V posledních týdnech se Evropa potýká s extrémně horkým počasím, teplotní rekordy padaly v Česku i mnoha dalších státech – včetně takové Velké Británie, kde vůbec poprvé překonaly hranici 40 stupňů Celsia. Vlna veder částečně pomáhá zajišťovat i velké množství solární energie. Odborníci nicméně tvrdí, že počasí, jaké na Starém kontinentu v druhé půlce července panuje, je ve skutečnosti až příliš horké na to, aby solární panely dosahovaly během procesu výroby elektřiny své maximální účinnosti.
Britská asociace Solar Energy UK sice uznává, že v posledních dnech tyto elektrárny vyrobily až deset procent veškeré energie ve Spojeném království, v jiných obdobích to ale bývá i více. „Teplo samo o sobě mírně snižuje účinnost solárních panelů. Určitě tedy neočekávejte, že v následujících dnech budou padat (výrobní) rekordy,“ řekl BBC ředitel asociace Chris Hewitt.
Ideální podmínky? Rovnováha tepla a světla
Pro výrobu solární energie je sluneční svit, respektive ozáření mnohem důležitější než samotná teplota. „Právě kvůli rovnováze mezi ozářením a teplotou bývá rekord pro maximální množství vygenerované energie vždy v dubnu nebo květnu. Tehdy totiž máme slunečné, ale relativně chladné počasí,“ uvedl datový vědec ze Sheffieldské univerzity Jamie Taylor.
Nejideálnější je pro panely teplota vzduchu kolem 25 stupňů Celsia. S každým dalším stupněm (nahoru i dolů) se pak jejich účinnost snižuje o zhruba 0,5 procenta. To dokazují i dlouhodobá data, jelikož rekord v celkové denní výrobě solárních elektráren instalovaných na území Velké Británie padl 29. května 2020. Tehdy bylo vyrobeno 80,6 gigawatthodin elektřiny ze sluneční energie.
V některých případech ale může dojít k tomu, že slunečního svitu je takové množství, že to dokáže vykompenzovat i nižší účinnost způsobenou vysokými teplotami. Takovou situaci zažili minulý týden v Německu, kde tamní solární elektrárny podle agentury Bloomberg vyrobily rekordních 38 tisíc megawattů energie.
Extrémní teploty můžou způsobit i vypnutí
Kromě nižší účinnosti mohou vysoké teploty způsobit i úplné zastavení solárních panelů. Na takové riziko upozorňují třeba zástupci české firmy Woltair, která se instalací fotovoltaických řešení zabývá dlouhodobě. „Při vysokých teplotách dochází k přehřátí panelů a jejich bezpečnostnímu vypnutí. U většiny panelů se jedná o teploty převyšující 70 stupňů Celsia, což se samozřejmě na rozpálené střeše může stát,“ vysvětlil šéf zmíněné společnosti Daniel Helcl.
Dle jeho názoru přitom záleží hlavně na barvě a materiálu, z kterého je krytina vyrobena. „Z tohoto hlediska je nejvíce rizikovou střešní krytinou černá betonová taška. Efektivní jsou naopak pozemní instalace s možností intenzivnějšího provětrávání pod panely, díky čemuž dochází k jejich zchlazení,“ doplnil Helcl.
I přes některé nevýhody každopádně zájem o solární elektrárny stále narůstá. V prvních šesti letošních měsících bylo v Česku připojeno 9354 elektráren s výkonem 74,8 megawattu. Podle dat Solární asociace to představuje výrazný nárůst oproti roku 2021, kdy bylo za dvanáct měsíců zprovozněno celkem 9321 solárních elektráren.
