Evropský technologický institut zahájil první výběrové řízení v řádu stamilionů eur
Inovace. Prázdné heslo, nebo cesta, jak dostat Evropu z ekonomických problémů? Přesně o to se nyní hraje. Evropský technologický institut (EIT) se má ujmout vedení ve světě inovací a výzkumu. Počátkem dubna přišel s prvním výběrovým řízením na založení dvou až tří znalostních a inovačních komunit, které by měly posunout evropskou vědu mezi světovou špičku a udržet konkurenceschopnost Starého kontinentu v globální soutěži. To si slibuje šéf institutu Martin Schuurmans i předseda Evropské komise (EK) José Manuel Barroso. Vznik EIT však od začátku provázejí problémy a kritika. Je třeba mít zvláštní institut, který se bude věnovat výzkumu a inovacím? Nebude to jen další evropská agentura? Je tato iniciativa dostatečně zabezpečena fondy? Letošek EK vyhlásila za evropský rok kreativity a inovací.
Co je KIC
Pod spojením slov „znalostní a inovační komunita“ (knowledge and innovation community, KIC) se skrývá konsorcium, které zahrnuje vzdělávací instituci, vědecké pracoviště a jednotlivé podnikatelské subjekty minimálně ze tří členských zemí. Je to také nová forma spolupráce v rámci takzvaného znalostního trojúhelníku (vzdělávání, výzkum a inovace) se silnou účastí byznysu. Od toho se očekává především finanční spoluúčast na projektech. KIC dostanou od EIT pouze 25 procent prostředků, zbytek si musejí najít jinde. V euromluvě se tomu říká kofinancování. O to se mohou ve formě půjček žadatelé ucházet například u Evropské investiční banky nebo Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Pokud by se teoreticky spojily nějaká univerzita, akademie věd a nadnárodní společnost, každá z jiné členské země, mohly by se o vypsané projekty ucházet. Musely by však založit společnou právnickou osobu, zajistit si financování a především předložit kvalitní inovační záměr. Ten by se navíc musel vejít do tří vypsaných témat –zmírňování dopadů klimatických změn, udržitelná energetika a budoucnost informační a komunikační společnosti. Pro každý KIC se předpokládají roční náklady ve výši 50 až 100 milionů eur. Délka trvání projektu je středně- až dlouhodobá – sedm až patnáct let.
Žádná další evropská agentura
Na otázku, zda se projekty nepřekrývají například se sedmým rámcovým programem na výzkum a technologický rozvoj, ve kterém se již dnes rozdělují miliardy eur, šéf EIT Martin Schuurmans odpovídá, že nikoli. „EIT nemá v EU obdobu. Nezávislost rozhodování EIT je něco nového. Stejně jako je něčím novým devítistránkový rozsah zveřejněného výběrového řízení. Žádosti se musejí vejít do 40 stran, jinak je on-line systém odmítne. To je samo o sobě v rámci projektového řízení EU novinka,“ dodává Schuurmans. A může se také pochlubit dřívějším vypsáním výběrového řízení a jeho vyhodnocením, které se má uskutečnit v prosinci 2009. Tím o několik měsíců zkrátil původní harmonogram. Jeho noční můrou je vzpomínka na pětileté období, během něhož se hovořilo v EU o potřebě EIT, ale bez reálných výsledků.
Einsteinova výzva
Dle EK má EIT zvýšit konkurenční prostředí v evropské vědě a donutit ji k užší spolupráci s podnikateli. Z tisíce evropských univerzit se proto v KIC uplatní jen jedna nebo dvě nejlepší. A možná to budou instituce z jedné nebo dvou členských zemí. Jistou geografickou spravedlnost mají v KIC zajišťovat takzvaná kolokační centra v celé Evropě, v nichž se budou setkávat mezinárodní pracovní týmy. Snad v jednom z nich zasednou i čeští vědci. Mikrobioložka Blanka Říhová, která byla jmenována zvláštní velvyslankyní Evropské komise pro rok kreativity a inovací, je přesvědčena, že hlavním problémem české vědy je nedostatek kvalifikovaných a motivovaných pedagogů. Mladí čeští vědci v nejproduktivnějším věku často odcházejí především do USA, kde jsou finančně lépe hodnoceni. Odevzdávají tam však zároveň všechny plody svého studia a zkušenosti nabyté v Česku. Nadějí pro EIT i českou vědu nechť je, že dosáhnou stejných úspěchů jako Albert Einstein, autor výroku: „Obvykle neříkám, že jsem neuspěl, objevil jsem pouze deset tisíc způsobů, proč něco nefunguje.“
