Názory na veřejnou a tajnou volbu se mezi politiky různíPo letošní tajné volbě prezidenta republiky se rozpoutaly diskuze o tom, zda výsledky mohou být ovlivněny způsobem volby. Po nedávné veřejné volbě Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se toto téma znovu dostalo na povrch.
Názory na veřejnou a tajnou volbu se mezi politiky různí
Po letošní tajné volbě prezidenta republiky se rozpoutaly diskuze o tom, zda výsledky mohou být ovlivněny způsobem volby. Po nedávné veřejné volbě Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se toto téma znovu dostalo na povrch.
Ztrácí poslanec při veřejné volbě část své svobody? Jedni praví, že nikoli - pokud zastupuje veřejnost, má transparentně vyslovit vše, co si myslí, aby byl čitelný. Veřejná volba také předchází nejrůznějším spekulacím, protože při tajném hlasování může docházet k pokoutným obchodům. Druzí považují za demokratičtější volbu tajnou, protože veřejná podle nich může mnohé tlačit do kouta - každý prostě není hrdina. Zákony veřejnou volbou porušeny nejsou. Tajně mají zaručeno volit pouze občané své ústavní zástupce, nikoli posléze zástupci samotní. Ve vzduchu však stále visí otazník, zda je veřejná volba úplně košer. Kupříkladu při hlasování o Radě pro rozhlasové a televizní vysílání se ve sněmovně jednalo o precedent. Předtím se vždy volila tajně, jakož i třeba předseda či místopředsedové sněmovny a podobně.
Personální otázky tajně?
Poslankyně Kateřina Dostálová (ODS) je zastánkyní demokratických principů a pokud se hlasuje o jakýchkoli personáliích, upřednostňuje volbu tajnou. „Nicméně v případě Rady mám pocit, že veřejná volba v něčem prospěšná byla. Jsem ráda, že všichni občané mohli vidět, že hlasovala spolu s komunisty vládní koalice.“ Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik však svou stranu hájí slovy, že komunisté spravedlivě rozdělili hlasy jak mezi některé kandidáty vládní koalice, tak opozice: „Zdravým názorem bylo, že měla proběhnout tajná volba. Pak by nás nikdo neosočoval,“ dodává.
Jednotlivec se nemusí shodovat se stranou
“ Neupřednostňuji ani jeden způsob hlasování. Vždy bych hlasoval naprosto stejně. Za veřejné deklarování názoru nikdo nikomu hlavu neutrhne,“ říká poslanec Jiří Karas (KDU-ČSL). Poslankyně Zuzka Rujbrová (KSČM) oponuje: „Jsem přesvědčena, že tajný způsob voleb by lépe odpovídal předcházejícím zkušenostem s podobnými volbami. Také by v daleko širší míře umožnil poslancům jednotlivých klubů vyjádřit vlastní názor.“
Ztráta funkcí kvůli hlasování?
Poslankyně Hana Marvanová (US-DEU) obhajuje veřejnou volbu v personálních otázkách tím, že veřejně se ve sněmovně volí třeba i předsedové výborů či členové komisí. „Není to nic nedemokratického či protiústavního,“ dodává. Ona sama dává veřejně najevo svůj názor i v případě rizika - v živé paměti je například její loňské hlasování proti vládním povodňovým balíčkům provázené tlaky vyzývajícími ji ke složení poslaneckého mandátu. Něco podobného potkalo exministra průmyslu a obchodu Jiřího Rusnoka (ČSSD), který veřejně přiznal, že v prezidentských tajných volbách nedal hlas kandidátovi vládní koalice, nýbrž Václavu Klausovi, navrženému ODS. Krátce poté jej premiér odvolal z vládní funkce. Většina politiků rozdíl mezi tajným a veřejným hlasováním pociťuje. Čím větší názorová rozpolcenost panuje v té které straně, tím je pro ni tajné hlasování větším rizikem, že nebude hlasovat „jako jeden muž“.
