Nejen v Česku, ale i v dalších zemích jsou peníze ze stavebního spoření včetně podpory k dispozici volně na cokoliv. Je to nutné, protože systém funguje nezávisle na kapitálovém trhu a úvěry se refinancují také z úložek účastníků, kteří si úvěr neberou. To jsou slova předsedy představenstva Bausparkasse Swäbisch Hall, mateřského podniku Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS), Alexandra Erdlanda. Týdeník EURO si s ním povídal o expanzi, Číně a možnostech kariéry v rámci skupiny Swäbisch Hall.
EURO: Je pro významnou finanční instituci a velkého zaměstnavatele dlouhodobě zajímavé a udržitelné sídlit v tak malém městě, jako je Swäbisch Hall? Neuvažujete o přestěhování do Berlína či Frankfurtu nad Mohanem?
ERDLAND: Ne, to nechceme a ani to není nutné. Máme sídlo v malém, ale překrásném městě, takže pro nás není problém přimět špičkové pracovníky z Frankfurtu či jiného centra k přestěhování. Kromě toho v posledních letech provádíme stále častěji outsourcing. Nejvíce svých činností převádíme na dceřinou společnost Kreditwerk, která sídlí v jednom z největších německých měst, v Hamburku.
EURO: Deklarujete zájem o expanzi do zahraničí. V současnosti jste ale zastoupeni jen ve třech z deseti nových členských zemí EU. Kromě Rumunska nejste ani na Balkáně, ani v postsovětských republikách. Proč?
ERDLAND: Máme problém investovat do menších zemí. Protože potřebujeme určité minimální množství klientů, je nejmenší zemí, kde jsme přítomni, Slovensko. Počet obyvatel je důvodem, proč nejsme například ve Slovinsku, v Chorvatsku či v Pobaltí. V Polsku nepůsobíme, protože zvolilo na počátku devadesátých let americký model financování nemovitostí bez stavebního spoření prostřednictvím cenných papírů a kapitálového trhu.
Momentálně se rozhlížíme po Ukrajině, Rusku a Kazachstánu. V Kazachstánu již dokonce mají zákon o stavebním spoření. V budoucnu, až se situace ještě více stabilizuje, se určitě budeme zabývat Srbskem.
EURO: Loni jste spoluzaložili stavební spořitelnu v Číně, s jakým úspěchem?
ERDLAND: Můj předchůdce během své cesty po Číně navázal potřebné kontakty, a proto jsme se v desetimilionové oblasti Tianjin 150 kilometrů jihovýchodně od Pekingu rozhodli investovat. Samozřejmě jsme si vědomi vysokých rizik. Sám jsem však byl v Číně třikrát s německým spolkovým kancléřem a osobně jsem o stavebním spoření jednal s čínským ministerským předsedou. Průměrný příjem v této oblasti dosahuje 3500 až 4000 tisíce eur ročně, byt stojí v průměru 25 tisíc eur. Poměr ceny bytů k průměrnému platu je tam tedy stejný jako v Německu, vysoká je také míra spořivosti a hospodářský růst.
Partnerská banka je ale bohužel spíš státním úřadem než tržně fungující bankou. Zdaleka se nám nedaří jejím prostřednictvím prodávat tak, jak bychom si představovali. Proto v Číně nyní vytváříme samostatnou prodejní síť, která je úspěšnější než banka. Celkově jsme tam zatím uzavřeli asi čtyřicet tisíc smluv o stavebním spoření.
EURO: Konkurence bankovních úvěrů a nízké úrokové sazby tlačí na efektivitu stavebních spořitelen. V Maďarsku již stavební spořitelny fúzovaly a na trhu zůstaly dvě. Očekáváte vlnu fúzí i v Německu a v České republice?
ERDLAND: V Německu zcela jistě dojde ke konsolidaci v segmentu stavebních spořitelen nezávisle na úrokových sazbách. Existuje zde příliš mnoho malých stavebních spořitelen, dceřiných společností pojišťoven a zemských bank a spořitelen, pro které není stavební spoření jádrem činnosti. V Česku je jen šest stavebních spořitelen více či méně ziskových. Určitě ale i tady přijde otázka slučování v nejbližších pěti letech na pořad dne. Neptejte se mne ale, kolik spořitelen v České republice na trhu zbude. Vím jen to, že ČMSS je natolik velká a úspěšná, že na něm určitě zůstane.
EURO: Velké banky v České republice již nejednomu manažerovi umožnily odstartovat mezinárodní kariéru v rámci své skupiny. Neslyšel jsem ale o nikom z ČMSS, kdo by po dvanácti letech přítomnosti Spořitelny Swäbisch Hall v Česku působil ve vyšších patrech jejího řízení či v jejích dalších zahraničních dceřiných společnostech.
ERDLAND: V topmanagementu opravdu doposud není žádný Čech, důvodem je, že stále ještě probíhá know-how transfer z Německa do České republiky. Manažeři všech zahraničních společností s podílem Swäbisch Hall se vzájemně potkávají a vyměňují si zkušenosti. Snažíme se, aby se úspěšné postupy předávaly dále, takže je možné, že v budoucnu bude někdo z ČMSS působit přímo třeba v Rumunsku. V současnosti však žádní Češi v našich mezinárodních strukturách nepůsobí.
