Novela zákona o kolektivním investování odstraňuje nejvýznamnější regulatorní překážky
Dne 1. srpna 2009 by měla nabýt účinnosti novela zákona č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování (ZKI). Nenápadná novela však může rozčeřit nejen český development.
Když byl v roce 2004 do ZKI zaveden institut fondů kvalifikovaných investorů (FKI) jako jeden z jejich speciálních druhů, znamenalo to pro odvětví nebývalý impulz. Především subjekty podnikající v oblasti nemovitostí začaly hojně využívat příležitostí, jež jim režim kolektivního investování skýtal – zejména pětiprocentní zdanění daně z příjmu. Novela ZKI se snaží odstranit dílčí obtíže a nejasnosti vyvolané aplikací do té doby neznámých právních institutů. Soustředím se však pouze na některé úpravy vztahující se k fondům kvalifikovaných investorů.
Dvě linie
Hlavní teoretické základy novely tkví ve dvou liniích. Za prvé v obecném zohlednění postavení fondů kvalifikovaných investorů. Za druhé pak i ve zohlednění specifického postavení investičních FKI obhospodařovaných investiční společností (IS).
Z hlediska praktického obchodního využití vnímám na prvním místě možnost nepeněžitých vkladů jako způsobu splacení základního kapitálu investičních fondů kvalifikovaných investorů. Dosavadní znění zákona o kolektivním investování explicitně vylučovalo možnost nepeněžitého vkladu při založení investičního FKI. Česká národní banka to však interpretovala jako nemožnost obecnou.
Praxe, jež uvedenou situaci vnímala jako silný hendikep – zejména developerské společnosti ve vztahu ke svým projektům – pak tuto „nemožnost“ řešila buď prostřednictvím zápočtu kupní ceny předmětného hmotného majetku – zpravidla nemovitosti – oproti pohledávce na splacení hodnoty upsaných akcií. Nebo převzetím jmění společnosti, jejíž podíl v rozsahu, který to umožňoval, byl v majetku investičního FKI, a jež držela aktivum. Novela zohledňuje specifické postavení – v tomto případě investičních fondů kvalifikovaných investorů. Proto připouští jejich nižší míru ochrany. Respektive možnost ponechat na jejich rozhodnutí, zda vstoupí do fondu, který umožňuje nepeněžité vklady, nebo pouze do toho s výhradně peněžitými. Nadále tedy bude pouze na zakladatelích, respektive akcionářích investičního fondu kvalifikovaných investorů, zda formu nepeněžitých vkladů připustí, či nikoli. Vždy však s tím, že obecné ochranné prvky dle Obchodního zákoníku zůstávají nedotčené. Pozitivum úpravy je zřejmé – významné zrychlení, a tím i zlevnění předmětných majetkových operací.
Liberalizace podmínek
Specifické postavení investičních fondů kvalifikovaných investorů obhospodařovaných IS se odráží v další významné změně. Tou je nové ustanovení § 64a ZKI, které liberalizuje podmínky pro povolení k činnosti investičního FKI, jehož majetek bude obhospodařován IS. Zejména tím, že za prvé předmětem přezkumu správního orgánu ČNB již nebudou podmínky dle § 64 odstavce 1 písmen d), e), h) a i) ZKI. Především posuzování, zda kvalifikovanou účast na investičním fondu kvalifikovaných investorů budou mít osoby vhodné z hlediska jeho zdravého a obezřetného vedení. A současně, zda úzké propojení s jinou osobou nebude bránit výkonu dohledu nad investičním fondem. Nabývání kvalifikované účasti na investičním FKI obhospodařovaném IS nebude tedy nově podléhat schválení ČNB. Rozkrývání akcionářské struktury, respektive příslušné skupiny, se v minulosti mnoha subjektům nezamlouvalo.
Za druhé jmenování vedoucích osob investičního fondu kvalifikovaných investorů nebude podléhat předchozímu souhlasu ČNB. Nadále bude stačit, pokud obhospodařující investiční společnost v rámci licenčního řízení „potvrdí, že navržené vedoucí osoby mají znalosti, zkušenosti a důvěryhodnost potřebné pro vedení takového investičního fondu“. Praktická je tato úprava zejména kvůli nedostatku, jenž se týká osob splňujících přísná kritéria ČNB pro udělení souhlasu. Především požadavek zkušenosti s kolektivním investováním aspoň jednoho člena představenstva způsoboval v praxi nemalé obtíže. Přitom vzhledem k existenci smlouvy o obhospodařování postrádal faktickou relevanci.
Nové možnosti
Pro úplnost je třeba aspoň stručně zmínit i některé další novinky, které novela zákona o kolektivním investování přináší. Mnoho IS využije možnosti založit investiční fond kvalifikovaných investorů takzvaně „do šuplíku“. Aby jej následně mohlo ve formě „ready made investičního FKI“ nabízet potenciálním zájemcům. Tato možnost má své kouzlo i s ohledem na zmíněné vypuštění schvalování kvalifikované účasti ČNB v případě investičních FKI obhospodařovaných IS. Efektivní nabytí investičního fondu kvalifikovaných investorů coby subjektu se zajímavým daňovým zvýhodněním by proto mohlo být otázkou několika dnů – obdobně jako v případě jakýchkoli jiných ready made společností.
Snížení regulatorních požadavků na činnost investičních FKI s majetkem obhospodařovaným IS se projevuje i ve vztahu fondu a jeho depozitáře – banky dohlížející na nakládání s aktivy. Nově tím bude v depozitářské smlouvě umožněno omezit nebo vyloučit kontrolu mnoha dosavadních povinností depozitáře. Vždy však pouze za předpokladu, že budou podrobnosti těchto odchylek uvedené ve statutu fondu. Bude také možné, aby investiční společnosti vykonávaly takzvanou další podnikatelskou činnost – po jejich zaregistrování ČNB. Ta může spočívat pouze v činnosti, jež přímo souvisí se správou vlastního majetku.
Významnou změnou je i prolomení hranice deseti let, na něž bylo dosud možné investiční fondy kvalifikovaných investorů nejdéle založit. Nově to lze učinit i na dobu neurčitou. Praktické to je například proto, že tím odpadá nutnost provést likvidaci investičního FKI po uplynutí doby, na niž byl založen.
Novela zákona o kolektivním investování by tím měla odstranit některé dosavadní administrativně-regulatorní překážky. A přinést nové možnosti celému odvětví kolektivního investování. Nejen však jemu.
