Ale všeho do času. Vsadil bych se, že až koronavirová pandemie pomine a do ulic metropole se alespoň částečně vrátí standardní život, před pekařským stánkem u nádraží takové fronty stát nebudou.
Spousta lidí, kteří jezdili do Prahy za obživou, své pracovní místo v „postcovidové“ éře už nenajde. V metropoli zavřou desítky, spíše stovky restaurací a provozoven různých služeb zaměřených na cestovní ruch. U některých bizarností, jako třeba beer bike, to nebude na škodu, ale o práci přijde spousta obyčejných lidí. Výpadek více než osmi milionů turistů, kteří přijeli loni do Prahy, nedokážou domácí nahradit ani náhodou. Navíc spousta Čechů bude řešit existenční problémy, což rozjetou spotřebu přinejmenším zpomalí.
S tím, jak v Česku v posledních letech rostly důchody i platy v soukromém a zejména ve státním sektoru (aniž se adekvátně zvýšila produktivita), rostla zásadním způsobem i spotřeba domácností.
Česká ekonomika je na útratách svých obyvatel závislá víc než z padesáti procent.
Lidé byli - často i námi, novináři -ubezpečováni, jak v Česku chybí pracovní síla a jak se mzdy budou přibližovat úrovni západní Evropy. Jenže řada lehkomyslných jedinců není na výpadek příjmů, nebo dokonce ztrátu práce vůbec připravena, takže nyní zatáhnou za brzdu útrat a začnou pořádně šetřit. I proto jsem přesvědčen, že fronty před zmiňovaným pekařstvím nebudou takové jako dřív. Řada lidí si obloženou housku připraví doma a koláč si upeče vlastní, třeba o víkendu.
Krize, která nás čeká, je však i příležitostí. Třeba začít dělat věci jinak a inovovat tak jako čeští miliardáři a „kapitáni“ průmyslu. Zajímalo nás, jak se připravují na nadcházející časy, a upřímně přiznávám, že mě racionálně-pozitivní pohled byznysmenů potěšil. Věří, že se ekonomika po „resetu“ a odeznění pandemie poměrně brzy vzpamatuje a narovná.
Optimismu není nikdy dost, a pokud ho šíří úspěšní lidé, nelze ho považovat jen za chlácholení. Přeji vám inspirativní čtení. •
O autorovi| Ondřej hergesell, hergesell@mf.cz
