Senátorské kluby KDU-ČSL a Starostů nepodpoří znovuzvolení Milana Štěcha (ČSSD) předsedou Senátu. Důvodem je podle představitelů obou frakcí Petra Šilara (KDU-ČSL) a Jana Horníka (STAN) prohlášení ústavních činitelů o respektu k Číně, které podepsal.
Šilar a Horník zároveň uznali právo sociální demokracie, která má nejsilnější zastoupení v Senátu, nominovat svého kandidáta na šéfa horní komory. Kluby KDU-ČSL a Starostů sdružují sedmadvacet z 81 členů horní komory, tedy třetinu z nich.
Předseda senátorů ČSSD Petr Vícha už v úterý poukázal na ústní dohodu zástupců senátorských klubů o povolebním uspořádání horní komory. Šilar a Horník připustili, že rozhodnutí jejich klubů může tuto dohodu narušit, ale nutně nemusí, nevyloučili možnost dalších jednání. Dohoda by měla být stvrzena 15. listopadu, den před ustavující schůzí Senátu v povolebním složení.
Prohlášení připravené ministerstvem zahraničí se odvolává na česko-čínské strategické partnerství a konstatuje, že nedávné schůzky některých českých politiků včetně vládních lidovců s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou „nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky“. Prohlášení bylo kritizováno částí politiků i veřejnosti. Podle TOP 09 by se předsedou Senátu měl stát někdo, kdo podpis pod prohlášením odvolá.
Přečtěte si co o setkání s dalajlamou řekl jeden z aktérů pročínského prohlášení Lubomír Zaorálek: Zaorálek: Herman se vydal vlastní cestou. Ministři musí dodržovat dohody |
„Bude-li navržen pan Milan Štěch na předsedu Senátu, od našich členů hlas nezíská,“ tlumočil Šilar většinové rozhodnutí klubu lidovců a nezávislých. Podobné prohlášení přijal také klub Starostů a nezávislých. „Důvodem je jeho (Štěchovo) vstřícné až servilní prohlášení vůči Číně kvůli přijetí tibetského dalajlámy, které jako jeden ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů podpořil,“ uvedl Horník.
Očekával, že na úterní schůzce k zahraniční politice ústavní činitelé, tedy prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) a Štěch, přehodnotí své „poníženecké prohlášení“. „Že na základě reakce veřejnosti a velké části politického spektra dojde k určité sebereflexi signatářů prohlášení nebo alespoň pana předsedy Štěcha,“ uvedl Horník. Ústavní činitelé se v úterý podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) shodli na tom, že postupovali správně. „Potvrdili jsme si, že ten postup byl správný a nevidíme v tom žádný problém,“ uvedl Zaorálek.
Horník poukázal na to, že prohlášení neodpovídá závazku z dohody o strategickém partnerství. V ní si ČR a Čína mimo jiné potvrdily „společný závazek ve věci podpory a ochrany lidských práv na základě rovnosti a vzájemné úcty“.