Bondy věřily ve vítězství
Firmám s nezaplacenými závazky a investorům do obligací ubyly minulý týden starosti, když sněmovna schválila novelu zákona o dani z příjmu s pozměňovacími návrhy Senátu. Z původního textu tak vypadla dvě důležitá ustanovení prosazená do něj poslancem Parlamentu Vlastimilem Tlustým (ODS), která hrozila pozměnit jejich podnikatelský život. Změny naopak čekají od ledna příštího roku na fondy. První škrt se týká nařízení odvádět daně také z neuhrazených finančních závazků. Konkrétně se o ně měl zvýšit daňový základ, pokud se nesplácely více než jeden měsíc. Navíc měla tato úprava platit zpětně pro rok 2000. Z řad podnikatelů i korporací se proti originální myšlence zvedl obrovský odpor. Především proto, že řada firem se potýká s druhotnou platební neschopností, a neplatí proto, že neinkasuje peníze z pohledávek. S tímto názorem mimo jiné vystoupil ministr financí Pavel Mertlík. Bondy v klidu. Z podnětu Senátu poslanci také vypustili zásadní změnu ve zdanění dluhopisů. V českém právním řádu totiž existuje nerovnoměrnost, a sice zvýhodnění bondů emitovaných před 31. prosincem 1997 (EURO 46/2000). Původní, sněmovnou schválená verze zákona srovnala u těchto cenných papírů poměrně složitě koncipovanou daň s ostatními dluhopisy. Trh na to okamžitě reagoval poklesem jejich kursu. Například ceny státního dluhopisu splatného v roce 2002 okamžitě ztratily 0,79 procentního bodu. Dluhopisové fondy kvůli změně očekávaly ztráty z letošního hospodaření až o jeden procentní bod. Dnes mohou být jejich manažeři klidní. Trh už od sněmovního veta z počátku listopadu postupně zapracoval do cen optimismus senátního návrhu, a samotný sněmovní verdikt z minulého týdne tak cenami už nezamíchal. Příslušné bondy sice trošku posílily, ovšem ten den rostly všechny pevně úročené cenné papíry. Ohledně obligací se tedy vlastně nic nestalo, vše zůstává tak, jak bylo dosud, s tím, že na výkyvech cen někdo možná slušné vydělal. Vrásky fondů. Novelou byly také vyslyšeny hlasy fondů, které dosud odváděly státu čtvrtinu svých výdělků, což se jim nezdálo vůči zahraniční konkurenci zrovna fér. Penzijní, podílové a investiční fondy tak budou nově odvádět už jen patnáct procent ze zisku. Má to však jeden háček. Snížení platí už k roku 2000, tedy retrospektivně, a není jasné, jak se dodatečné zisky zohlední vůči podílníkům, kteří své listy koupili nebo prodali během letoška. Jinými slovy, fondy během roku vytvářejí zálohy na daně, ty odečítají od celkových aktiv a je na ně vázán výpočet čistého obchodního jmění pro podílníky. Podle nového zákona jsou však náhle původní zálohy (koncipované na 25procentní daň) neodpovídající a měly by se těm, kteří během roku zpětně odprodali své listy, dorovnat výnosy. Stejně tak by se měly navýšit prodejní ceny již prodaných podílů novým investorům, což není dost dobře možné. „Takto se to brát nedá, změna daní je prostě legislativní akt, který nemohou fondy ovlivnit. To by se potom nemohly snížit daně nikdy, říká k tomu Jan Čapek z auditorské firmy Arthur Andersen. Konečná verze zákona, který už čeká jen na prezidentův podpis, přináší i další dlouho očekávané změny. Zvýší odečitatelné položky u fyzických osob, a to zhruba o pět procent. Úspory na daních z toho však budou minimální, měsíčně v řádu desetikorun. Výhodné životní pojistky. Zásadní změnou je také možnost daňových odpisů u životního pojištění. Kdo je uzavřel s tím, že pojistku zinkasuje nejdříve za šedesát měsíců a v šedesátém roce života, si bude moci snížit daňový základ odečtem pojistného až do dvanácti tisíc korun ročně. To je přesně tolik, kolik se nabízí klientům penzijních fondů. Právě podobnost využití životního pojištění a penzijního spoření činí z těchto dvou produktů konkurenty. U obou také platí úlevy na příspěvky zaměstnavatele. U penzijního spoření je ještě státní příspěvek na úložky do výše 500 korun měsíčně. Úleva se naopak vztahuje až na ty peníze, které si člověk ukládá nad rámec oněch 500 korun. Výhodou je, že si – na rozdíl od pojistky – lze úspory vybrat kdykoliv, klient přijde jen o státní podporu. Novela také umožňuje, aby živnostníci platili daň z příjmu paušálem, stanoveným na začátku roku podle předpokládaných příjmů a výdajů. To se ale týká jen těch, kteří nemají roční příjmy vyšší jednoho milionu korun. Tato daň se odevzdá na konci května. Ze dvou na pět procent ze základu daně stoupne hranice pro odpočty sponzorských darů.
