Sadu návrhů, jak postavit a profinancovat nové reaktory, zpracujeme do května, říká vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller
Jméno vítěze soutěže na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně budeme znát za pět let. „Pokud se podaří změnit stavební zákon a získat výjimku z plného uplatňování zákona o veřejných zakázkách, dokážu si představit zahájení výstavby mezi lety 2025 až 2027,“ říká Ján Štuller. První z nových bloků by pak mohl být připojen k síti v roce 2035.
* Právě jste uprostřed vyjednávání se zástupci šesti zájemců o stavbu nových jaderných bloků v Česku. Lze od těchto jednání očekávat nějaký zásadní posun vpřed?
Dovolte mi vrátit se o několik měsíců zpět. Vláda v květnu loňského roku schválila seznam otázek pro zájemce o stavbu jaderných bloků. Ministerstvo průmyslu a obchodu v červenci tyto otázky rozeslalo deseti firmám. Odpověděly všechny, zájem o spolupráci projevilo šest z nich. Dostali jsme od nich informační balíčky, jeden na konci září a druhý na konci října. Cílem současných vyjednávání je zjistit, zda jsme správně porozuměli odpovědím, a případně se zeptat na nějaké dodatečné otázky.
* Můžete být konkrétnější? Řešíte v této fázi i model financování projektu?
Zjišťujeme informace potřebné do podkladů pro vládu, aby mohla rozhodnout o investorském modelu, způsobu financování i výběru dodavatele. Zároveň chceme dát uchazečům signál, že náš záj em o výstavbu jaderných bloků stále platí.
* Už se rýsuje odpověď na otázku, zda investorem bude ČEZ, nebo firma pod stoprocentní kontrolou státu? Případně nějaké konsorcium s účastí dodavatele technologie?
Na posledním jednání stálého výboru pro jadernou energetiku jsme se shodli na tom, že dnes lze těžko rozhodnout s definitivní platností o entitě, která by měla hrát roli investora v roce 2025. V první etapě, která potrvá zhruba 24 měsíců, budou úlohu investora hrát dvě stoprocentní dceřiné firmy společnosti ČEZ - jedna pro lokalitu Dukovany a druhá pro Temelín. Kdykoli později bude možné jejich vlastnickou strukturu změnit - prodejem firmy nebo vstupem dalšího investora.
* Nové bloky vyrostou v obou zmíněných lokalitách?
Stálý výbor se na posledním jednání shodl, že prioritu má lokalita Dukovany. S nějakým zpožděním pak má navázat výstavba jednoho bloku v Temelíně. Je to logické. Výstavba dvou bloků v Dukovanech pouze nahradí starší bloky, ale nebude stačit na kompenzaci úbytku výkonu uhelných elektráren.
* Stihne o finančním a investičním modelu výstavby nových reaktorů rozhodnout ještě současná vláda, nebo to už bude úkol pro nový kabinet po říjnových volbách?
Platí termín konec května letošního roku, dokdy máme připravit veškeré podklady pro jednání stálého výboru. Stálý výbor by měl v červnu rozhodnout, zda návrhy předá vládě, nebo si vyžádá další doplnění. Máme celkem 12 různých úkolů. Věřím, že některé z nich vláda projedná ještě před prázdninami.
* Co podle vašeho odhadu stihne a co ne?
Bavíme se tu o čtyřech okruzích. První zahrnuje modifikaci stavebního zákona a jednoho prováděcího předpisu. Věřím, že poslanci příslušnou novelu schválí do voleb. Druhý se týká aplikace zákona o veřejných zakázkách. Ve zrušeném tendru na dostavbu Temelína se ukázalo, že podle tohoto zákona nelze dodavatele úspěšně vybrat. Budeme žádat Evropskou komisi o výjimku pro sektor výroby elektřiny. Výsledek závisí na úspěšnosti vyjednávání s komisí, ale je to na dobré cestě.
* Zbývají nám ještě dva okruhy…
To jsou ty těžší věci k rozhodnutí - výběr dodavatele a financování. Tady jsme ještě nedospěli ke konsenzu, dialog mezi různými ministerstvy bude muset pokračovat. Hlavně u otázky financování si myslím, že jednání budou pokračovat i po volbách.
* Nakolik je pro vás inspirující řešení, které zvolila vláda Viktora Orbána v Maďarsku? Tedy výstavba nových bloků na základě mezistátní dohody s Ruskem.
Pro Maďarsko ajeho reprezentaci je to optimální cesta. Blíží se úspěšnému konci vyjednávání s Evropskou komisí. Teoreticky je to jedna z možných cest i pro nás. Podle vyjádření ministrů naší vlády však není v podmínkách ČR přímé zadání vhodné a nějaká forma výběru z více uchazečů by se měla odehrát, i když ne podle zákona o veřejných zakázkách.
* Podpis mezivládní dohody se zemí, odkud bude vítěz soutěže, je možný?
Dokážu si představit mezivládní dohodu zaměřenou na dodatečnou spolupráci. Zakázka nesmí být jen o tunách betonu a oceli nebo o kilometrech kabeláže, ale také o přenosu know-how, vzdělávání nové generace inženýrů a také o spolupráci při výstavbě elektráren na třetích trzích.
* Jak důležitý při rozhodování bude procentuální podíl českých dodavatelů na výstavbě v Dukovanech či Temelíně?
Nejsme tak daleko, abychom dohadovali konkrétní procenta. Jsme v etapě, kdy se ptáme na představy uchazečů o participaci českého průmyslu na projektu. Zjišťujeme, že všichni uchazeči jsou na takovou spolupráci připraveni. Ale ne všichni jsou ochotni pro české dodavatele zpřístupnit ve větší míře primární okruh bloku. Případně nás upozorňují, že narušení jejich tradičního dodavatelského řetězce přinese zvýšené riziko zpomalení a prodražení výstavby.
* V minulém zrušeném tendru na dostavbu Temelína všichni tři vážní zájemci uváděli, že podíl českých dodavatelů by se mohl pohybovat okolo 70 procent…
Naše ambice bude znatelně vyšší než 40 procent, které stanovila maďarská vláda. Ale zároveň dodávám, že odhad 80 procent není realistický. Problém je, že řada velkých českých dodavatelů pro energetiku naznačuje, že se udrží ve formě už jen dva nebo tři roky. Tíží je nedostatek zakázek. Zahájení výstavby nového bloku v Dukovanech je reálné nejdříve v roce 2025. Otázkou je, kolik dodavatelů se do té doby udrží.
* Dá se říci, že do pozice favoritů soutěže se dostává ruský Rosatom a jihokorejské Kepco? Oba mají - na rozdíl od dalších uchazečů - jeden moderní reaktor třetí generace v provozu…
Referenční blok v provozu je důležitý jak pro ČEZ, tak pro Státní úřad pro jadernou bezpečnost vedený Danou Drábovou. Nechceme tu mít experimentální reaktor, ale technologii ověřenou v praxi. Ale troufám si říci, že v roce 2025 budou mít všichni uchazeči, se kterými jsme dnes v kontaktu, aspoň jeden reaktor daného typu v provozu.
* Potřebujeme vůbec nové jaderné bloky? Neuvažovali jste také o jiných variantách? Třeba o prodloužení provozu současných bloků elektrárny Dukovany do roku 2045, jak doporučuje třeba jaderný expert František Hezoučký?
Tato otázka má několik vrstev - technickou, ekonomickou a morální zastarávání. Z bezpečnostně-technického pohledu by neměl být problém provozovat Dukovany po dobu 60 let. Měl jsem to štěstí, že jsem vedl vyhodnocovací tým Státního úřadu pro jadernou bezpečnost při posuzování stavu prvního bloku. Ukázalo se, že těžko vyměnitelné komponenty - tlaková nádoba reaktoru a parogenerátory - jsou poměrně málo opotřebovány. Po 30 letech provozu mají za sebou opotřebení v průměru menší než 30 procent jejich celkové životnosti. Některé ostatní komponenty stárnou rychleji, ale není problém je vyměnit. Jedinou otázkou je, zda taková výměna a eventuální další modernizace budou ekonomicky návratné. Provozovatel elektrárny si musí spočítat, zda se mu taková investice vyplatí.
* Hlavním problémem je tedy morální zastarávání?
Uvedu příklad slovenské jaderné elektrárny V1 v Jaslovských Bohunicích. Z ryze technického hlediska mohla být podle mého názoru provozována dodnes. Bezpečnostní úroveň bylo možné zvýšit dodatečnou investicí. Jenže Evropská komise si dala podmínku, že slovenská vláda musí po vstupu do Unie tuto elektrárnu odstavit. Nároky na bezpečnost provozu jaderných elektráren neustále rostou, příkladem může být vývoj po havárii v japonské Fukušimě. Mohou se objevit dodatečné požadavky, se kterými se starší bloky těžko vyrovnají.
* Teď váš osobní názor: Vyrostou v Česku do roku 2040 nové jaderné bloky? Není vaše práce i celého stálého výboru pro jadernou energetiku zbytečně vynaloženým úsilím?
Tuto práci jsem přijal, protože jsem optimista. Já tomu věřím. Sice jsme oproti původním plánům nabrali zpoždění, ale vidím vůli všech rozhodných stran stavět nové jaderné bloky. Všichni členové současné vlády s tím souhlasí. Zbývá dořešit otázku financování, ale věřím, že i tady dospějeme ke shodě. Takže má předpověď je, že to dopadne dobře.
O autorovi| David Tramba, tramba@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU