Jan Hostivít Pospíšil patřil mezi nejvýznamnější vlastenecké nakladatele 19. století. Vydal přes tisíc česky psaných knih a jeho dům na Velkém náměstí v Hradci Králové se stal centrem místního kulturního dění.
Hradec Královéna konci 19. století.
Autor: Flickr.com
Velké náměstí v Hradci Králové slouží dnes především jako parkoviště a již léta se připravuje jeho celková rekonstrukce. V minulosti bylo ale živým středem města.
Již na počátku 16. století tu fungovalo tržiště a konaly se zde jarmarky. V malebných podloubích postupně vznikly nejrůznější obchůdky, krámky či hospody.
Vyhlášené bylo zdejší holičství Šaron a pokojík v jednom z domů v 19. století obýval i slavný spisovatel Alois Jirásek. Velké oblibě se těšilo také nakladatelství Jana Hostivíta Pospíšila. Stalo se cílem vlastenců z celého kraje a jeho pravidelnými hosty byli například Václav Kliment Klicpera či Magdalena Dobromila Rettigová.
Veterán od Slavkova
Jan Pospíšil (druhé jméno Hostivít přijal až později) se narodil roku 1785 v Kutné Hoře v rodině zedníka. Od dětství musel pást krávu, která byla pro rodinu hlavním zdrojem obživy. Školu proto zanedbával a vychodil jen tři třídy.
Často ale doprovázel matku, která každé ráno nosila smetanu místnímu tiskaři Františku Korcovi. Prostředí tiskárny ho okouzlilo a vždy se zájmem pozoroval práci sazečů. Majitel podniku si zvídavého hocha brzy oblíbil a na matčinu přímluvu ho přijal do učení. Toto období mělo na Pospíšila zásadní vliv. Stal se nejen tiskařem, ale také zapáleným vlastencem.
Po vyučení pro něj ale nebylo dost práce, musel tedy přijmout místo magistrátního posla. Roku 1805 se pokusil také o vojenskou kariéru – vstoupil do sboru dobrovolných myslivců a účastnil se bitvy u Slavkova. Po půl roce se ale do Kutné Hory vrátil a stal se písařem purkmistra Davida.
Sám sobě dělníkem
Roku 1808 se oženil s Kateřinou Ptačovskou, dcerou kutnohorského měšťana a provazníka. Ten ale sňatku nepřál, protože Pospíšila považoval za úředníka s nejistou budoucností. Teprve když zjistil, že zeť je vyučeným tiskařem, vzal ho na milost a koupil mu dokonce bývalou tiskárnu v Hradci Králové.
Podnik na Malém rynku byl podle Ottovy encyklopedie „nesmírně zanedbaný a téměř zpustlý“, mladý podnikatel v něm ale viděl velkou šanci. Zpočátku dělal všechno sám – byl sazečem, korektorem i tiskařem zároveň. Obrovské úsilí se ale brzy vyplatilo a podnik získal zakázky od krajského úřadu i biskupské konsistoře.
| JAN HOSTIVÍT POSPÍŠIL (1785 - 1868) |
| Narodil se 30. května 1785 v Kutné Hoře. Vyučil se u knihtiskaře Korce, zpočátku ale pracoval jen jako písař. Teprve po sňatku s Kateřinou Ptačovskou mu tchán roku 1809 koupil tiskárnu v Hradci Králové, která se stala základem jeho podnikání. Zanedbaný závod pozvedl a roku 1818 přestěhoval na Velké náměstí, kde ho rozšířil o nakladatelství. Vydával hlavně díla českých obrozenců a jeho dům se stal kulturním a společenským centrem města. Podnikání později rozšířil i do Prahy, Pardubic a Chrudimi, kde vybudoval pobočky. Zemřel 8. října 1868. |
Roku 1818 měl již Pospíšil dost peněz na to, aby se mohl poohlédnout po modernějších prostorách. Vybral si dům na Velkém náměstí, kam ještě tentýž rok přestěhoval podnik i početnou rodinu. S manželkou měl čtrnáct dětí, z nichž dvanáct se dožilo dospělosti.
Centrum obrozenců
Roku 1818 zahájil také vlastní nakladatelskou činnost. Kromě překladů vydával původní česká díla, zejména od představitelů takzvané východočeské obrozenecké družiny. Do ní patřili například Josef Ladislav Ziegler, Václav Kliment Klicpera či Josef Chmela.
Seznámil se i s Magdalenou Dobromilou Rettigovou, které pomohl vydat její slavnou Domácí kuchařku. Stali se přáteli a autorka byla častým hostem v jeho domě, vyhlášeném centru hradeckých vlastenců. Pospíšil byl sice pověstný škudlil, k návštěvám se ale choval vzorně, za což si vysloužil přezdívku Hostivít.
Dařilo se mu i v podnikání a postupně pronikal do dalších měst. Roku 1826 převzal tiskárnu v Řetězové ulici v Praze, kde vydával oblíbený časopis Jindy a nyní (později přejmenovaný na Květy).
Trudné stáří
Od poloviny 19. století se Pospíšil stahoval do ústraní a prosperující podniky předával synům. Pražskou tiskárnu získal Jaroslav, jehož dcera se provdala za nakladatele Jana Ottu. Chrudimský závod převzal Stanislav a tiskárnu v Hradci Králové Ladislav. Rodinný podnik fungoval až do konce 19. století, kdy prostory na Velkém náměstí začal využívat knihkupec Bohdan Melichar.
Jan Hostivít Pospíšil dožil jako výminkář, a vnuk Ignát Herrmann, pozdější slavný spisovatel, jeho poslední léta líčí jako trudná. Po smrti manželky Kateřiny roku 1864 se prý procházel hradeckými ulicemi, z kapes vytahoval knihy a rozdával je dětem. Někteří lidé ho považovali za blázna, jeho celoživotní přínos pro kulturní a společenský život Hradce Králové je ale uznávaný dodnes.
Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů, Kutnohorský deník, Hradecké noviny
