Státní orgány nemohou dát TV Nova červenou kartu, ledaže by hřiště vyklidila sama
Digitální svět je světem jedniček a nul. Digitalizace pozemního televizního vysílání je v Česku prováděna takovým způsobem, že nuly začínají povážlivě převažovat. Celý proces byl zablokován a bude trvat minimálně měsíce, než se podnikatelsko-byrokraticko-technologické soukolí opět dá do pohybu.
Potížisti ven!
Všichni čekají na nějaký nový impulz, který by pomohl nalézt všeobecně přijatelné východisko. Úředníci i investoři. Kdo za blokaci může? Jedna skupina podnikatelů má ve věci jasno. Viníkem je TV Nova, respektive její provozovatel CET 21, který prý všemožnými obstrukcemi záměrně brání nástupu nové konkurence. Šestičlenná Asociace digitálních televizí (ADT), sdružující televize Óčko, Febio TV, Z1, TV Pohoda, TV RTA a TV Barrandov, dokonce vybídla státní instituce, aby „v souladu s platnou legislativou Novu z plánů na digitalizaci vyňaly“. Tím, že TV Nova nedávno odmítla odsouhlasit Technický plán přechodu na digitální vysílání, připravený Českým telekomunikačním úřadem, prý jasně deklarovala, že o tento druh šíření signálu nemá zájem. Negativní postoj k digitalizaci projevila prý Nova i právním zablokováním licenčního řízení. Naráží tím na nedávné rozhodnutí Městského soudu v Praze, který vyhověl správním žalobám CET 21 a vlastnicky propojené Galaxie sport, když zrušil rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) o udělení zmíněných šesti licencí (viz EURO 37/2006). ADT tvrdí, že Nova se snaží jen oddálit vstup nových hráčů, usiluje o další posílení své dominantní pozice na trhu s televizní reklamou, z něhož již nyní odčerpává ročně pět až šest miliard korun.
Chcete být miliardářem?
Kdybychom se na celou věc dívali jen reklamním prizmatem, musíme konstatovat, že v příštích měsících se může finanční situace pro Novu, ale i pro Primu skutečně ještě zlepšit a na jakémkoliv oddálení mohou televize obě jenom vydělat. Od roku 2007 totiž bude moci Česká televize do svého vysílacího času zařazovat maximálně půl procenta reklamy (nyní je to jedno procento) a od roku 2008 reklamní spoty z programu veřejnoprávní TV až na výjimky zmizí úplně. 1,3 miliardy korun, které zadavatelé reklamy platili ročně České televizi, by mohly inkasovat komerční televize. Když ale na trhu nebudou žádní noví hráči, o stamiliony se podělí pouze Nova s Primou. Původní nápad poslanců, který byl vtělen do zákona, přitom špatný nebyl. V jednom časovém úseku by se oba dva procesy - vystoupení ČT z reklamního trhu a nástup nových digitálních televizí - protnuly. Takto skutečně hrozí monopolizace a zvyšování cen, cesta zpět však už asi není možná. Nova s Primou se ale musí držet na uzdě, jinak si naběhnou. Asociace digitálních televizí už nepřímo naznačila, že po případném skokovém zdražení reklamy by mohl následovat podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže kvůli zneužití dominantního postavení. Zadavatelé reklamy na vstup nových televizí už dlouho netrpělivě čekají. Věří totiž, že by se jim na specializovaných kanálech mohlo dařit účinněji a snad i levněji oslovovat cílové skupiny. Současný trh televizní reklamy nedává inzerentům ani mediálním agenturám dostatečný prostor, poptávka převyšuje nabídku. Ukončení reklamy v ČT situaci ještě zhorší. Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace už vyjádřila znepokojení nad možnými dopady: „Je velmi pravděpodobné, že bude poškozen nejen reklamní trh, ale ve svém důsledku i široká veřejnost, protože faktický duopol dvou silných celoplošných komerčních televizí bude logicky generovat zvýšení cen reklamy, které výrobci promítnou do ceny zboží.“
Prima prezentace.
Zajímavé je sledovat rozdíl v přístupu Novy a Primy. Ačkoliv v řadě věcí se postoj obou televizí nijak dramaticky neliší - k Technickému plánu přechodu i ke způsobu udělování licencí vyjadřovaly v zásadě podobná stanoviska a Nova se dokonce v některých praktických krocích (zapojení do zkušebního vysílání) chovala aktivněji než Prima -, terčem osočování z nekalosoutěžního jednání je pouze Nova. Přitom jde mnohdy jen o rétoriku. Nova návrh Technického plánu přechodu nakonec zásadně odmítla a nepožádala si o takzvanou bonusovou licenci, kterou by mohla získat, kdyby souhlas dala a vrátila analogové kmitočty, kdežto Prima návrh plánu s řadou podmínek odsouhlasila a o licence požádala. Teď je vnímána jako ta hodnější a vstřícnější. Jestliže si Nova nechce definitivně vysloužit pověst firmy házející do digitalizace „vidle“, měla by svou politiku přehodnotit. Generální ředitel Petr Dvořák trvá na tom, že Nova se konkurenci nebrání, jen brání své oprávněné zájmy vyplývající z platné licence. Požadavek Asociace digitálních televizí na „červenou kartu“ pro svou televizi považuje za absurdní, přičemž podotýká, že Nova je dnes vedle ČT jediná televize, která řádně digitálně vysílá (v Praze, Brně a Ostravě).
Pýcha do nás píchá.
V očích odborné veřejnosti Nově škodí například skutečnost, že k Nejvyššímu správnímu soudu podala kasační stížnost, skrze niž se domáhá své účasti na soudním řízení vyvolaném jinými neúspěšnými žadateli a kterou ani po úspěchu se svou vlastní žalobou nestáhla. Přitom vyřizováním takové stížnosti se bude řízení neúměrně protahovat. „Dosáhli svého, tak proč to nestáhnou? Nic víc už získat nemohou, ledaže jim skutečně jde jen o čas,“ říká jeden z vysokých vládních úředníků. Šéf Novy Dvořák nechce říct, jak budou dále postupovat. „Další kroky by teď měly jasně prezentovat spíše ostatní zúčastněné strany, zvláště pak RRTV. My jsme připraveni na jakoukoliv dohodu, která nebude poškozovat zájmy žádné ze zúčastněných stran,“ prohlašuje.
I kdyby však kasační žalobu stáhla Nova (CET 21), ponechají ji asi jiné subjekty. Například Miroslav Pýcha, stojící za firmou STEP Public Relations, jež v rámci licenčního řízení neúspěšně žádala o licenci pro „Televizi A JE TO“, dal najevo, že on kasační žalobu, v níž se bude domáhat účasti na jiných soudních řízeních, téměř jistě podá (i jeho firma patřila k subjektům, které způsob udělení licencí zažalovaly). „Takovou snůšku demagogie, kterou jsem kvůli těm žalobám zaznamenal, jsem snad naposledy zažil za bolševika. Soud řekl jediné: RRTV může odůvodňovat své rozhodnutí, ale nesmí uvádět bláboly, rozhodnutí musí mít oporu ve správním spisu,“ míní Pýcha, jenž už má mezi členy RRTV pověst notorického kverulanta, ač kdysi sám byl členem tohoto regulačního orgánu. Mezi hlavními žalobními důvody uvedl „naprosto nepřezkoumatelné použití jednotlivých hodnotících kritérií, evidentní upřednostňování některých žadatelů před jinými a překročení mezí správního uvážení daných zákonem“. Pýcha například vyčítá radě, že protěžovala TV Pohoda, za níž stojí někdejší člen ostravské rockové skupiny Citron Radim Pařízek. Jako příklad uvedl, jak shovívavě proti jiným RRTV posuzovala finanční zajištění Pařízkova projektu, když mimo jiné uvedla, že firma „doložila připravenost jednat o úvěru poskytnutém Komerční bankou“, a také, že „jedná o příspěvku Evropské unie na tvorbu vzdělávacích pořadů“.
Zvýhodňování neúspěšných.
Zlou krev mezi neúspěšnými žadateli vyvolala jedna věta z „Rozhodnutí o udělení licence“, která dokládá, jak RRTV v samém závěru hodnocení udělala předvýběr a zúžila okruh posuzovaných projektů. „Rada před závěrečným hlasováním vymezila požadované portfolio digitálních televizních programů, do nějž byly zařazeny: zpravodajský program, regionální program, dva plnoformátové programy, dětský program a hudební program,“ uvedla v odůvodnění. Žalující subjekty teď mají v rukou pádné argumenty, aby dokázaly, že v průběhu licenčního řízení došlo k změnám pravidel hry, protože v podmínkách licenčního řízení žádný takový programový výčet nebyl. Předseda rady Václav Žák říká, že zákon vyžaduje, aby v podmínkách licenčního řízení byla uvedena obecná specifikace programu, a je prý otázkou, co za tuto obecnou specifikaci považovat. „Kdybychom to ve finále nějak nezúžili a v řízení by uspěly třeba jen samé hudební stanice, bylo by to zase v rozporu s jiným paragrafem zákona, který po nás žádá, abychom usilovali o pluralitu televizního vysílání,“ argumentuje předseda.
Stejná firma, a přece jiná.
Společnost CET 21, která šla do soutěže s projekty Nova film, Nova news, Nova seriál a Nova sport (jednou je přihlásila do licenčního řízení v rámci vysílací sítě B, podruhé ty samé do odděleného řízení v síti C), poukázala i na nekonzistentnost rozhodnutí RRTV. V rámci sítě B si při posuzování transparentnosti vlastnických vztahů totiž CET 21 vysloužila kladné hodnocení „splňuje“, v sítí C pouze „částečně splňuje“. Radní se brání tím, že hodnocení v obou licenčních řízeních neprobíhalo souběžně, dělali je prý s asi dvou či tříměsíční prodlevou, během níž došlo k určitým posunům. Poněkud nepřesvědčivá argumentace.
Předseda RRTV Václav Žák nyní čeká na písemné vyhotovení rozsudku. Co se týče žaloby firmy Galaxie sport, měla by rada zásilku ze soudu obdržet již tento týden. Co bude následovat, určí až právní rozbor. „Je třeba si uvědomit, že licenční řízení soudem zrušeno nebylo, pouze výrok. V zásadě máme tři možnosti. Buď si budeme trvat na svém a podáme kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, nebo k celé věci dáme nový výrok, lépe zdůvodněný, případně dáme nový výrok a zároveň i kasační stížnost,“ sdělil Žák týdeníku EURO.
Nové digitální televize, které už do rozjezdu investovaly stamiliony korun, zatím zmrazily přípravné práce. „Rozhodnutí soudu znamená, že naše licence jsou pozastaveny. Bohužel nikdo nám ani není schopen říct, co by mělo následovat,“ stěžuje si režisér Fero Fenič, hlavní postava Febio TV. „My zatím v přípravě pokračujeme, nicméně jsme omezili nástup nových lidí, zastavili rekonstrukci budovy, v které máme sídlit, a odložili nákup technologií,“ říká šéf zpravodajské televize Z1 Martin Mrnka. Nejistá právní situace vede Z1 i k úvahám, zda jen pasivně čekat, až se vše vyjasní, či hledat jiné cesty, jak se v nějaké alespoň redukované podobě k divákům dostat – přes kabelové televize a satelit.
Domažlická zkouška.
Stejně jako RRTV řeší problém se soudně napadeným licenčním řízením, musí se druhý regulátor, ČTÚ, velmi rychle vypořádat s Technickým plánem přechodu (TPP), harmonogramem digitalizace. První pokus o přijetí TPP úřad 25. srpna sám odpískal. To když zaznamenal zásadní odpor Novy, která mimo jiné uvedla, že proti současnému stavu, kdy se její analogový signál dostane k 98 procentům české populace, nemá digitální pokrytí nijak garantováno. Do konce října by měl být k veřejné diskusi předložen přepracovaný návrh TPP. Výzvu ze strany Asociace digitálních televizí, aby byla Nova z celého procesu vyloučena, ČTÚ ale důrazně odmítá. Stejně jako RRTV v této věci logicky argumentuje, že nemohou s někým zacházet jinak, než jak jim ukládá zákon. „V žádném případě nemohu někoho vyřazovat, ani to není naším úmyslem,“ uvedl pro týdeník EURO šéf Rady ČTÚ Pavel Dvořák. Jiná by ale asi byla situace, kdyby se Nova sama rozhodla z tohoto procesu vycouvat. „K tomu, abychom nyní vytvořili čtyři plánované sítě pro digitální vysílání, analogové kmitočty TV Nova nepotřebujeme,“ uvedl Dvořák. Nova se bude muset jasně rozhodnout, jakou cestu zvolí. Kdyby řekla, že zůstane u analogového vysílání (licence jí vyprší až 30. ledna 2017) a bonusovou licence nepovažuje za dostatečnou kompenzaci, státní orgány to budou muset vzít na vědomí a hledat řešení, které zahájení procesu i bez účasti komerční jedničky umožní. Vzhledem k tomu, že všechny státní instituce zainteresované na těchto sporech – RRTV, ČTÚ, soudy - mají postavení nezávislých orgánů, je obtížné, aby do věci nějak zvlášť aktivně vstupovalo třeba ministerstvo informatiky, jemuž jinak problematika digitalizace věcně přísluší. Jak uvedli náměstek ministra pro informatiku Dalibor Veřmiřovský a ředitel sekce elektronických komunikací David Stádník, nové vedení ministerstva má v plánu sehrát roli moderátora, který by přiměl všechny aktéry ke smírčímu jednání. Už brzy přijde první větší zkouška. V listopadu začíná přechod na digitální vysílání na Domažlicku (v okolí vysílače Vraní vrch), které je stejně jako další problematická oblast kolem vysílače Buková hora na Ústecku z Technického plánu přechodu vyňato. Nutnost urychleného přechodu vyplývá z mezinárodních koordinací. Zatím je jisté jen to, že Vraní vrch začne od listopadu vysílat i digitálně, zda však na začátku příštího roku dojde i k plánovanému nastolení „analogové tmy“, nevíme. Půjde o precedens. Bude právě záležet na TV Nova, zda bude ochotna vzdát se analogových kmitočtů a umožnit tím vypnutí. Televizní diváci mají o zábavu postaráno.
