JANA HENDRICHOVÁ, VEDOUCÍSEKCE PRO ČESKÉ PŘEDSEDNICTVÍ EU: „Pro prestiž Česka v Evropě potřebujeme, aby vše šlo jako na drátkách,“ říká k blížícímu se českému předsednictví EU Jana Hendrichová. Na zorganizování a zajištění zhruba 150 náročných akcí jí zůstává rok a půl.
JANA HENDRICHOVÁ, VEDOUCÍSEKCE PRO ČESKÉ PŘEDSEDNICTVÍ EU: „Pro prestiž Česka v Evropě potřebujeme, aby vše šlo jako na drátkách,“ říká k blížícímu se českému předsednictví EU Jana Hendrichová. Na zorganizování a zajištění zhruba 150 náročných akcí jí zůstává rok a půl. První vlnu výběrových řízení na zajištění doprovodných služeb chce proto vyhlásit už na podzim. České předsednictví zatím pro běžnou veřejnost zůstává tak trochu neznámým pojmem. Ví se, že budeme „velet“ Evropské unii a žezla se chopíme v první polovině roku 2009. Co ale mohou čekat třeba právě podnikatelé?
Velmi mnoho. Odhlédněme na chvíli od toho, že Česká republika bude v Unii prosazovat podstatně výhodnější podmínky pro podnikání a podívejme se na aktuálnější záležitosti. Pro podnikatele bude zásadní výzvou možnost zúčastnit se opravdu rozsáhlé nabídky výběrových řízení, které okolo celé akce budou. A navíc, naší primární snahou je dostat podstatnou část jednání na vysoké politické úrovni do regionů. Což bude pochopitelně šance, které mohou kraje využít k vlastnímu zatraktivnění směrem k možným investičním aktivitám nebo třeba pro povzbuzení cestovního ruchu.
Co tedy budete vy spolu s kraji a ministerstvy organizovat a podnikatelé následně spoluzajišťovat? Těch akcí spojených s předsednictvím se u nás bude konat zhruba sto padesát. Třešničkou na dortu ale určitě budou neformální zasedání ministrů jednotlivých rezortů, svou velikostí srovnatelné třeba s někdejším pražským zasedáním NATO. Zatím probíhají velmi čilá jednání s ministry a hejtmany, kam co umístíme, nakonec ne každé město má pro podobné projekty kapacity. Zásadním problémem je třeba doprava, do dané lokality musí vést dostatečně kvalitní silnice, ideální je ale pochopitelně letiště. Rozhodnutí by mělo padnout do konce června. Kdy se tedy celá mašinerie výběrových řízení, obrazně řečeno rozjede? Na jaké datum se mají podnikatelé se svými nabídkami a projekty připravit?
Rozhodně chceme začít hned, jak to půjde, kvůli možným komplikacím. Podle zkušeností ze zahraničí například víme, že spousta problémů bývá s výběrovými řízeními, která se mohou zadrhávat, žadatelé se různě odvolávají a všechno se opožďuje. Třeba Finové, kteří si na přípravy dali o půl roku méně než my, s tím hodně bojovali. V okamžiku, kdy bude z naší strany plán hlavně těch velkých akcí jasný, kontaktujeme Generální sekretariát Rady EU. Jejich úředníci pak přijedou a budou si příslušné kapacity prohlížet a kontrolovat. Rozhodně nechceme nic zanedbat, půjde totiž o akce značného rozsahu. Bude třeba zajistit ubytování, dopravu, techniku, catering, doprovodný kulturní a společenský program a vůbec všechny související služby. A díky pozornosti, která bude na jednotlivé akce upřena, si žádné selhání nemůžeme dovolit. Už jen pro kredit Česka do budoucna.
O ZAKÁZKY JE ZÁJEM UŽ TEĎ A jak tedy bude výběr dodavatelů v praxi vypadat? Co se týče výběrových řízení, tak ta budou zveřejňována okamžitě jak to půjde, a to nejen běžnou cestou, ale i na webových stránkách Úřadu vlády. Postupovat budeme samozřejmě zásadně podle zákona o veřejných zakázkách. Některé jasné a předem známé záležitosti zkusíme vyhlásit dříve, ale ta hlavní vlna se dá čekat zhruba na podzim. Běžnou praxí v případě zpoždění bývá zajišťování jednotlivých služeb bez výběrových řízení. Česko na předsednicví vyčlenilo více než tři miliardy, tedy velmi lákavou sumu peněz. Mohou se podnikatelé spolehnout, že jim zmiňované příležitosti nemizí právě kvůli podobným problémům?
Tady je třeba mít na zřeteli, že zmíněná částka zahrnuje i vnitřní náklady všech rezortů spojené se služebními cestami pracovníků, s jejich vzděláváním, motivací, jsou v ní ale třeba i poplatky Generálnímu sekretariátu Rady k pokrytí některých nákladů. Na centrálně vyhlašované zakázky jsou samozřejmě také určeny potřebné zdroje, ať už půjde o konferenční architekturu a technické vybavení míst pro jednání i přidružených prostor, akreditace, stravování, bezpečnostní opatření, tlumočení při pracovních jednáních, technické vybavení a zabezpečení webové stránky, propagačních materiálů či celkového public relations předsednictví.
A potenciální obavy z nestandardních výběrových řízení? Zákon nám umožňuje některé výjimky, pokud jde o zasedání ústavních činitelů nebo jejich zástupců, i zde však pouze u zakázek do určitého finančního limitu. Takže pro usnadnění lze v některých případech této možnosti využít, výběr dodavatele však stejně musí být transparentní. Každopádně chceme jít cestou vyzvání více významných hráčů na trhu v dané oblasti. V některých případech se navíc například vyplatí postup s využitím rámcové zakázky -typicky pro oblast využití hotelových služeb, kde se den ode dne mohou měnit požadavky na jednotlivé hotely v různých lokalitách. Začali se podnikatelé o související zakázky už zajímat?
Už dnes se ozývají konkrétní firmy a podnikatelé, kteří mají pocit, že mohou být přínosní a rádi by tedy získali nějakou zakázku. Ale opět, my se musíme striktně držet pravidel pro výběrová řízení, takže s nimi můžeme maximálně pohovořit, zbytek už je otázkou formálních, zákonem stanovených postupů. Jen pokud jde o tak finančně nenáročnou nabídku, že spadá pod zúžené řízení, tak si je pochopitelně registrujeme a zvažujeme jejich případné oslovení.
LUXUS ZPOŽDĚNÍ SI NEMŮŽEME DOVOLIT Zdržení při sestavování vlády se podle řady expertů odrazilo i na skluzu příprav na celé předsednictví. Neujíždí nám tak trochu vlak? My si nedovolujeme ten luxus klást si podobné otázky. Jednotlivé záležitosti je třeba připravit tak, aby byly hotové ještě před startem předsednictví a všechno pak už běželo jako na drátkách. A náš tým je tu od toho, aby to zajistil. Hned po mém nástupu v druhé polovině února jsme jej začali doplňovat o mladé lidi s dobrými znalostmi Evropské unie a s mezinárodními zkušenostmi, takže je s kým pracovat. Hodně z nich se nám přihlásilo samo. Cíleně jsme vybírali odborníky na organizaci a zajišťování výběrových řízení a na záležitosti komunikace. Rozhodně tedy netrpíme tím, co může být pro leckteré části státní správy problém, tedy nedostatkem kvalitních lidí. Alespoň tedy pro srovnání, jak se toho chopily některé jiné státy?
Třeba velikostně srovnatelné Rakousko začalo s přípravami podobně jako my, plus minus dva roky předem. Zajímavý je případ Slovinska, které na svém předsednictví pracuje už od samotného vstupu do Unie, jejich vláda dokonce nechala postavit speciální kongresovou budovu. Jenže ti zápasí s jiným problémem. Jako velmi malá země nemají dostatek odborníků na pokrytí všech unijních politik a tam, kde nejsou schopni nějakou problematiku pokrýt do hloubky, si musí experty půjčovat z cizích zemí.
SCHOPNÉ LIDI SI UDRŽÍME Během návštěvy eurokomisaře pro mnohojazyčnost Leonarda Orbana zazněly obavy z nedostatečných tlumočnických kapacit. Nebudou po sálech bloudit delegáti, jimž nikdo nebude rozumět? Určitě ne. Co se velkých akcí týče, tam nám část tlumočníků půjčí samotná Evropská komise. Situaci jí naneštěstí komplikuje skutečnost, že v sekci, která je zaměřena na češtinu, jim dnes chybí třináct lidí, dalších patnáct by uplatnili jako externí síly. Pořád totiž bojujeme s tím, že není odkud brát. Z magisterského kurzu na Univerzitě Karlově vystoupí ročně pouze několik absolventů. Rovněž speciální roční kurz, který univerzita nabízí pro doplnění stavu tlumočníků v unijních institucích uspořádaný právě pro tuto akci, pomáhá jen částečně. Tam jsme se snažili cílenou propagací podpořit nábor studentů pro nadcházející školní rok. Celkově se situaci snažíme stabilizovat a teprve pokud by se dlouhodobě nezačala lepšit, museli bychom zvážit nějaké razantní kroky. Rozhodně nemáme v plánu jakkoliv improvizovat. Vláda rozhodla požadovat po příslušných úřednících pouze základní úroveň francouzštiny. Nebude s tím problém? Vždyť před Českem předsedá právě Francie, jejíž zástupci angličtinu používají s nechutí.
K tomu je potřeba podotknout, že nešlo především o snížení požadavků, ale o nastavení základní znalostní laťky francouzštiny, kterou si rezorty mohou podle potřeby zvýšit. Navíc důležitým, byť ne jediným faktorem při přijímání nových pracovníků pro předsednictví, je už dnes znalost tohoto jazyka. Ke zmiňované úpravě nároků navíc došlo na základě požadavků úřadů v celém průřezu státní správy, které se již dobře v potřebách zajištění francouzštiny pro jednotlivá pracovní jednání Rady Evropské unie orientují.
V souvislosti s předsednictvím hodlá vláda přijmout dohromady zhruba 370 lidí. Zároveň avizuje jejich propuštění po konci akce. Nejde o plýtvání penězi i schopnými pracovníky? Pochopitelně u expertů přijímaných přímo pro problematiku předsednictví bude nutné posoudit, zda jim v budoucnu nedat přednost při obsazování odborných míst. Pokud to budou opravdu kvalitní lidé, je třeba hledat cesty, jak jim další působnost ve státní správě umožnit. Není totiž tajemstvím, že evropské problematiky prolínají po vstupu do Unie většinou agend centrálních úřadů a lidí, kteří se v nich orientují, je potřeba si cenit. Kromě osob působících při odborném zajištění předsednictví však budou přijímáni i pracovníci pro organizační podporu. U velké části z nich můžeme říci, že „zkouška“, kterou podstoupí v rámci předsednictví, jim nepochybně zvýší šance na budoucí uplatnění, i když je nebude možno vždy dále v daném úřadu zaměstnat. PhDr. JANA HENDRICHOVÁ**
Jana Hendrichová se narodila v roce 1957. Vystudovala sociologii na Univerzitě Karlově, doktorský titul získala na University of Pennsylvania ve Filadelfii. Před rokem 1990 působila v Prognostickém ústavu Akademie věd, poté se věnovala odborné práci ve výzkumu vzdělávání. V druhé polovině devadesátých let vedla oddělení analýz a strategie ministerstva školství, poté byla na ministerstvu financí zodpovědná za agendu EU. Od února 2007 je náměstkyní místopředsedy vlády pro evropské záležitosti a vedoucí sekce Předsednictví České republiky v Radě EU. Mluví anglicky, francouzsky a rusky.
