LADISLAV MAREŠ, MAJITEL SPOLEČNOSTI ELMARCO K nanotechnologiím se podnikatel Ladislav Mareš dostal náhodou. Sponzoroval volejbalový tým liberecké univerzity a potkal díky tomu vynálezce průmyslového postupu výroby nanovláken Oldřicha Jirsáka. Dnes je Marešova společnost Elmarco naprostou světovou špičkou v tomto oboru.
LADISLAV MAREŠ, MAJITEL SPOLEČNOSTI ELMARCO K nanotechnologiím se podnikatel Ladislav Mareš dostal náhodou. Sponzoroval volejbalový tým liberecké univerzity a potkal díky tomu vynálezce průmyslového postupu výroby nanovláken Oldřicha Jirsáka. Dnes je Marešova společnost Elmarco naprostou světovou špičkou v tomto oboru.
Není zrovna obvyklé, aby česká firma byla světovou špičkou v perspektivním oboru, jakým jsou nesporně nanotechnologie. Libereckému podnikateli Ladislavovi Marešovi a jeho společnosti Elmarco se to však podařilo. Jako jediná firma na světě nabízí stroje, které dokáží vyrábět nanovlákna průmyslovým způsobem.
„Firma Elmarco si v této oblasti v celosvětovém měřítku vydobyla výjimečné postavení,“ říká Alexandr Prokop z Technologického centra Akademie věd.
V současné době se výroba ultratenkých vláken podílí na půl miliardovém obratu firmy Elmarco pouze deseti procenty. Jejím základním výrobním programem jsou jednotky pro přípravu chemikálií pro výrobu křemíkových desek. Do roku 2010 by se však měla velikost firmy zněkolikanásobit. Nedávno také liberecká společnost oznámila, že do produkce nanovláken bude v následujících třech letech investovat tři čtvrtě miliardy korun, a to včetně výstavby nového výrobního a vývojového centra v Liberci.
NEPRONIKNE KULKA ANI CHŘIPKA Průměr nanovláken činí pouhých 50 až 500 nanometrů (jeden metr má jednu miliardu nanometrů). Jejich pomocí lze vytvořit téměř neproniknutelný povrch. Vlákna jsou tak například využitelná pro efektivnější čistění vod, vzduchu nebo jako zvukoabsorbční materiály. Nanomateriál jako obvaz dokáže zastavit krvácení a uniformy z těchto vláken ochrání vojáky před kulkami či chemickými zbraněmi. Jejich dalším využitím je také výroba masek odolných vůči viru ptačí chřipky.
Velký byznys bude pro společnost Elmarco znamenat výroba laboratorních i průmyslových přístrojů na produkci vláken. První průmyslový stroj byl před nedávnem prodán za deset milionů korun do Spojených států. O dalších několika zakázkách se v současnosti jedná. Zájem mají kromě USA a Evropy také v Japonsku či Jižní Koreji. Významným projektem je společný podnik Nanopeutics s irskou společností Alltracel v Liberci zaměřený na vývoj a výrobu zdravotnických materiálů na bázi nanovláken.
PODNIKAT SE UČIL V KANADĚ
Jak se dostal Ladislav Mareš k byznysu? Jeho podnikatelská dráha začala těsně po listopadové revoluci. Jako jeden z prvních v Liberci získal živnostenský list, ale podnikat se učil v Kanadě. „Mám tam bratra, který emigroval. Jel jsem se do Kanady především naučit jazyk a také si vydělat nějaké peníze do začátku podnikání,“ vysvětluje dnes padesátiletý Mareš.
Týden po příjezdu se však se svým bratrem rozhodli založit vlastní stavební firmu. „To je v Kanadě otázka jednoho dne. Věnovali jsme se aplikaci speciálních omítek, které se již teď používají také v Česku, ale tenkrát to byla novinka i tam. Nabídli jsme to za nižší cenu a ve slušné kvalitě a rychle jsme se na trhu chytili. Již po třech měsících fungování firmy jsem si vydělával měsíčně přes deset tisíc dolarů,“ vypráví liberecký podnikatel.
Ještě v roce 1990 se vrátil zpět do Česka a založil zde s několika společníky firmu věnující se výrobě průmyslových výrobků z plastu. „Podnikání to bylo úspěšné, ale v roce 2000 jsem firmu opustil. Nerozešli jsme se se společníky v dobrém. Měl jsem ve firmě na starosti výrobu i zahraniční obchod, zajišťoval jsem v podstatě většinu činností ve firmě, ale podíl na zisku tomu neodpovídal,“ tvrdí Mareš.
ŽIVOT JE JEN NÁHODA
Ještě tentýž rok založil Mareš společnost Elmarco a pouští se do mnohem sofistikovanější výroby zařízení pro polovodičový průmysl. „Byla to do značné míry otázka náhody. Od roku 1992 jsem spolupracoval s jednou německou firmou. V roce 2000 mě její majitel seznámil s rakouskou společností SEZ, která hledala dodavatele zařízení pro distribuci chemikálií. Přestože jsme s takovou výrobou neměli vůbec žádné zkušenosti, postupně jsme rakouského partnera dokázali přesvědčit, že jsme schopni takové zařízení kvalitně vyrobit,“ říká šéf firmy Elmarco.
Rok následující po vzniku firmy činil její obrat 18 milionů korun, ale už v roce 2004 se přehoupl dokonce přes půl miliardy. Právě tehdy znovu zapracovala náhoda. Ladislav Mareš sponzoroval volejbalový tým v rámci Technické univerzity Liberec. Díky tomu se seznámil s profesorem Oldřichem Jirsákem, vynálezcem postupu jak průmyslově vyrábět nanovlákna. „Věděl jsem, že nanotechnologie začínají být významným trhem, a proto jsem této příležitosti využil,“ říká Mareš. „Byla to skutečně šťastná volba. Neznám mnoho lidí, kteří se do věcí dokáží pustit s takovou vervou jako pan Mareš,“ hodnotí zpětně Jirsák.
Z míry Mareše poněkud vyvedla otázka na podnikatelské neúspěchy. „Na žádný neúspěch si nemohu vzpomenout. Občas něco dopadlo trochu jinak, ale že by to bylo něco zásadního, to ne. A na podnikání mi vlastně nic nevadí. Baví mě to a je to pro mě v podstatě víc koníček než práce,“ reaguje. Nejkrizovějším momentem při rozjezdu podnikání je pro něj shánění peněz. „Byl to problém v roce 1990 i o deset let později. Budoval jsem obě svoje firmy na zelené louce bez finančních zdrojů. Všechno to bylo postaveno na úvěrech. V roce 1990 to tedy bylo o něco jednodušší, již od začátku jsme měli zajímavé zakázky,“ konstatuje severočeský podnikatel.
KRÁSNÁ DĚVČATA A NEČEKANÉ VÝBUCHY
Jeho podnikání se hodně točí kolem chemie. K té měl blízko již v mládí. „Jako dítě jsem dělal pokusy a odebíral Mladého chemika. Vyráběl jsem i různé třaskaviny a bouchací kuličky. Jednou jsem do nich sušil na topení prášek a následná exploze mi zdemolovala celý pokoj,“ vzpomíná na chemické začátky Mareš, který později vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích.
V mládí byl dokonce také velmi blízko národnímu týmu ve sportovním lezení. „Když to vypadalo, že by se mi to mohlo povést, tak jsem skončil. Měl jsem jiné zájmy, děvčata a tak,“ nelituje svého rozhodnutí Mareš. Tento sport mu přesto přinesl jednu důležitou vlastnost, vůli něčeho dosáhnout. „Líbí se mi věta, kde je vůle, tam je i cesta,“ říká podnikatel.
RAKETOVÝ NANOROST
Oblast nanotechnologií je velmi rychle se rozvíjejícím trhem. Zatímco v roce 2003 byla jeho velikost 1,3 miliardy dolaru, podle odhadu společnosti Lux Research by to v roce 2014 mělo být jiI 2,6 bilionu dolarU. âeská firma Elmarco je podle dostupných informací jedinou firmou na světě, která dokáže nanovlákna vyrábět průmyslově. V laboratorních podmínkách produkuje tato vlákna řada firem, například americká společnost Donaldson takto vyrábí vzduchové filtry do dieselových motoru.