Středoškoláci jsou vymírající druh. Školy hledají nové cesty, jak je nalákat
Dříve nebo později musela tahle situace přerůst v boj. Stejně jako to bývá vždycky, když docházejí zdroje. Absolventů středních škol je čím dál méně, ale vysoké školy se zároveň snaží nabrat co možná nejvíc studentů. Hřiště, na němž školy žáky shánějí, se v současné situaci stává klíčovým místem. Pražské veřejné vysoké školy se rozhodly odklonit od komerčních vzdělávacích veletrhů a začaly budovat svůj vlastní projekt.
Jde jim o to, nalákat co nejvíce studentů a s nimi i dotace, které jejich nástup do školy provázejí.
Prostě to zkusíme
Letos poprvé připravuje Vysoká škola ekonomická (VŠE) Study in Prague – veletrh pražských veřejných vysokých škol. Nejde jen o její projekt. Je to odpověď pražských škol na lákání studentů, které probíhá na komerčních veletrzích. Konkurují jim tam totiž soukromé a zahraniční školy. Akce proběhne v lednu a po VŠE by projekt v příštím roce měla hostit Univerzita Karlova. „Předpokládáme velký zájem. Věříme, že dopis, který podepsalo osm rektorů prestižních vysokých škol pokrývajících prakticky celé spektrum studijních oborů, je dostatečnou zárukou serióznosti projektu. Oslovili jsme cca 180 středních škol z Prahy a středních Čech,“ říká rektorka pražské VŠE Hana Machková.
Jde také o peníze z rozpočtu, které školy za veletrhy vydávají. Ač to pořadatelé neradi přiznávají, v byznysu se točí velké peníze.
Škola jako VŠE vydá na svoji účast na komerčním veletrhu v průměru 400 tisíc korun. A na největších veletrzích se představuje i dvě stě škol. Hrubým odhadem tak jde o desítky milionů korun.
Veřejné školy si proto slibují, že na novém veletrhu ušetří. „Cílem je minimalizovat náklady.
Participující vysoké školy uhradí pouze náklady za stánek. Například stánek VŠE vyjde na 24 tisíc bez daně, tedy uspoříme 100 tisíc jen na stánku a 150 tisíc za pronájem prostor. Partnerské školy nebudou platit žádný pronájem a nebudou rozdávat dárkové předměty,“ vypočítává rektorka. I vstup pro zájemce o veletrh bude zdarma.
Kdo je tady dinosaurus
Projekt pražských škol má konkurovat zejména zaběhnutému veletrhu Gaudeamus, konkrétně jeho pražské části, která se koná už devět let na výstavišti v Letňanech. Gaudeamus má letos za sebou už svou část v Brně, kde se v listopadu prezentovalo na 200 vysokých škol, jejichž stánky každoročně navštíví kolem 30 tisíc lidí. V Praze se představí zhruba sedmi tisícům návštěvníků v lednu.
VŠE se ho rozhodla bojkotovat, ostatní veřejné školy tam svoje stánky postaví. I přes náklady považují účast za důležitou. „Pražský Gaudeamus se v našich očích stal hodně komerční záležitostí, která nepřináší výsledky přiměřené nákladům. Na pražském veletrhu se prezentují všechny typy vzdělávacích institucí, jako jsou soukromé vysoké školy, jazykové školy, agentury zprostředkovávající studium v zahraničí a podobně. Uchazeči o studium se v této nepřehledné nabídce nemohou dobře orientovat,“ říká rektorka VŠE Machková.
Svoje tvrzení dokládá průzkumem. Když se škola ptala v dotaznících studentů prvních ročníků, kde se o ní dozvěděli, jen 1,03 procenta z nich uvedla pražský Gaudeamus a 1,82 procenta brněnský. Více než 62 procent studentů se o škole či fakultě dozvědělo ze stránek instituce.
Veletrh Gaudeamus organizuje brněnská společnost MP-soft ve spolupráci s tamním Vysokým učením technickým. MP-soft zajišťuje všechny služby od pronájmu výstavních prostor přes techniku až po propagaci veletrhu. „Veletrh je neziskovou akcí. Je organizován zcela bez dotací z veřejných prostředků nebo prostředků Evropské unie,“ říká Pavel Mikula, předseda představenstva pořádající firmy.
Na novou konkurenci se vcelku pochopitelně dívá s lehkou nedůvěrou. „Veletrh Gaudeamus je v České republice největší akcí poskytující informace o pomaturitním a celoživotním vzdělávání. Je také unikátní svými doprovodnými programy, obsáhlým poradenským a konzultačním servisem pro studenty.
Regionální vzdělávací veletrhy jsou a vždy byly doplňkem veletrhu Gaudeamus. Nemohou naplnit současné požadavky na mobilitu studentů a poskytnout komplexní přehled o nabídce vzdělávání mimo jejich region,“ doplňuje.
Malé stádo
Přetahovanou o studenty ale nelze omezit jen na dva veletrhy. V říjnu proběhl veletrh vzdělání v Liberci, přijeli na něj zástupci 80 středních a vysokých škol. Ve stejném měsíci se konala obdobná akce v Kladně, v Praze byl na jaře veletrh jazykového vzdělání. Šestnáct amerických univerzit zase letos na prezentaci do Prahy přivezla Fulbrightova nadace. Podle jejích údajů vyjelo vloni studovat do USA 776 Čechů, což představuje nárůst o jedenáct procent.
Právě čísla jsou důvodem, proč propukla pomyslná válka o studenty. Podle čerstvé zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o stavu školství a vzdělanosti ve 34 členských zemích stále více mladých lidí usiluje o dosažení vysokoškolského vzdělání. Důvod je ryze praktický, usnadňuje jim to hledání práce.
Zatímco nezaměstnanost mezi vysokoškoláky je s 2,3 procenta výrazně nižší než průměrně populace (5,2 procenta), mezi lidmi bez maturity činí nezaměstnanost 20,7 procenta.
Rovněž výše platů v Česku velmi závisí na vzdělání, lidé s vyšším či vysokoškolským stupněm si vydělají v průměru o tři čtvrtiny více než středoškoláci.
Špatnou zprávou pro vysoké školy je, že absolventů středních škol dlouhodobě ubývá.
Zatímco podle statistik ministerstva školství odešlo z lavic v roce 2003 zhruba 131 tisíc středoškoláků, o deset let později to bylo o třicet tisíc méně. Hlad vysokých škol po jejich nástupu je přesto velký. Dokládají ho čísla o počtu absolventů. Zatímco v roce 2001 dostudovalo vysoké školy jen 30 tisíc absolventů, vloni to bylo už 88 tisíc. A to už jejich počet oproti rokům 2011, 2012 a 2013 klesl.
Ta čísla znamenají, že čím nenasytnější vlci loví v hodně prořídlém stádu ovcí. A do problémů je žene i stát, protože podíl výdajů na veřejné vysoké školství klesá. Před deseti lety to bylo 0,62 procenta HDP a loni už jen 0,51 procenta. Ve státním rozpočtu vláda navíc navrhuje na příští rok o 1,3 miliardy korun méně než letos, tedy 20,2 miliardy. Důvodem je právě klesající počet studentů.
Ministryně školství Kateřina Valachová alespoň aktuálně dojednává přesun dvou set milionů pro vysoké školy, nejde ale o systémové opatření, které by zaručilo školám peníze i na další roky.
Nedostatek studentů ukazuje, že systém se bude muset změnit. Současný počet vysokých škol v Česku je vzhledem k počtu středoškoláků dlouhodobě neudržitelný – pokud univerzity přijmou prakticky každého, kdo na nich chce studovat, kvalita titulů logicky degraduje. Už teď má Česko podle OECD nadprůměrný počet lidí s magisterským titulem. V produktivní populaci jich je 16 procent, v Evropě je průměr 11 procent. Receptem může být i citlivé zavedení školného. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že to jde a funguje. U nás ale zatím nikdo nenašel způsob, jak ty nutné změny provést.
Nezaměstnanost mezi vysokoškoláky je s 2,3 procenta výrazně nižší než průměrně populace (5,2 procenta), mezi lidmi bez maturity činí nezaměstnanost 20,7 procenta
Počet absolventů vysokých škol
Zdroj: MŠMT
Počet absolventů středních škol
Zdroj: MŠMT
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
