenstva akciových společností a členům dozorčích rad obchodních kapitálových společností (akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným).
V roce 2007 se odměny za výkon funkce členů statutárních a dalších orgánů právnických osob nezahrnovaly ani do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění ani do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na všeobecné zdravotní pojištění.
Zatímco v zákonu o pojistném na sociální zabezpečení nedošlo pro rok 2008 u těchto osob k žádné změně, v zákonu o veřejném zdravotním pojištění došlo na základě zákona 261/2007 Sb. k novému vymezení definice zaměstnání a k novému vymezení pojmu zaměstnanec.
Uvádí se zde, že pojištěnec je plátcem pojistného, pokud je zaměstnancem. Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů. Zákon uvádí nově sedm výjimek, ale mezi těmito výjimkami nejsou uvedeni členové statutárních a dalších orgánů právnických osob.
Z výše uvedeného vyplývá, že od ledna 2008 se zahrnují odměny za výkon funkce členů statutárních a dalších orgánů právnických osob do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Z toho titulu se pojistné na zdravotní pojištění, které je povinen hradit zaměstnavatel sám za sebe, zahrne do výpočtu superhrubé mzdy pro výpočet měsíční zálohy na daň z těchto odměn.
Pokud plynou odměny za výkon funkce členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob daňovým nerezidentům, uplatní se z těchto příjmů konečná srážková daň zvláštní sazbou ve výši 15 procent při respektování principu takzvané superhrubé mzdy (do konce roku 2007 to bylo 25 procent).
Odměny členů dozorčích rad stejně tak jako odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob jsou na straně plátce daňově neuznatelné. Daňově uznatelným nákladem na straně zaměstnavatele je však poj
istné na zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem z odměny vyplacené členovi statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby.
Příklad 1
Zaměstnanec byl zvolen členem dozorčí rady společnosti. Za vykonávanou práci obdrží v červnu 2008 hrubou mzdu 30 000 korun, za členství v dozorčí radě odměnu 10 000 korun. Zaměstnanec má podepsané prohlášení k dani.
Příklad 2 Člen představenstva není zaměstnancem akciové společnosti a za vykonávanou funkci dostane za měsíc červen 2008 odměnu 50 000 korun. Funkcionář nepodepsal prohlášení k dani u společnosti. Příklad 3
Pracovník vysoké školy byl zvolen členem dozorčí rady akciové společnosti. Za členství v dozorčí radě obdrží odměnu 5000 korun měsíčně. Fyzická osoba nepodepsala u společnosti prohlášení k dani. Není zaměstnancem společnosti.
Přestože příjem za členství v dozorčí radě nepřesahuje částku 5000 korun a osoba nepodepsala u akciové společnosti prohlášení k dani, neproběhne zdanění podle §6 odst. 4 ZDP daní vybíranou srážkou sazbou daně 15 procent ze superhrubé mzdy. Zdanění srážkovou daní se totiž vztahuje jen na příjmy podle §6 odst. 1 písm. a) a d) ZDP, pokud jejich výše nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 5000 korun a poplatník nepodepsal prohlášení k dani. Odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob jsou zdaňovány podle §6 odst. 1 písm. c) ZDP. Z toho důvodu proběhne zdanění z odměny člena dozorčí rady formou měsíční zálohy na daň vypočtené ze superhrubé mzdy. Výše odměny 5000 korun je vyměřovacím základem pro odvod pojistného na zdravotní pojištění za podmínky, že fyzická osoba doloží společnosti: – údaje o platbě záloh na zdravotní pojištění vypočtené z minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ (platba zálohy na pojistné alespoň ve výši 1456 korun), – nebo údaje o platbě pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu z jiného zaměstnání, – nebo doklad, že je pojištěncem, za kterého platí pojistné stát (například starobní důchodce).
