Zpomalené povstání

1. 11. 2004

Microsoft přechází do protiútoku

Ona událost byla napjatě očekávána týdny. Pařížský magistrát, jehož zaměstnanci používají sedmnáct tisíc počítačů a stovky serverů, uvažoval o přechodu na jiný operační systém. Ještě před několika lety by bylo zcela nemyslitelné smazat ze všech počítačů Windows od Microsoftu a instalovat na ně Linux. Když byly 13. října konečně zveřejněny výsledky studie proveditelnosti, doporučení zůstat u Windows linuxové fanoušky šokovalo a vyděsilo zároveň. „Úplně mě to dostalo,“ napsal jeden francouzský blogger (autor webového deníku - pozn. překl.).
V Evropě už software není jen záležitostí bitů a bajtů. Stal se otázkou politickou. Státní úředníci a politici městských správních orgánů od Paříže přes Vídeň až po Řím zabředli do boje konkurenčních vizí o budoucnosti výpočetní techniky. Na jedné straně je Microsoft snažící se o zachování dominantní pozice v produkci softwaru pro osobní počítače a servery. Proti němu stojí skupiny podporující model open-source, který porušuje veškeré konvence: nabízí software levně, nebo dokonce zdarma a podporuje sdílení zdrojových kódů programů (jsou totiž volně k dispozici). Vzhledem k potyčkám na radnicích se z Evropy stalo ústřední bojiště globálních softwarových válek.
Není divu, že model s otevřeným zdrojovým kódem vzbuzuje nadšení. Vlády evropských zemí popuzuje tržní síla Microsoftu, a proto by rády podpořily alternativní softwarová řešení. „Nelíbí se jim, že jsou v zajetí monopolu,“ vysvětluje Philip Carnelley, analytik londýnské průzkumové společnosti Ovum. Řada politiků zároveň v Linuxu vidí jedinečnou šanci, díky níž by si Evropa mohla opět vydobýt ztracenou pozici v sektoru ovládaném americkými giganty. Dva ze tří největších světových prodejců Linuxu začínali v Evropě.
Současný souboj rovněž obsahuje kulturní aspekt. Evropané si Linux oblíbili, jelikož jej vytvořil Fin Linus Torvalds. Komunitní kultura hnutí open-source je navíc naladěna na stejnou vlnu jako politická levice. „Obchodní model, jenž se blíží utopickému socialismu, lidi přitahuje,“ konstatuje François Bancilhon, generální ředitel pařížského softwarového výrobce Mandrakesoft, který linuxový software prodává a podporuje.

Utajená sleva.

Microsoft zatím dostával nejvíce na frak v Evropě. Více než několik set ze šestnácti tisíc počítačů začala na Linux převádět Vídeň. Druhé největší norské město Bergen se rozhodlo převést asi dvacet databázových serverů běžících pod operačním systémem UNIX na Linux - nikoliv na Windows - a nakonec by na linuxový systém mohlo eventuelně převést i 32 tisíc počítačů v bergenských školách. Nicméně nejostřeji sledovaný případ probíhá v Mnichově, jenž hodlá převést na Linux čtrnáct tisíc desktopů do roku 2008, ačkoliv mu Microsoft nabídl slevu 35 procent, pokud by zůstal u systému Windows. Vysoký počet těchto „dezertérů“ svědčí o tom, že Microsoft nebyl na takový vývoj připraven. „Lidové povstání Microsoft nečekal,“ říká Rob Enderle, hlavní analytik poradenské firmy Enderle Group se sídlem v kalifornském San Jose.
Přesto během posledních osmnácti měsíců rozpoutal gigant z Redmondu ve státě Washington zuřivý protiútok, jenž – podle některých ukazatelů – zabírá. Nejčerstvějším a nejvýznamnějším vítězstvím bylo právě dobytí Paříže. Londýnská čtvrť Newham letos v lednu přehodnotila plánovaný přechod na Linux, když ze zprávy poradenské firmy vyplynulo, že podpora Windows může vyjít o šest set tisíc dolarů ročně levněji. K zajištění dohody Microsoft nabídl Newhamu slevu neznámé výše. Také finské Turku změnilo názor na opuštění Windows poté, co zaměstnanci se po tříletém experimentu s Linuxem proti tomuto systému postavili. O závadách a překročení nákladů vypovídají i další noví uživatelé Linuxu, jako je Mnichov nebo německý parlament v Berlíně, který se musel v polovině října vrátit k serverům Windows, když třetina z jeho pěti tisíc uživatelů se nemohla připojit k internetu ani stahovat elektronickou poštu. „Zjišťujeme, že karta se obrací,“ konstatuje softwarový analytik Tom Berquist ze sanfranciské divize Smith Barney společnosti Citigroup.
Comeback je pro Microsoft typický. Koneckonců jde o tutéž společnost, jež zmeškala vzestup internetu a následně rozdrtila svého konkurenta - výrobce webového prohlížeče - společnost Netscape Communications. Nyní se Microsoft vrhl na boj s Linuxem: najal desítky odborníků na software typu open-source a začal nabízet vysoké slevy s cílem udržet zákazníky. Zároveň více propracoval marketing, aby nebojoval jen na základě softwaru. „Musíme hovořit o ochraně investic, bezpečnosti a spojování různých druhů softwaru v širších souvislostech,“ objasňuje Ashim Pal, ředitel evropské divize Microsoftu pro platformovou strategii.
Microsoft nyní obsazuje stánky na linuxových výstavách a založil webovou stránku překypující svědectvími zákazníků a studiemi založenými na průzkumech trhu, jež se snaží ukázat veškeré vady Linuxu. Loni v létě uspořádal formou okružní cesty po čtyřech britských městech kampaň pod názvem „Seznamte se s fakty“, v jejímž rámci líčil svůj pohled na věc manažerům oddělení IT. Zorganizoval rovněž nebývalou akci, na niž pozval šedesát vládních agentur z celého světa, kterým odhalil přísně tajný zdrojový kód systému Windows. Rozptýlil tím obavy o jeho zabezpečení a trochu otupil výhodu Linuxu spočívající ve veřejně dostupném kódu. „Transparentnost posiluje důvěru,“ tvrdí Jason Matusow, šéf projektu sdílených zdrojových kódů Microsoftu.
Magická ofenziva Microsoftu není jedinou nepříjemností pro Linux. Po úvodním návalu nadšení začaly vládní orgány zvažovat více faktorů. Linux a programy s otevřeným zdrojovým kódem jsou možná levné, ale jejich implementace může být nákladná. Pro přechod na Linux si Mnichov vyhradil rozpočet ve výši 35,7 milionu dolarů, tedy o dvanáct milionů vyšší než poslední dumpingová nabídka Microsoftu. Zatímco většina uživatelů tvrdí, že provoz Linuxu je levnější, zprávy průzkumných společností, jako jsou Forrester Research a Yankee Group, uvádějí, že „celkové náklady na vlastnictví“, zahrnující aktualizace, podporu a pojištění proti eventuálním žalobám podaným na Linux kvůli otázkám duševního vlastnictví, mohou být vyšší než náklady u Windows.
Rozhodující zamítavý faktor v případě Paříže tvořily výdaje na nutné přepracování programů a vyškolení tisíců zaměstnanců na nový software. Z obdobných důvodů nedávno zavrhl přechod na Linux i německý Heidenheim. „Do uskutečnění takového kroku bychom museli investovat příliš mnoho peněz,“ konstatuje Carsten Urban, šéf oddělení IT místní radnice.
Příznivci Linuxu se však nehodlají vzdát. Bancilhon předpokládá, že Paříž se rozhodne zavést Linux v menším měřítku na úřadech jednotlivých městských částí. Richard Seibt, prezident evropské divize amerického softwarového výrobce Novell, žádné ochabování zájmu o Linux mezi vládními orgány evropských zemí nezaznamenal. „To, co bylo dosud zveřejněno, tvoří pouhou špičku ledovce,“ říká Seibt a dodává, že Novell jedná s vládami řady zemí z celého světa o uzavření stovek smluv o možném prodeji linuxových produktů. Společnost Gartner celkově předpovídá, že podíl počítačů s nainstalovaným systémem Linux v příštím roce stoupne z loňských 4,4 na 5,7 procenta. Jde o velký pokrok. Kdyby však Microsoft nezahájil silný protiútok, mohl být ještě mnohem větší.

Microsoft proti Linuxu Microsoft zahájil rozsáhlou ofenzivu, aby zmařil záměr evropských vládních orgánů přejít na konkurenční operační systém Linux