Primární úlohou auditorů je posoudit soulad účetních závěrek s realitou. Audit tedy jistě nezpůsobil finanční krizi. Přesto se Evropská komise svým posledním regulačním návrhem snaží vyvolat zřejmě největší reformu auditu od jeho vzniku. Ne každá změna bývá k lepšímu a v tomto případě je jisté pouze to, že celkový kombinovaný efekt všech změn nelze odhadnout.
Vyšší náklady, ne kvalita
Návrh nařízení Komise vytváří z auditu společností veřejného zájmu (kotovaných společností a finančních institucí) zcela nový produkt, poskytovaný zvláštní skupinou auditorských subjektů podle zvláštních etických a auditorských standardů, kde by výstupem měla být zcela nová zpráva, výrazně se lišící od stávající zprávy připravované podle Mezinárodních standardů auditu.
Tyto společnosti by podle návrhu musely každých šest let změnit auditorskou firmu. Pokud se rozhodnou místo jedné auditorské firmy najmout dvě, mohou tuto lhůtu prodloužit na devět let. Dalším navrhovaným opatřením je požadavek, aby auditorské společnosti zásadně omezily poskytování neauditorských služeb svým klientům, a to i v případech, kdy nedochází ke konfliktu zájmů. Od auditorských společností patřících do velkých nadnárodních sítí, které mají zároveň více než třetinu svých ročních tržeb od nově definovaných „velkých“ společností veřejného zájmu, návrh požaduje, aby se zcela vzdaly podnikání v oblasti neauditorských služeb i svého propojení se zbytkem sítě.
Tyto návrhy určitě nebudou přínosné pro kvalitu auditu ani pro fungování auditorského trhu. Přinesou však růst nákladů pro auditory i auditované společnosti, a negativně tak ovlivní konkurenceschopnost evropských společností. Velké auditorské společnosti zbaví možnosti zajištění širší praxe pro své odborníky, spolupráce se svými daňovými experty, pojistnými matematiky, systémovými experty a odborníky v oblasti treasury, neboť schopní experti v těchto oblastech budou stěží ochotni pracovat ve firmách, které mohou poskytovat pouze auditorské služby.
Negativa v přesile
Připomeňme, že ani vlastní konzultace Evropské komise, ani její nezávislá analýza Frankfurtskou univerzitou neprokazují širokou podporu klíčovým opatřením v návrhu. Návrh postrádá též konkrétní analýzu kombinovaných dopadů a vedlejších vlivů a vede k izolaci auditorů v Evropské unii od kolegů působících ve světových auditorských sítích mimo EU.
Žádoucím regulačním opatřením je určitě odstranění umělých bariér, které brání menším auditorským firmám poskytovat audit větším společnostem, včetně jakýchkoli smluvních restrikcí. Pravdou však je, že již stávající úroveň regulace je pro samostatné auditory a menší auditorské společnosti velkou překážkou.
Přínosné je též posílení role výborů pro audit oproti managementu společnosti a podpora dialogu mezi regulátorem a auditorem regulované společnosti. Takový dialog bezesporu povede ke zvýšení kvality auditu a dá regulačním orgánům možnost posoudit nezávislost auditora, kvalitu jeho práce i strukturu celého trhu auditorských služeb. Osobně podporuji diskuse na téma nadměrné komplexnosti finančního výkaznictví i přínosu zpráv auditora. Tyto diskuse by však měly být vedeny na úrovni světových tvůrců standardů a nikoli v regionálních exekutivách.
Finanční krize pochopitelně vyvolává diskusi o reformě řady oblastí, včetně debaty o roli auditora. Klíčové je správné definování problémů a možností řešení. Středem úvah musejí být kvalita auditu, objektivita, profesní skepticismus a odborné schopnosti auditora. Diskuse by se naopak měla vyhnout návrhům, které jsou pro řadu lidí na první pohled atraktivní, ale mohou vést k opačným výsledkům. Některé návrhy vyvolají významné náklady přímo v auditovaných společnostech (například pravidelné střídání auditora), jiné nepřímo přes růst nákladů auditu (například rozsah zprávy a dokumentace). Zvýší se komplexnost regulace a ohrozí kvalita auditu, a to právě v době významných tržních turbulencí, kdy je základním úkolem zajistit hospodářský růst.
Návrhy Evropské komise sice obsahují i řadu opatření, jež podporují kvalitu auditu, dynamický vývoj auditorské profese a zejména důvěryhodnost informací předkládaných finančním trhům. Přesto jsem přesvědčen, že v porovnání se současným stavem by komplexní realizace návrhu byla krokem zpět.