BIONEPRAVOSTI Rostoucí poptávku po biopotravinách zaznamenali i výrobci "nebiopotravin", a ve svých prezentacích či názvech se této skutečnosti snaží využít. Dokonce i zneužít, neboť pravá biopotravina musí splňovat tvrdá kritéria a musí být také náležitě označena. To řada výrobců nerespektuje.
BIONEPRAVOSTI Rostoucí poptávku po biopotravinách zaznamenali i výrobci „nebiopotravin“, a ve svých prezentacích či názvech se této skutečnosti snaží využít. Dokonce i zneužít, neboť pravá biopotravina musí splňovat tvrdá kritéria a musí být také náležitě označena. To řada výrobců nerespektuje. Modelovým případem, zdaleka ne však jediným, je soudní spor společnosti Pro-bio (tuzemský producent ekologických výrobků) a jednoho z největších světových potravinářských výrobců, francouzské nadnárodní společnosti Danone. Konečné soudní rozhodnutí, na které si ale budou muset obě strany ještě počkat, může mít přitom do oblasti zneužívání pojmů při označování potravin zásadní dopad. Vrchní soud v P raze minulý měsíc vrátil stížnost Pro-Bio, která žalovala Danone za klamání spotřebitele, zpět Městskému soudu, který původně stížnost ekologických producentů zamítl. Klamání spotřebitele se měla společnost Danone dopustit tím, že označovala některé své jogurty předponou Bio, ačkoli nebyly vyrobeny z ekologicky vyprodukovaných surovin. Zákon přitom používání značek Bio a Eko v takovém případě zakazuje, nejen v ČR, ale i v EU. Danone se odmítá k rozhodnutí vrchního soudu vyjadřovat, podle Jana Dvorského ze společnosti Kontrola ekologického zemědělství (KEZ) by ale byla případná prohra nadnárodního výrobce významným signálem, který by odradil podvodníky a spekulanty zneužívat zájem spotřebitelů o bioprodukty zavádějícím označováním svých výrobků. JAK SE PODVÁDÍ
Prodejnost značky „Bio“ vede skutečně celou řadu výrobců k vytváření takových názvů potravin, které tento pojem obsahují. V takovém případě jde o jednoznačné porušení zákona bez diskuze. Mnoho výrobků však působí na emoce spotřebitelů rafinovanějším způsobem - formou přívlastků jako „přírodní“, „stoprocentně přírodní“, „natural“ a podobně, ačkoli použité suroviny i technologie s takovými pojmy nemají vůbec nic společného. Pravé bioprodukty ale spotřebitel pozná - na našem trhu jsou označené grafickým znakem BIO (případně jeho schválenými modifikacemi) s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“. Tato značka zaručuje, že produkty byly kontrolovány na každém kroku od výrobce až ke konečnému spotřebiteli. Správně označený bioprodukt nese i znak kontrolní organizace: CZ-KEZ. U nebaleného zboží musí prodejce prokázat původ zboží originálem platného osvědčení o původu biopotraviny či bioproduktu. Skutečností nicméně je, že takto označených výrobků jsou v České republice řádově stovky. Potravin, které pracují s pojmy „přírodní“, jsou ale tisíce. I z toho si lze udělat obrázek o „férové“ hře obchodníků a výrobců klasických potravin se spotřebitelem.
DŮSLEDKY KLAMÁNÍ SPOTŘEBITELE
Vzhledem k tomu, že pravé biopotraviny jsou obvykle o dost dražší, poškozuje neoprávněná prezentace klasických potravin bioproducenty velmi výrazně. Většina zákazníků se totiž rozhoduje právě podle ceny, takže pochopitelně koupí levnější „přírodní“ produkt, který ale potřebná kritéria nesplňuje. Toto klamání spotřebitele navíc poškozuje bioproducenty i tím, že skutečné biopotraviny jsou v očích spotřebitele prostřednictvím „biofalzifikátů“ degradovány. Tím se uměle snižuje možný vyšší než současný odbyt biopotravin na našem trhu. Spotřebitel je kromě toho klamán i zavádějícími názvy obchodů, například takzvanými prodejnami zdravé výživy. Kritéria takové prodejny podle jejích údajů splňuje v České republice v současnosti asi 70 prodejen, jenže „prodejen zdravé výživy“ jsou stovky. Existují i celé sítě, například Country Live, které sice nabízejí část potravin v kvalitě bio, jenže společně s dalšími nebio produkty. Spotřebitel pak vedle sebe vidí dva srovnatelné výrobky, z nichž jeden je sice bio, ale výrazně dražší.
CESTOU JE ZPŘÍSNĚNÍ PRAVIDEL
Mimo jiné i z výše uvedených důvodů byla v České republice letos poprvé vyhlášena celostátní soutěž o bioprodejnu roku. Pod pojmem bioprodejna se přitom rozumí obchod, který nabízí minimálně 30 procent zboží v kvalitě bio, trvale musí být v nabídce alespoň 150 položek biopotravin a prodejna musí dodržovat takzvané „správné zásady prodeje biopotravin“. K nim patří například to, že bio a nebio produkty se musí prodávat odděleně.
ZAJÍMAVOSTI * Průměrný Evropan sní cca 2,5 kg chemikálií v potravinách ročně (Američan až 4 kg) - biopotraviny jsou možností jak chemii nekonzumovat. * Za posledních 60 let ztratila půda v důsledku chemizace zemědělství mnoho minerálních látek (cca až o 30 procent) - což se projevuje i v plodinách. * Pesticidy ničí půdní živočichy a některé druhy hmyzu, které jsou pro vyvážený ekosystém a zdravou půdu nezbytnou podmínkou. Jedině druhově pestrá skladba organismů je zárukou toho, že se nepřemnoží někteří škůdci. Pesticidy výrazně ovlivňují zdraví lidí, uvádí se mimo jiné, že hrají významnou roli v současné epidemii dětských rakovin. ARGUMENTY PRO PRODUKCI A KONZUMACI BIOPOTRAVIN**
Biopotraviny jsou čistě přírodní, státem kontrolované potraviny, které pocházejí z ekologického zemědělství. Biopotravina není jenom zrní, kvalitu bio může mít jakákoli potravina od mléka a sýrů, přes mrkev, víno až po jitrnici. Tyto produkty neobsahují škodlivé chemické látky, které v běžných potravinách uměle vylepšují barvu, vůni, chuť či nízkou kvalitu surovin. Při jejich produkci nesmí být použito hormonů, chemických hnojiv, pesticidů či GMO surovin. Zvířata v ekologickém zemědělství se nesmí chovat ve velkochovech, musí mít dostatek prostoru a přirozenou potravu. Ekologické zemědělství je jednou z prevencí proti záplavám a erozi půdy, zároveň zvyšuje biodiverzitu - na ekopolích se nachází 6x více druhů rostlin a 3x více ptáků. Všichni výrobci a zemědělci, kteří chtějí mít certifikát BIO, se musí řídit přísnými pravidly „Zákona O ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb“. Pravidelně musí podstupovat kontrolu nezávislou kontrolní organizací KEZ.
