Po letošních volbách, kdy dlouholetou vládu SMĚRu Roberta Fica vystřídala koaliční vláda složená ze stran dosavadní opozice, se na Slovensku hojně diskutovalo o tom, jak moc je nový parlament konzervativní. Ještě pár týdnů před otevřením volebních místností se dle průzkumů zdálo, že by poprvé mohli liberálové mít silnější zastoupení. Ovšem koalice Progresivního Slovenska a strany Spolu se do parlamentu nedostala o pár set hlasů a realita tak byla zcela odlišná od původních představ.
Konzervativci na sebe s prvními návrhy zákonů nenechali dlouho čekat – Anna Záborská z Křesťanské unie, zvolená na kandidátce vítězného hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (Olano), dlouhodobě bojuje za změnu legislativy v oblasti předčasného ukončení těhotenství. Záborská v novém návrhu prosazuje nutnou kontrolu u dvou lékařů či prodloužení lhůty, po které může žena zákrok podstoupit. Ona sama tvrdí, že jejím záměrem není omezení přístupu k interrupcím, ale pomoci ženám.
To však její kritici odmítají a chtějí k její novele zákona předložit pozměňovací návrhy, které by směřovaly spíše ke prevenci nežli k omezením. Plnou podporu Záborská nemá ani ve svém domácím poslaneckém klubu, ve kterém působí asi desítka liberálních poslanců. Prohlášení Záborské také podrývá fakt, že ona sama hlasovala pro zákon Kotlebovců, který směřoval přímo k omezení interrupcí po vzoru polské cesty. Někteří koaliční partneři to nemohou poslankyni Křesťanské unie zapomenout a hovořili dokonce o porušení koaliční smlouvy.
Možná i proto v posledních dnech vyrukovala jediná čistě liberální vládní strana Svoboda a Solidarita ministra hospodářství Richarda Sulíka s návrhem, který by vedl odluce církve od státu. Ostatně jak sám předseda SaS přiznává, chtějí tím i přispět k vyvážení debaty o konzervativních návrzích týkající se přerušování těhotenství.
Slovenský návrh jde jinou cestou sekularizace než české církevní restituce. Podle SaS by mělo být financování zajištěno umožněním občanům věnovat dvě procenta daní z příjmů právě na církevní organizaci, ke které se daňový poplatník hlásí. Podle SaS by tak konečně došlo k naplnění ústavy, která Slovensko definuje následovně: „Slovenská republika je svrchovaný, demokratický a právní stát. Není vázán na žádnou ideologii ani náboženství.“
Avšak SaS u svých koaličních partnerů silně narazila. Premiér Igor Matovič (Olano) označil návrh na odluku církví od státu za „prvoplánový marketing mířící na nejnižší pudy“. Boris Kollár z koaliční Sme rodina si nemyslí, že je teď vhodný čas na to, aby se takový návrh projednával. Podporu se SaS nedočkala ani od nejmenší koaliční strany Za lidi, podle které to není momentální priorita. I opozice návrh odmítla podpořit.
Strana Svoboda a Solidarita má téma odluky církví od státu ve svém programu dlouhodobě, poprvé tento návrh prosazovala hned po svém založení v roce 2010, stejně tak se téma objevilo v jejich programu před volbami v roce 2014. V současné koalici převažuje konzervatismus, a proto se SaS snaží zaujmout své voliče pomocí akcentování ryze liberálních témat.
Podobně to vidí i
komentátor z konzervativního zpravodajského webu Postoj Lukáš Krivošík. „V praxi to teda dopadne zřejmě
tak, že SaS otevře téma financovaní církví, aby ukázala, že nezapomíná na své
nejliberálnější voliče a konzervativní strany ji zaženou do kouta, aby
ukázali, že nezapomínají na ty své,“ uvedl ve svém komentáři Krivošík.
Zákon o financování
církví byl pozměněn během minulé roku, tento rok by si náboženské
organizace měly přerozdělit okolo 52 milionů eur. Na Slovensku se podle
posledních dostupných dat identifikuje s některou z církví kolem 70
procent obyvatel.
