Peking dosahuje pokroku v lákání tamějších špičkových vědců pracujících v zámoří
Na nové fakultě věd o životě na pekingské univerzitě Čching-chua ještě neskončila instalace laboratorního vybavení, ale chodby už lemují plakáty ohlašující počáteční úspěch: nábor čínských talentů ze Stanfordu, Harvardu a dalších elitních institucí v zámoří. Úkolem, říká děkan Š’ I-kung, bývalý profesor na Princetonu, který je průkopníkem ve výzkumu buněčné smrti, je vybudovat výzkumné středisko světové třídy na „řešení hlavních záhad biologie“.
Š’ I-kung je jedním z největších úlovků ve stupňující se kampani, jejímž cílem je přilákat zpět domů nejchytřejší čínské mozky. Loni Peking odstartoval takzvaný program tisíce talentů nabízející špičkovým vědcům granty ve výši jednoho milionu jüanů (asi 146 tisíc dolarů), tučné platy a štědré financování laboratoří.
Cílem je vypořádat se s největší překážkou v ambicích Číny, aby se stala motorem zavádění inovací – akutním nedostatkem zkušených vědeckých badatelů. Vynikající fyzici, biologové a matematici, kteří by mohli přinášet technologické průlomy a vytvářet klíčové výzkumné programy, se dlouho vyhýbali nízkým platům a univerzitnímu systému narušenému korupcí, klientelismem a uvolněnými normami. Díky hospodářskému rozmachu a rostoucím vládním investicím do výzkumu jsou však teď univerzitní posty v pevninské Číně atraktivnější. Před deseti lety by býval uvažoval o návratu jen jeden ze sta předních čínských vědců, říká Žao I, bývalý profesor neurověd na Severozápadní univerzitě, který je děkanem fakulty věd o životě na pekingské univerzitě. Dnes je přesvědčen, že by se polovina vrátila. „Teď je šance získat vycházející hvězdy z Harvardu,“ říká Žao I.
Vyšší platy tomu sice napomáhají, ale navrátilci tvrdí, že hlavním lákadlem je možnost vytvořit vědecký program od začátku až do konce. Zatímco americké laboratoře se usilovně snaží získat finance, Čína se rozvíjí. Š’ I-kung přiznává, že v Číně vydělává méně než v Princetonu, kde vedl laboratoř strukturální biologie a pomohl založit společnost zaměřenou na objevování nových léků. Na univerzitě Čching-chua však pomohl koncipovat program v oboru věd o životě s 1500 studenty. Prozatím Š’ I-kung angažoval 22 vědců z USA, aby založili laboratoře, a poslal nabídky dalším patnácti.
Obrovské platové rozdíly
Někdy mohou požitky, jimiž jsou zahrnováni navrátilci, vytvářet napětí se současným univerzitním sborem. Wej Ťia, odborník na využívání moderní vědy ke zkoumání tradiční čínské medicíny, říká, že jeho úhrnný roční plat na univerzitě Ťia-tchung v Šanghaji činil asi deset tisíc dolarů. „Je opravdu iritující, že dobrý plat je vyhrazený pro lidi, kteří jsou zatím v USA,“ poznamenává Wej Ťia. Loni odjel ze Šanghaje, aby vedl nové výzkumné středisko na Univerzitě Severní Karolíny, kde je jeho celkový plat šesticiferný.
Existuje ještě mnoho překážek. Profesora elektrotechniky na Carnegie Mellon University (CMU) Jimmyho Zhu lákala jeho alma mater ve Wu-chanu platem 140 tisíc dolarů, dotovaným bydlením a více než milionem dolarů na spuštění laboratoře. Zhu se však rozhodl zůstat na CMU. Zčásti proto, že si nemyslí, že „vědecké prostředí dostatečně vyzrálo, aby podporovalo skutečnou inovaci“. Čínští státní úředníci mají také sklon přidělovat granty spíše na základě osobních konexí než vědeckých zásluh.
Navrátilci se to pokoušejí změnit. Například univerzita Čching-chua v současnosti poskytuje špičkovým vědcům dlouhodobější granty, čímž jim dává větší prostor k provádění skutečně inovačního výzkumu. Nový studijní program se zaměří více na řešení problémů než na mechanické učení, říká Š’ I-kung. Jak budou takové změny zapouštět kořeny, Čína by měla získávat schopnost proměňovat teoretický výzkum v technologicky špičkové výrobky. „Budete-li mít správné lidi,“ předpovídá, „změny se budou odehrávat samovolně.“
Popisek s. 58:
Š’ I-kung z univerzity Čching-chua je bývalým profesorem na Princetonu a předním badatelem v oboru buněčného výzkumu.
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
PŘEKLAD: Jiří Kasl